Alfred Ernst Rosenberg citáty

německá, 1893 - 1946

Citáty (201)

Liberalismus viděl jen abstraktní já, odpoutané od rasy, národa a tradice, komunismus viděl jen kolektiv, beztvárnou hromadu kvantity, kterou uvádí tyranie politické akce. Já a kolektiv jsou proto symboly rozpadu, a nikoli znamením skutečného organického napětí. Naproti tomu nacionální socialismus postavil proti sobě osobnost a pospolitost; osobnost tkvící svými kořeny v krvi a v zemi, tvůrčí sílu, která roste a nikdy nevzniká bez spojitosti, a pospolitost nikoli jako pouhý součet individualit, které nemají kořenů, nýbrž jako jednotu osobností.


Liberalizmus učí: svoboda, bezuzdnost, obchod, parlamentarismus, emancipace žen, rovnost lidí, rovnost pohlaví, atd… Německá myšlenka žádá: autoritu, typ tvořící sílu, omezení, výchovu, ochranu rasového charakteru, uznání věčné polarity pohlaví.(Mýtus 20.století)


Liberální epocha způsobila i v náboženské oblasti nesmírné zpustošení, když si myslela, že náboženství jako takové překoná vědou. Tito duševní trpaslíci přehlédli, že rozum představuje jen jeden prostředek, jak se zmocnit světa, náboženství pak jiný a třetí umění. Věda je schematická, náboženství je volní, umění symbolické. Věda může rozrušit náboženství, jestliže se odvažuje na její půdu, jak ostatně bylo a je skutečností. Pravdivá věda však nemůže nikdy zbavit vlády pravé náboženství, protože to je jen znakem pro organické volní hodnoty. Tragické je v duchovních dějinách posledních sta let, že církve samy vzaly za svůj liberalisticko-materialistický názor a své postavení hájily na poli vědy, místo ve sféře hodnot.(Mýtus 20.století)


Líbit se může umělecké dílo jen tehdy, pohybuje-li se v rámci organicky vymezeného ideálu krásy.(Mýtus 20.století)


Lidský je pro nás zápaďan, hrdina jako Achilles, Leonardo, lidský je zápas, jaký prožili Richard Wagner a Friedrich Nietzsche. S touto ruskou nemocí vydávat zločince za nešťastníky a zetlelé a zlenivělé za symboly lidství, je třeba jednou provždy skoncovat.(Mýtus 20.století)


Logická část celkové pravdy je představována kritikou poznání, názorně se projevuje v umění a náboženském mýtu, volní se symbolizuje mravním učením a náboženskými formami. Všechny stojí ve službě organické pravdy, tj. ve službě rasově vázaného národovství. Rozhodujícím kritériem je zda tvar a vnitřní hodnoty rasového národovství stoupají nebo ne.(Mýtus 20.století)


Luther zastavil postup onoho kouzelnického zlořádu, který k nám přišel ze střední Asie přes Sýrii a Afriku. Asiatské je líbání nohy papeže, dalajláma vyžaduje dodnes totéž. V Evropě se to nepodařilo prosadit.(Mýtus 20.století)


Martin Luther postavil proti politické papežské světové monarchii politickou nacionální myšlenku, Anglie, Francie, Skandinávie, Prusko znamenají posílení této touhy proti chaosu (chaos národů).(Mýtus 20.století)


Marxismus je také po této stránce pouze obráceným kapitalismem zdola. Kolektivistický, bezduchý a bez osobnosti, právě tak jako kapitalismus, staví částečný zájem nad zájem celku, žádá zničení svobody daleko největší části národa. (Něm. a evrop. svoboda ducha)


Medicinman jako démonická postava může potřebovat samostatné myšlení svých stoupenců stejně málo jako jejich čestné jednání. Pokus vylíčit kouzelnicko-démonický světový názor medicinmana, prosazujícího se světově politicky znamená psát dějiny římské církve a jejích dogmat.(Mýtus 20.století)


Mezitím vystupuje do popředí středomořský alpinský míšenec (nikoliv keltský). Kramář, advokát, spekulant se stávají pány veřejného života. Začíná demokracie, tj. vláda nikoliv charakteru, ale peněz.(Mýtus 20.století)


Miliony zapomínají, že jejich bída je podmíněna všeobecným pojímáním hospodářství jako nejvyšší hodnoty.(Mýtus 20.století)


Mistr Eckhart na místo židovsko-římské statiky dosazuje dynamiku nordicko-západní duše, místo monistického znásilnění žádá uznání dvojakosti všeho života, místo učení o podřízenosti a zotročení duše káže poznání svobody duše a vůle, na místo církevní domýšlivosti o zastupování božím klade čest a ušlechtilost oduševnělé osobnosti.(Mýtus 20.století)


Muž musí tvořit a udržovat rodinu, nikoliv ona jeho.(Mýtus 20.století)


