Publius Ovidius Naso citáty

italská, -43 - 17

Citáty (59)

Nevytýkej dívkám vady!


Nic neběží rychleji než léta.


Odkladem ztratí se hněv, roztaje jak křehký led.


Odňat může být trest, vina však trvá dál.


Odvážným přeje sám Bůh.


Oheň se živí větrem, však větrem i uhasnout může: Mírný sílu mu dá, silný jej zahubí však.


Pamatuj jen, abys neškodil tam, kde snažíš se prospět.


Počátek naší bolesti často se v radostech skrývá.


Pod sladkým medem se často skrývá nečistý jed.


Pro člověka není nic jistého.


Přemoz svou pýchu a hněv, ty, kdo ostatní přemáháš lehce.


Ránu, jež nedá se zhojit, je třeba mečem vytnout, aby se nenakazila nedotčená část.


Rychle plyne čas a my stárneme, jak tiše jdou roky.


Skrovná jen to je ctnost, když mlčení učiníš zadost, naopak těžký je hřích říci, co smlčet se má.


Slova dívek jsou lehčí než listí, jež se zvolna snáší.


Slzám dát průchod je vhodné, pláčem se zbavujeme hněvu.


Stálou sklizní se vyčerpává pole.


Temporis ars medicina fere est - Čas všechno hojí.


Ten žil šťastně, kdo žil v ústraní.


Tím, čím jsme byli, nejsme již a nebudeme zítra.


V jaké to špatné zvyky se uvádí, jak se to chystá nezbožně na lidskou krev, kdo ocelí telátku hrdlo protíná, může to bučení snést, jsa nepohnut v srdci, anebo kdo je s to, by vraždil kůzle, jež kvílí tak jak malé dítě, či pernatce požívat může, kterého sám dřív krmil! Jak blízko má takový člověk k plné, skutečné vraždě!


Verše nepodléhají smrti.


Věř v skutečnost toho, co chtěl bys.


Víno povzbuzuje ducha, rozněcuje srdce, zbavuje neklidu, vyvolává veselí. Chudý se pokládá za bohatého, černé chmury a starosti se rozplývají a čelo se vyjasňuje.


Všechno lidské visí na tenkém vlásku.


Všechno se mění, nic nehyne.


Vtom jsem pocítil lásku. Teď přízraků za nocí bludných ani úkladných vrahů se nebojím již.


Začátkům snaž se čelit. Je pozdě se po léku shánět, jestliže odkladem dlouhým mohlo již zesílit zlo.


Zlé věci sousedí s dobrými.