Markus Zusak citáty

Citáty (153)

„Někdy dojdu na to pole a padnu na kolena. Slyším, jak mi buší srdce, ale nechci ho slyšet. Nenávidím bušení vlastního srdce. Zní to na tom poli moc hlasitě. Padá k zemi. Vypadává ze mě ven. Ale pak se prostě zase vrátí. (Posel, Marv)“

„Několikrát málem vytáhla některou knihu z řady, ale pak se je neodvážila rušit. Byly tak dokonalé. - Zlodějka knih“

„Nenáviděla jsem tahle slova a milovala jsem je, a doufám, že se mi povedly.“

„Neodejití: projev důvěry a lásky, rozpoznávaný obvykle dětmi.“

„Nestarej se o to, co chtějí ostatní, protože jim jde jen o to, aby si ulehčili svůj vlastní mizernej život. Dělej, co chceš ty sám. -Když psi pláčou“

„Nezvládnu to. Mám takovou hrůzu ze selhání, že jsem ho v podstatě přijal za svý." (Smečka rváčů, s. 118)“

„Nikdy dřív jí nikdo hudbu nedal. Za těch rán táta v kuchyni akordeon oživoval. Podle mě to není takový nesmysl, když se nad tím jeden zamyslí.“

„Noc se hemží hvězdama, a když si lehnu a podívám se nahoru, úplně se tam ztratím. Mám pocit, jako bych padal, ale vzhůru, do propasti oblohy nade mnou.“

„Občas jsem si představovala, jak to vypadá nad těmi mraky, a věděla jsem, a nemusela jsem se ptát, že slunce je blond a atmosféra bez konce je gigantickým modrým okem. Byli to Francouzi, byli to Židé, a byli jste to vy.“

„Občas si myslím, že můj táta je akordeon. Když se na mě dívá, usmívá se a dýchá, slyším tóny.“

„Obratnost je přitažlivá.“

„On byl cvok, který se natřel načerno a porazil celý svět. Ona zlodějka knih, která neměla slova.“

„On byl cvok, který se natřel načerno a porazil celý svět. Ona zlodějka knih, která neměla slova. Ale věřte mi, slova už jsou na cestě, a až se k ní dostanou, Liesel je vezme do náruče jako mraky a vyždímá, jako by pršelo.“

„Opakuj něco dostatečně dlouho, a už nikdy na to nezapomeneš“

„Otázka je, jakou barvu bude mít všechno v tu chvíli, kdy si pro vás přijdu. Co řekne nebe?“

„Ozvu se. Promluvím. Řeknu to. Řeknu. "Neztrácej srdce, Rubíku." A můj bratr, aniž se pohne, mi naprosto zřetelně odpoví. "Já ho nechci ztratit, Came. Snažím se ho najít." (Smečka rváčů, s. 102)“

„Práce sice zrovna neprší, ale přinejmenším tu a tam kápne.“

„Pravda ovšem byla dost drtivá. Pravda mi totiž na tvrdo, se vší drásavou brutalitou dala najevo, že já jsem já, a vítězství pro mě není nic samozřejmýho. -Když vlci pláčou“

„Proplétaly se tu tři jazyky. Ruština, palba, němčina.“

„Představte si, že dostanete facku a vzápětí se usmějete. A pak si představte, že to děláte dvacet čtyři hodin denně.“

„Přes okno v Himmelstrasse mi hvězdy zapálily oči.“

„Přes okno v Himmelstrasse mi hvězdy zapálily oči. (Zlodějka knih)“

„PŘEŽIL TAKHLE Nešel toho dne do bitvy.“

„Radši jsem slunce dohonil, než bych na něj čekal.“

„Radši tu nechat barvu, než zapomenout na muziku. - Zlodějka knih“

„Rváč může zvítězit, ale neznamená to, že se vítěz umí rvát. (Smečka rváčů, s.132)“

„Říká se, že válka je nejlepší přítel smrti, ale já to vidím jinak. Pro mě je válka jako nový šéf, který od vás očekává nemožné.“

„Říká se, že válka je nejlepší přítel smrti, ale musím vám povědět, že já to vidím jinak. Pro mě je válka jako nový šéf, který od vás očekává nemožné...Zlodějka knih“

„Samozřejmě že jsi skutečný - jako každá myšlenka nebo kterýkoliv příběh. Je skutečný, když jsi v něm.“

„Sháněli myšlenky.“