Friedrich Nietzsche citáty

Přidat do oblíbených Koupit knihy

německá, 1844 - 1900

Citáty (225)

„Všetky dni nech sú mi sväté.“

„Všichni kalí svou vodu, aby se zdálo, že je hluboká.“

„Všichni kalíme svoji vodu, aby se zdálo, že je hluboká.“

„Vůle potřebuje cíl - a raději bude chtít nic, než aby vůbec nechtěla.“

„Výhodou špatné paměti je to, že několikrát po sobě zažíváme ty samé dobré věci poprvé.“

„Z hloubi duše miluji pouze život - a věru, nejvíce tehdy, když ho nenávidím.“

„Zarathustrova předmluva o nadčlověku a posledním člověku. 1. Když bylo Zarathustrovi třicet let, opustil svou domovinu i jezero své domoviny a odošel do hor. Zde se kochal svým duchem, a svou samotou a po deset let se jich nenabažil. Posléze však se proměnilo jeho srdce,——a jednoho jitra vstal se zorou, předstoupil před slunce a promluvil k němu, řka: ,,Ty veliká hvězdo！ Čím bylo by tvé štěstí, kdybys neměla téch kterým svítíš！ Po deset let jsi přicházela sem nahoru k mé sluji: byla by ses nasytila svého světla i této cesty, nebýti mne, mého orla a mého hada. Ale my jsme tě očekávali každého jitra, odnímali ti tvůj nadbytek a žehnali ti za něj. Pohleď！Omrzela mne má moudrost, tak jako včelu med, když ho nasbírala příliš; třeba mi rukou, jeż se natahuji. Rád bych daroval a rozdával, až zase jednou mudrci medzi lidmi potěší svou pošetilosť a chuďasové svým bohatstvým. Proto jest mi sestoupiti v hloub: jako ty sestupuješ na večer, kdy kráčíš za moře, i do podsvětí přinášejíc světlo, ty hvězdo přebohatá！ Jest mi , jak tobě, zaniknouti: tak jmenují to lidé, ke kterým chci dolü. Tedy mi požehnej, ty poklidné oko, jež i na štěstí příliš veliké můžeš bez závisti hledět！ Poháru mi požehnej, který chce přetéci, aby se voda zlatitě z něho řinula, na všechny strany nesouc odlesk tvé slasti！ Pohleď！Tento pohár chce zase vyprázdniti, a Zarathustra chce se státi člověkem.“ Tak se počal Zarathustrův zánik.“

„Zdá sa, že všechny velké věci, mají-li se lidstvu zapsat do srdce svými věčnými nároky, musí Zemi nejprve navštívit jako nestvurne, strach probouzející grimasy.“

„Zdaž soucit není křížem, na nějž jest přibíjen, kdo miluje lidi.“

„Znáte leknutí usínajícího? Až do prstů u nohou se lekne, protože půda pod nohama mizí a nastává sen.“

„Zvířata nepokládáme za morální bytosti. Ale myslíte, že ona nás mají za morální? Obávám se, že zvířata pokládají člověka za bytost jim rovnou, která ale nanejvýš nebezpečným způsobem přišla o svůj zdravý zvířecí rozum.“

„Zvony svou moudrost vyzvánějí: kramáři na trhu přezvučí ji groši!““

„Žij každý den svého života, jako by byl první a jako by byl poslední.“

„Život - dlouhá smrt.“

„Život nahoře se stává stále těžším, panuje zde stále větší chlad a stále větší odpovědnost.“