Poslední aristokratka
Evžen Boček
Aristokratka série
1. díl >
František Antonín hrabě Kostka z Kostky je potomek šlechtického rodu, žijící v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií (III.) vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku „zdědí“ hraběcí rodina i personál: zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor, profesí kastelán, upředl sérii panoptikálně komických situací. V deníku Marie III., posledního potomka rodu, nenajdete sex, násilí, vraždy ani hluboké myšlenky. Má jedinou ambici: pobavit čtenáře!... celý text
Přidat komentář
Velice příjemné a humorem prosycené deníkové zápisky mladé aristokratky, která se s rodinou stěhuje do Čech. Nicméně humor je na stále stejné bázi a v příběhu, který více méně postrádá děj, se stává rychle okoukaným.
Tato kniha i její pokračování "Aristokratka ve varu" je za posledních cca 15 let to nejlepší, co jsem mohla z humorné tvorby vůbec přečíst a přečetla. :-) Od samého začátku až do konce knihy, jsem se opravdu smála..., ale nahlas..., byly to moje "šílené" záchvaty smíchu. Knihy jsem poté půjčila rodině a známým a ohlas na ně byl absolutně stejný; tudíž doporučuji k přečtení všem, kteří se od srdce rádi smějí. Tyto tituly zůstanou v mé knihovně, nikdy je neprodám, abych se k nim případně mohla vždy vracet. :-)
V okamžiku, kdy se hraběcí rodina Kostkova dramaticky přesouvala přes oceán, vstříc krásným světlým zítřkům na Kostce, jsem se začala smát. Úplně lehce a spontánně, jako kdysi dávno u Vejce a já. A neopustilo mě to až do konce. Složení zámeckých zaměstnanců kopíruje ledaskterý pracovní tým a jejich výkonnost, včetně výkonnosti Kostkových, zase potvrzuje pravidlo o tom, že osmdesát procent všech činností vykonává dvacet procent zaměstnanců. Akorát mi přišlo podezřelé, že jim ty věčné husy na talíři už nelezly krkem. A protože žiju v Orlíku, přes sezónu napjatě sleduji, jak na tom jsme ve srovnání s Kostkou.... a skutečně si vedeme lépe....kníže je kníže, to se nedá nic dělat, i když Miladu samozřejmě postrádáme! Velmi svěží, lehounké jako pírko a krásně neotřelé.
Naprosto vynikající kniha na dlouhé sezení v čekárně, moje pochichotávání a culení bavilo celou čekárnu :)
Vtipna, zabavna kniha od autora z meho rodneho kraje.
Ale! Obcas jsem byla dost ze cetby unavena, snaha o vtip v kazde vete na me pusobil az dost unavne.
Jeden recenzent přirovnal Poslední aristokratku k literárnímu Kameňáku. A vlastně měl docela pravdu. Je to nenáročná oddechovka, která má pobavit a ne duchovně povznést. Humor je celkem jednoduchý, ale je přece jen lepší než typický kameňákovský humor. Přiznám, že občas jsem se smála nahlas.
U tohoto druhu knížek nevadí ani to, že autor občas dost přehání.
Humor je kořením života, ale zrovna Bočkova koření bych se brzy přejedla. Takže další díly zatím číst nebudu. Ale jednou na ně nejspíš náladu dostanu.
Tak koukám, že se nám čtenáři E. Bočka dělí na dve tábory. Jedni milují Aristokratku a nelíbí se jim Kastelán a ti druzí to mají naopak. Tak já zakládám třetí skupinu, mně se líbili obě knihy. Každá je trochu jiná - u Kastelána jsem se tak nějak spokojeně usmíval zato u Aristokratky jsem měl bouřlivé záchvaty smíchu. Vřele doporučuji přečíst si obě, ale aristokratka u mne přece jen vede. Už se nemohu dočkat, až si přečtu pokračování. Vrcholně uspokojivé.
Už dlouho jsem se u knihy tak nezasmála. Manžel se na mne chodil do ložnice dívat, čemu se prý pořád taj chechtám. Super.
Vynikající záležitost. Nechápu, jak jsem si mohl prozatím nevšimnout, že jsem ji nehodnotil ani nekomentoval... to je skoro hřích. Kniha, u které jsem se na mnoha místech málem zadusil smíchy, si nezaslouží míň než plný počet. Příběh je triviální (jestli vůbec nějaký...), ale ten jazyk, ta ironie, ta lehkost... pajáda.
Z knihy jsem nebyla ani zdaleka tak nadšená, jak jsem očekávala podle pochval našich čtenářů. Odpočinkově není špatná, ale humor je tady ve většině případů dost nucený a prakticky se pořád opakující. U pár scén se ale dalo zasmát, ale ani to mě nepřesvědčilo ke čtení dalších dílů.
Takové odpočinkové čtení... nebudete se u toho válet smíchy po zemi ani po ničem jiném, ale občas se od srdce zasmějete... nic si od toho neslibujte a budete příjemně překvapeni...
Knihu jsem si přečetla, protože jsem na ní slyšela chválu ze všech stran. Ironický humor autora mi sedl, ale že bych se u knihy válela smíchy, to ne. Spíš vždycky jen takové uchechtnutí. Jediná pasáž, kdy jsem se začala smát opravdu nahlas, byla, když se hrabě učil jezdit na koni. Každopádně knížka mi zdobí knihovnu a určitě si i zakoupím druhý díl. Kdo se nudí, nebo se chce pobavit, tak doporučuji.
rychle přečtená knížka, čekala jsem od toho trošku víc, jelikož mi spousta lidí říkala jak se u toho nasmála. Záchvaty smíchu uplně nebyly, ale bavilo mě to číst :). Doporučuji jako knížku na dovču nebo do postele když jste nemocní
Štítky knihy
aristokracie, šlechta pro ženy zfilmováno česká literatura mladí lidé humoristické romány pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2012 | Poslední aristokratka |
2013 | Aristokratka ve varu |
2016 | Aristokratka na koni |
2018 | Aristokratka a vlna zločinnosti na zámku Kostka |
2020 | Aristokratka u královského dvora |
Kniha Poslední aristokratka je v
Právě čtených | 120x |
Přečtených | 9 707x |
Čtenářské výzvě | 2 014x |
Doporučených | 577x |
Knihotéce | 1 335x |
Chystám se číst | 1 163x |
Chci si koupit | 216x |
dalších seznamech | 31x |
U knížky jsem se upřímně smála, byla to knížka z kategorie 1 MINUTA SMÍCHU PRODLUŽUJE ŽIVOT O 10 MINUT ...! je to jednoznačně oddychovka a kdo hledá něco k přemýšlení nebo zamyšlení, bude velmi zklamaný.