Alfred Ernst Rosenberg citáty

německá, 1893 - 1946

Citáty (201)

Goethe, Bach a Beethoven jsou, díváme-li se na ně takto, největší nacionalisté, poněvadž utvářeli svou vnitřní svobodu podmíněnou druhem v takové velikosti, že ji lze tímto způsobem sotva někdy opakovati.


Hellada byla umělecky statická, germánská Evropa je umělecky dynamická a volní. Důsledkem tohoto odlišného duševního založení byly dva typy stylu, které nazývám věcný a osobnostní.(Mýtus 20.století)


Heroa nemůže mít stejná práva s bursovním spekulantem.(Mýtus 20.století)


Heroismus je základní typ všech nordických národů.(Mýtus 20.století)


Heros, hrdina je tedy v Řecku vždy krásný. To ale znamená: je určitého rasového typu.(Mýtus 20.století)


Hodnoty, mravy, zvyky, které se ještě zdají živé, upadají, jsou i vnitřně již překonány, jen bezradná masa se dosud modlí k troskám starých model. Ze sutin ale povstávají nové síly, které se zdály pohřbeny.(Mýtus 20.století)


Hospodářství je osud - vykládá pyšně hrdina internacionálního finančnictví Walter Rathenau. Profesoři na všech vysokých školách učí o tzv. ekonomických zákonech, před kterými se musíme sklonit. Zapomínají ale, že každé zákonité působení má určitý výchozí bod. Diktatura burzy je nutný důsledek zbožného hospodářství, zisku jako nejvyšší hodnoty. Zmizí, jestliže nová idea nesená novým člověkem založí také hospodářský život.(Mýtus 20.století)


Idea lásky neobsahuje žádnou typ tvořící sílu: i sama organisace náboženství lásky byla budována bez lásky. A sice ještě více bez ní než jiné typ tvořící moci. Staří bozi trpěly katolickou víru stejně jako jiné víry a prokazovali jim úctu. Což všude zmizelo, kde zvítězil vnucený zákon lásky.(Mýtus 20.století)


Individualismus bez zábran a bezbřehý universalismus se podmiňují navzájem.(Mýtus 20.století)


Individualistické, že jednotlivec stojí o sobě a pro sebe a spojením jednotlivců vznikají národy a nakonec lidstvo je dnes konečně vyloučeno z vážných úvah. Universalismus je dvojče individualismu. Oba jsou intelektualistické, tj. vzdálené přírodě.(Mýtus 20.století)


Jako naši umělečtí humanisté nalézají v Helladě předlohu všeho uměleckého a ne cosi organicky vzniklého, tak naši právní humanisté v Římě.(Mýtus 20.století)


Jako v Mezopotámii o plodnosti a moci, snil velký rod Hellady o kráse a životaplodném erotu, tak snil v Indii a na Nilu člověk o kázni a svatosti, tak snil germánský člověk o ráji cti a povinnosti.(Mýtus 20.století)


Je cosi nezdravého, nemocného, bastardího v ruské krvi, co každý rozběh k výšce vždy znovu zkříží. Psychologismus není důsledkem silné duševnosti, nýbrž právě naopak, znakem zmrzačené duše. Jako zraněný se stále dotýká své rány a zkoumá ji, tak duševně nemocný své vnitřní stavy. V ruské idei utrpení, pokory a poníženosti je silné napětí mezi hodnotami lásky a cti.(Mýtus 20.století)


Je duše nesmrtelná? Logičtí hledači pravdy uváží všechny možné rozumové důvody. Víra v jedinečnost osobnosti, v monadu, v její rovnost bohu a nezničitelnost je znakem křesťanského, ale také nordicko-germánského myšlení. Tato víra je oplodnila a přinesla velké umělce, hrdiny, státníky. A tato plodnost je vysvědčením její pravdivosti.(Mýtus 20.století)


Je ostuda a přece skutečnost, že zatímco existují nesčetné estetiky, nezbytný předpoklad estetiky vůbec – zkoumání vývoje rasového ideálu krásy – dodnes nebylo napsáno. Se zavřenýma očima procházejí laici, kulturní vědci i umělci galeriemi, aniž by zpozorovali pravou podstatu a skutečný zákon tvorby.(Mýtus 20.století)


Jedno tedy je třeba jasně pochopit: že jedním slovem vůle se označují dva zásadně různé pojmy. První se vztahuje na princip vzpírající se celé přírodě a jejím jediným a jen na sebezáchovu zaměřeným úsilí, druhý označuje podstatu egoismu. Krátce, musíme rozlišovat vůli a pud. Vůle je vždy protikladná pudu a ne s ním identická. Rozdíl mezi nimi není kvantitativní, ale kvalitativní.(Mýtus 20.století)


