15 roků lásky
Patrik Hartl
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/481656/bmid_15-roku-lasky-jwH-481656.png
4
2235
519
Realita umí být neuvěřitelná a skutečné události někdy působí nepravděpodobně. Aleš by do svých třiceti dvou let nevěřil, že jeho život bude vypadat takhle. Představoval si ho úplně jinak. Jednoho dubnového odpoledne roku 2001 se zamiloval do ženy, která na něj naložila takovou porci lásky, že by to porazilo i vola. Tento román vypráví o všem, co musel zvládnout, aby se s tou láskou naučil žít.... celý text
Přidat komentář
Měl jsem velká očekávání u minulých dvou Patrikových knížek a byl jsem vždycky trošku zklamaný. Nejlepší víkend jsem nedával, protože jsem se neúplně ztotožnil s postavami a pletly se mi. U Okamžiků štěstí se mi moc líbil ten nápad. Ale z obou jsem byl trošku zklamaný. 15 roků lásky mě ale opět vrátilo k podobným pocitům, jako jsem měl u Malého pražského erotikonu. Krásná, milá, dynamická knížka plná silného příběhu a lásky. Doporučuju všem.
Tak za mě velice příjemné odreagování. Samozřejmě, pár věcí a situací mi přišlo trochu mimo realitu, ale i tak se skvěle četlo.
(SPOILER)
Pohodové čtení ze života, typicky Hartlovsky ujeté :):):)
Spoiler:
Alešovi tleskám a má můj velký obdiv, jak se ujal (cizích) holek a jak to zvládl....
Jako vždy skvělé, empatické, neuvěřitelně citlivě napsané, pan Hartl nezklame... děkuji za krásné čtení
Naprosto boží! Začnete číst a nedokážete se odlepit, jste zvědaví, jak to bude pokračovat. Četla jsem i pozdě večer v posteli a svítila si mobilem (což je u mě co říct). Čte se opravdu tak lehce, jak když kloužete nožem po másle. Od Patrika jsem četla všechny a opět pecka, on to prostě umí! Děkuji!
Kde jsou Veronika s Jáchymem, Tečka, Šampón, Karel nebo Prvok? Myslím, že se pomalu ale jistě začali ztrácet v předešlých knihách až se vytratili úplně. Už to není ono. Příběh je protkán neuvěřitelným množstvím vulgarit, omáčky a plků.
Když se prokoušete trochu začátkem, najednou víte, co bude těch 15 roků lásky. Takže jsem začala tajně doufat, že to bude zajímavá sonda. Nicméně je to tak instantní jako polévka. 1 za rok si ji dáte, ale v nouzi nejvyšší. A asi tak je to i s tou knížkou. Už to není vtipné (asi ani u jednoho momentu jsem se nezasmála), není to ani k pláči ani k zamyšlení.
Při shlédnutí filmové verze Prvoka, mě do očí uhodilo, že autor má i v miniroličkách obsazeny známé osobnosti. Při čtení této knihy je to podobné. Pořád se odkazuje na něco nebo někoho známého - točí se Rodinná pouta, Horákovi atd. A přitom to tam být ani nemuselo.
No škoda, na knížku jsem se moc těšila. Kdybych to tušila, počkám si na ní 1/2 roku v knihovně a nebudu ji kupovat. Za ty peníze znám jiné a lepší.
Čtivé, zábavné, veselé i k breku, to každopádně. Aleš má moje sympatie a musím říct, že mi poodkryl pocity mužů a překvapilo mě, že jsou daleko zranitelnější a emotivnější než my ženy, ač to na sobě nedávají znát, nemyslíte? Knize bych vytkla rozvláčnost a dost opakujících se pitomých slov typu „divočák“. Jakoby to bylo celé schválně napsáno – anebo přepsáno do povrchní podoby, která pobaví co nejširší skupinu lidí. Prostě možná pan Hartl původně napsal skvělou knihu, a pak za ním přišel vydavatel a říká: „Hele Patriku, ty vole, to ty český blbky nepochopí.. A abys napsal něco takhle skvělýho, co bude číst jen malá skupinka lidí, to se nevyplatí.. Přepiš to! Můj názor. Každopádně se těším na další jeho knihu.. A za to, že mě ukápla slza, zvyšuji ze tří hvězd na čtyři.
