Vlasta Javořická

Knihy Vlasty Javořické nejsou žádná intelektuální záležitost. Její hrdinky se navzdory všem útrapám dočkají šťastného konce, nejčastěji s mužem svého srdce (a nebo taky ne, protože se ukáže, že onen muž není tak úplně charakter, jak se hlavní hrdince zdálo), k tomu nějaké to morální ponaučení... Kýč jak bič.

Ale přiznávám, že mám pro tuto autorku slabost. Prostě někdo čte pro odreagování detektivky, někdo americké thrillery, někdo skandinávské detektivky... Já mám Vlastu Javořickou:-) A v rámci žánru červené knihovny ji hodnotím hodně vysoko.

Úžasná spisovatelka i žena...Vlastu Javořickou jsem objevila díky své mamce , když mi bylo asi šestnáct let. Holky ve škole četly tehdy úplně jiné knížky, ale mně se její knihy zalíbily okamžitě. Od té doby čtu její knihy a pokaždé mnou zmítají emoce - jsem dojatá, rozčarovaná, melancholická, mnohdy mám vztek na toho či onoho knižního hrdinu, ale pokaždé mně její knihy něco řeknou, pohladí.

Javořickou mám ráda, ač mám jisté výhrady. Autorka se dobře čte, u jejích příběhů si odpočinu, líbí se mi morální zásady hlavních hrdinek, popisy přírody..., prostě idylka, která většinou dobře dopadne. Spisovatelce odpouštím, že psala pouze červenou knihovnu a některá témata se opakují. NĚKDY dokonce KOPÍRUJE I CELÉ ODSTAVCE do různých dějů, což už je hůře odpustitelné.:) U jejích knih je mi prostě hezky, ale jednotlivé knihy mi po čase splývají a snadno se na ně pozapomene.

Píše krásné příběhy ze života a z doby, která je pro mnohé z nás dávnou minulostí. Není na škodu si přečíst něco o životě našich praprarodičů. A tahle spisovatelka nám to všechno krásně popisuje ve svých románech. Jsem ráda,že jsem jí objevila. Sice trošku později,ale o to víc si to vychutnávám.

Pro mě nej paní spisovatelka - její knihy se dají číst i po tolika letech. Pravda, něco mě až zas tak neoslovilo, např. román Rackové, ale nemůže se všechno líbit všem.
Obdivuhodný byl už samotný život paní spisovatelky - vychovat tolik dětí, přitom napsat tolik románů a povídek a do toho pomáhat všem, kdo potřebovali... Anebo už jen to její psaní "do šuplíku". Nevěděla, zda tyto její romány a povídky někdy vyjdou (pravda, věřila, že jednou přijde doba, kdy vyjdou), a přece v ní bylo tolik síly, víry a pokory, že své zvyklosti a životní postoje neměnila a psala dál - byť jen "do šuplíku"... Obdivuhodná to žena...

Chtěla bych se zeptat jestli náhodou někdo nevíte, zda se dají knihy od Vlasy Javořické sehnat i v elektronické podobě?
Babičce je 84 let, bohužel přestává vidět a jediné na čem si něco přečte je čtečka knih. Knihy od Vlasty Javořické miluje, jen nejsem schopná je sehnat. Bohužel ani placenou elektronickou verzi. :(

Knihy Vlasty Javořické byly v době mého dětství uloženy na půdě u babičky. Hluboko v sobě mám uložený obraz, jak vybíhám mnoho dřevěných schodů, otevírám starou skříň, a pak ve světle z malého okénka čtu.
Obdivuhodné knihy a obdivuhodný život autorky samé.
Knihy mohly začít znovu vycházet až po revoluci, a ona stále psala a psala i když většinou "do šuplíku".
Nedala si vzít naději, že jednou její knihy budou znovu vycházet, nenechala se zlomit.
Dokázala přiblížit život s hlubokou znalostí prostředí i doby.
A ta romantická část v jejím díle se čte také dobře.

Její knihy by mohli lékaři předepisovat na recept,nikdy nezklamou.Zahánějí chmury a pohladí duši.Navíc se z nich dozvíte historii české země vykreslenou v příbězích postav.Jsou psané češtinou jakou dnes neuslyšíme.O to víc jsou pro mě milejší a vracím se k nim.Spisovatelka je mou terapií v dnešní hektické době.

autorka, kterou mám ráda a její knihy řadím mezi oddechové a milé čtení.

Naprosto, pro mě, nepřekonatelná spisovatelka. Její knihy mají srdce i duši. A jsou napsané tak nádhernou češtinou. Kdykoli je čtu, a můžu je číst znovu a znovu, jako by mě pohladili po duši.

Jako dítě jsem se k jejím knihám dostávala tajně, když si je maminka půjčovala od kolegyně. Vzhledem k tomu, že nosila domů více tzv. červené knihovny, si s odstupem času myslím, že knihy od Javořické asi patřily k tomu lepšímu, co u nás bylo vydáno. Hlavně měly hlavu a patu a ne vždy chudá dívka ke štěstí přišla. Dají se číst i dnes jako oddychovka.

musím dodat....,,KRÁSNÝCH KNIH''