Jestliže musíme přiznat, že pravý genius, který by zvěstoval mýtus a vychovával k typu, nám dosud nebyl zvěstován, pak to ale žádného hlubšího myslitele nezbavuje povinnosti vykonat přípravné práce, které vždy byly vykonávány, když se dostával k výrazu nový životní pocit a vytvářelo se duševní napětí. Než přišel čas pro velkého, který něco učil a žil, co předtím ony jen koktaly.(Mýtus 20.století)


Ještě jednou: láska byla určena jen příslušníkům nižšího řádu a od nich vyžadována: vedení sledovalo okázalost a moc, násilí nad dušemi a těly lidí.(Mýtus 20.století)


Již od 3000 př. Kr. přinášely nordické vlny tato znamení (oštěp a zářící věnec, kříž a hákový kříž jako symbol slunce) prokazatelně do Řecka, Říma, Troji, Indie.(Mýtus 20.století)


Jsem nucen předpokládat, že moje volní podstata je polární, dělící se na dvě části: na smyslově-pudovou a nadsmyslově-volní, že dvě duše, které cítil ve své hrudi Faust, jsou skutečně dva principy.(Mýtus 20.století)


Jsou jistě určité výkony, které se důrazně projevují v milionových (hospodářských) číslech; ale v převážné míře lidská kultura a úhrada spotřeby nezávisely nikdy na gigantických číslech, ani svoboda, ani kultura se nedají určovat milionovými čísly, nýbrž pouze výkony osobnosti. Jestliže ovšem tyto výkony, tj. nejvyšší kvalita, jsou velké počtem, pak lze mluviti o skutečné duchovní svobodě, která volně dýchá, a o velikosti kultury. Ale kvantita ve smyslu plýtvání surovinami, hromadná výroba pro rychlou spotřebu a hospodářské a kulturní cizopasnictví, které s tím souvisí, to je amerikanizace světa, nebezpečí, které hrozí dnes všem státům a světadílům. (Něm. a evrop. svoboda ducha)


K zachování Evropy je třeba v první řade oživit nordické prameny síly a posilovat je: to znamená Německo, Skandinávii s Finskem a Anglií. Naopak musí být zastaven vliv Francie, která se na jihu již skoro úplně mulatisovala.(Mýtus 20.století)


Každá rasa má svou duši, každá duše má svou rasu, svou vlastní vnitřní a vnější architektoniku, svou charakteristickou jevovou formu a tvářnost životního stylu, svůj jen sobě vlastní poměr mezi silami vůle a rozumu. Každá rasa pěstuje konec konců jen jeden nejvyšší ideál. Jestliže se změní nebo je vůbec svržen jinými systémy pěstění vsakováním cizí krve a cizích ideí, je důsledkem vnitřní proměna, která se vnějšně jeví jako chaos, epocha katastrof. Neboť nejvyšší hodnota vyžaduje určité seskupení životních příkazů, tj. určuje existenční styl rasy, národa.(Mýtus 20.století)


Kde se na světě vytvářejí zárodky parasitismu, všude se cítí přitahovány židovstvím!(Mýtus 20.století)


Kdo tomu nerozumí, mohl by usoudit, že je zde otevřena svoboda lži. V žádném případě. Lež souvisí s nedostatkem smyslu pro čest a charakter - odporuje tedy charakterovým hodnotám. Lež je nejhorší nepřítel nordické rasy! Kdo se jí poddá, vnitřně upadá a může hledat společnost mezi bezcharakterními bastardy a Židy.(Mýtus 20.století)


Klademe-li si otázku, který motiv přede všemi je typický pro nordickou rasu, zdá se mi zřejmé, že je to v první řadě pojem cti a s ní nerozlučně spojená idea povinnosti plynoucí z vědomí vnitřní svobody. V okamžiku, kdy láska a soucit převládly, začaly epochy rasově národního a kulturního rozkladu všech nordických států.(Mýtus 20.století)


Kněžský typ slouží medicinmanskému mýtu v církvi, umění, politice, vědě a výchově.(Mýtus 20.století)


Křesťanství nezná pojem cti.(Mýtus 20.století)


Láska a soucit – i kdyby obsáhly celý svět – jsou zaměřeny přece jen vždy na jednotlivou milovanou nebo trpící bytost. Ale přání osvobodit sebe nebo ostatní z utrpení je čistě osobní pocit, který neobsahuje žádný skutečně silný národně nebo státně tvořivý prvek.(Mýtus 20.století)


Liberalismus - požadavek svobody bádání - nakonec ale dogma, že každému je přiměřené totéž a že každá forma není nic než překážka a brzda vývoje!(Mýtus 20.století)