Zase jsem ji dostala k Vánocům, jako ostatní knihy od Patrika Hartla. Nepřekvapil a jsem ráda, že už to mám za sebou. Trochu českého maloměšťáctví, soft porno, příliš mnoho emocí a řevu. Na zadní obálce je napsáno že to je příběh o velkém štěstí, co dlouho vypadá jako velký průser. Tak jsem se chtěla pročíst k tomu velkému štěstí, ale kniha z mého pohledu končí dalším velkým průserem. Tak nevim, musím si s Ježíškem promluvit :D
15 roků lásky je první a zatím jediná kniha co jsem od Patrika Hartla četla a určitě mě navnadila na jeho další tvorbu. Už ze začátku čtení jsem byla nadšená, že kniha má 500 stran, protože ten příběh mě šíleně bavil. Na konci jsem chtěla aby kniha ještě pokračovala...
Knížka je čtivá a oddechová. Celý děj mě vtáhl a nepustil dokud jsem knihu nedočetla.
Nejslabší Hartlovka, co jsem četla. Zbytečně natahované a humor místy za každou cenu. Škoda, těšila jsem se na ni, ale za mě zklamání.
Byla to moje první knížka od autora, takže nemám srovnání s jinými. Ze začátku mi to přišlo dost předvídatelné. Postupně se to trochu zamotalo, i když hlavní věc byla opravdu celkem jasná od začátku. Knížky se četla dobře, jen mi občas přišla trochu odtržená od reality. Nějak si neumím představit, že by se to takhle reálně mohlo odehrát.
Čtivá oddechovka, ale musím přiznat, že jsem do Hartla zvyklá na lepší humor. Některé pasáže v životě mi přišly, až nereálné, hrozně přitažené za vlasy. A poprvé mi nesedl hlavní hrdina, občas by potřeboval na hubu, aby se probral i ty jeho dcery to bylo taky něco, v jiných knihách mi byly hlavní hrdinové sympatičtí, ale tyhle teda ne.
Všechny knihy od pana Hartla mě bavily a i tato nebyla výjimkou, příběh je to hodně zajímavý, emotivní a plný zvratů.
Do knih Patrika Hartla jsem se zamilovala díky Malému pražskému erotikonu - byl to dárek k narozeninám. Jáchym z Okamžiků štěstí byl první literární kluk, do kterýho jsem se zamilovala. A pak jsem samozřejmě pořídila i přečetla i ty ostatní. Kdysi jsem někde slyšela, že autor vydává novou knížku po dvou letech. Nutno dodat, že jsem byla pekelně naštvaná, když to nedodržel. A pak to konečně přišlo – 15 roků lásky!
Aleš se zamiluje do Jeleny, která má chorvatské kořeny a perfektně hraje na housle. Jenže jejich vztah je od začátku, mírně řečeno, komplikovaný, stejně jako Jelena sama. Jenže když máme někoho rádi, často dokážeme spoustu věcí přehlížet. A přesně díky tomu se Alešovi ze dne na den obrátí život naruby.
No. Nenapadlo by mě, že to někdy řeknu, ale tentokrát jsou moje dojmy rozporuplný. Příběh se mi líbil, byl ze života, četl se skvěle, proplula jsem knížkou ani nevím jak, ALE…Přišlo mi to zdlouhavý, neoblíbila jsem si žádnou z postav, rozčilovalo mě opakované používání některých slov v textu. Kupříkladu divočáci nebo varlata (pokud přečtete, snad mě pochopíte). I když jsem vyslechla jeden rozhovor a vím, jak osobní toto dílo pro autora je (postavu Aleše prý napsal hodně blízko sobě), pořád přemýšlím nad tím, co mi kniha měla do života měla předat. Nebo co obecně chtěl prostřednictvím příběhu autor říct. Čili za mě ani nadšení, ani zklamání.
Hartlovy knihy mě od první knihy baví, má specifický styl psaní. Líbí se mi, že do knihy zasazuje reálné události. Zajímalo by mě, jestli k nim má nějaký vztah/týkají se ho nebo se mu jen hodily do příběhu. Celý příběh jsem mu věřila, ale myslela jsem, že dopadne jinak. Nebylo to předvídatelné a líbí se mi, jak jsem byla na konci vlastně dost překvapená, ulevilo se mi, protože jsem čekala úplně jiný a smutný konec.
Připadalo mi to, jako by sám pan Hartl mi knihu svým nezaměnitelným hlasem předčítal. Moc jsem to prožívala a moc jsem si ji užila. Díky.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2016 |  Okamžiky štěstí |
| 2014 |  Malý pražský erotikon |
| 2018 | Nejlepší víkend |
| 2021 | 15 roků lásky |
| 2023 | Gazely |
Není to můj šálek kávy. Plytká, povrchní, expres sonda do života otce dvojčat. Ke konci mě to už začalo vyloženě štvát. Čekala jsem oddychovku (nic víc) a ani to nesplnila.