Mýtus krve se probudil takže zde, jeho síla po 50 letech nesmírně stoupne. Odtud by se měl nordický člověk činit potřebná opatření, aby v jeho státech neexistoval žádný negr, žádný žlutý, žádný mulat a žádný Žid. Toto poznání vede k problému Ameriky.(Mýtus 20.století)


Na jedné straně byl (stát) zesoukroměn vlivem koncernů, které platily parlamentní a presidentské volby, jako v USA, nebo zpuchřelý stát se zhroutil v revoltě a změnil se v kolektivistickou tyranii, v níž nebylo vůbec místa pro skutečné osobnosti, jako v Sovětské unii. (Německá a evropská svoboda ducha)


Na tisících vázách z malé Asie až k nástěnným malbám z Pompejí po šest století lze doložit skutečnost, že umělecký výraz hrdiny je pojímán a představován rasově. S postupující bastardisací Řeků demokratický rasový chaos postupuje ruku v ruce s uměleckým. Není již duše, která by se chtěla vyjádřit, není již typu duši ztělesňující. Žije jen člověk helenismu, stvoření, které nepůsobí a ani nemůže působit esteticky, protože rasová duše Helénů na věky zemřela.(Mýtus 20.století)


Náboženské společnosti bez náboženského génia zůstávají jen běžnými spolky, malými sektami.(Mýtus 20.století)


Nacionalismus jako vzestup určitých vnitřních hodnot proto podporujeme a vítáme jen u těch národů, kde věříme, že síly jejich osudových linií nejsou v nepřátelském protikladu s německými. Zjišťujeme, že také míšenci dělají nacionalistické revoluce, že pod heslem sebeurčení národů si nárokují svobodu všechny méněcenné elementy. To vše nás nezajímá.(Mýtus 20.století)


Nacionalismus není pouze silou hájenou nebo útočící navenek, nýbrž je nejhlubší a nejniternější, kulturně tvůrčí svobodnou činností národa.


Nacionální socialismus byl evropskou odpovědí na otázky jednoho století. Byl tou nejušlechtilejší myšlenkou, pro kterou byli Němci ochotni nasadit všechny své síly. Byl to opravdový sociální světonázor a ideál krví podmíněné kulturní čistoty.


Námořníci, kteří na kýlu Norimberku s vlajícím praporem před očima nepřátel klesli do moře dokazují, že nordická krev stále existuje.(Mýtus 20.století)


Např. v Chicagu patří negrům velká katedrála a černý biskup zde slouží mši svatou! Zde jdou Řím a Židovstvo ruku v ruce.(Mýtus 20.století)


Národ je ztracen, jestliže v příkladu svých dějin a zkoušení své vůle k budoucnosti nenachází již jednotu.(Mýtus 20.století)


Národ zajisté není z jediné rasy, ani není důsledkem rovnoměrného míšení rasově různých elementů, nýbrž při své rozmanitosti vykazuje přece jen převahu základní rasy, která určuje jeho životní pocit, státní styl, umění a kulturu. Tato rasová dominanta vytváří typ. A pravá organická svoboda je možná jen uvnitř takového jediného typu.(Mýtus 20.století)


Národu s nezlomeným rasovým charakterem by učení o dědičném hříchu bylo nepochopitelné, neboť v takovém národě žije pevná důvěra v sebe a ke své vůli, pociťované jako osudovost. Homérovi hrdinové znali hřích právě tak málo jako staří Indové a Germáni. Naproti tomu je trvalý pocit hříšnosti průvodním jevem fysické bastardisace. Rasová hanba vykazuje roztříštěné charaktery, neusměrněné myšlení a jednání, vnitřní nejistotu, pocit, jako by celá existence byla hříšné zlato a nikoliv tajuplná nutná úloha sebetvoření. Tento pocit zmatenosti vyvolává ale nutně touhu po milosti jako jediné naději, která může vést ke spasení z existence krevní hanby.(Mýtus 20.století)


Národy Západu jsou výsledkem rasového míšení, přece ale každý z nich získal podstatné státotvorné síly z nordické vrstvy. K této skutečnosti se také úzce pojí určitý nordický ideál krásy, který působí někdy i v krajinách, kde byla nordická krev již zcela vyhlazena.(Mýtus 20.století)


Nárok na všeobecnou platnost estetického soudu plyne jen z rasově národního ideálu krásy a týká se jen těch kruhů, které vědomě či nevědomě mají v srdci stejný ideál krásy. Tímto poznatkem je všem dosavadním všeobecným estetikám vzata půda a proklestěna cesta organickému duševnímu světovému názoru proti abstraktně universalistickému nebo atomicko-individualistickému názoru, který vede k volnosti.(Mýtus 20.století)


Nejkrásnější byl sen nordického člověka sněn v Helladě.(Mýtus 20.století)


Nejprvnějším úkolem výchovy není technické zprostředkování vědomostí, ale tvoření charakteru.(Mýtus 20.století)