1. Domů
2. Autoři
3. Václav Jebavý
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 44
• Bazar 3
• Životopis
• Citáty 5
• Diskuze 7

Populární knihy

/ všech 44 knih

Nové komentáře u knih Václava Jebavého

Ruce

„Komukoliv, kdo chce aspoň trochu proniknout do poetiky Otokara Březiny, mohu vřele doporučit stať, kterou o něm napsal F. X. Šalda v knize Duše a dílo. Jedná se o starý, ale přesto výborný přehled hlavní Březinovy tvorby a pro většinu smrtelníků (včetně mě) nutný úvod do tak náročného díla. Kdyby někdo chtěl opravdu pochopit Březinovu poezii, musel by začít s jeho první symbolistickou sbírkou Tajemné dálky a postupně se skrz Svítání na západě, Stavitele chrámu atd. dopracovat k Rukám. Svých pět nejzásadnějších knih veršů vydal v průběhu pouhých šesti let, není tudíž divu, že ze sebe nějakým způsobem vycházejí a navazují na sebe. Ruce (coby jeho závěrečná sbírka) tudíž představují vyvrcholení Březinovy poezie, klimax, který dává smysl takřka jen v kontextu jeho dřívějších sbírek. To obecně o Rukách. Co se však týče mého osobního čtenářského zážitku… jsem dost rozpolcená. Ruce mi trochu připomínají The Waste Land od T. S. Eliota, v tom směru, že rovněž jde o sbírku, u níž potřebujete znát kontext a o níž si musíte aspoň něco přečíst, abyste ji vůbec začali chápat. Ale zatímco The Waste Land upřímně miluji, nemohu úplně totéž říct o Rukou. Je to tématicky bezpochyby epická, přímo dojemná sbírka o jednotě lidstva a v některých pasážích jsem opravdu cítila upřímné emoce, ale přesto mám z Březinovy poezie určitý pocit vyumělkovanosti. To by v zásadě nemusel být problém, všechna poezie je nějakým způsobem vyumělkovaná, ale patos O. B. mě mnohdy prostě nechává chladnou. A třebaže nemám problém s knihami, o nichž si musím něco načíst, abych je pochopila, potřebuji z nich potom přeci jen něco navíc - ať už je to zapamatovatelná obrazotvornost, pozoruhodná myšlenka, originální obrat či cokoliv, potřebuji NĚCO, co mi kniha dá místo obsahu, který si dočtu jinde. A to mi Ruce upřímně nedaly (především jeho obrazotvornost mi přijde tak trochu na jedno brdo). Takže ač jsem ráda, že jsem knihu přečetla, nemohu říct, že bych byla Březinou unešena a upřímně mě nepřekvapuje, že po této sbírce zažívá symbolismus a básník samotný tvůrčí krizi. Po čase toto začne znít jako plané tlachání.“... celý text
— unaluna

---

Verše pro tajnou chvilku

„Přiznám se, že podnět ke čtení byl Jiří Wolker, obdivovaný spisovatel mého milovaného tatínka. Přesto,nebo právě proto jsem v knihovně po sbírce sáhla...a nelitovala. Wolker, Bezruč, Dyk,Sova, Těsnohlídek, Machar...sny o lásce, jaká by měla být. A pokud ji člověk prožije,ví, o čem je řeč. A pokud ji člověk potká, měl by být vděčný životu, že ji potkal. A nerouhat se životu, být vděčný a ...já děkuji...autorům i životu...že mi ukázal, co správná láska dokáže...milovat, odpouštět, žít...“... celý text
— Damatto

---

Stavitelé chrámu

„Já vlastně chápu, že se někomu Březinova poezie líbí, ale... já to rozhodně nejsem. Pro mě tohle vršení obrazů, metafor a různých přívlastků až moc často nikam nesměřuje (nebo aspoň ne tam, kde bych z toho něco měla) a časem se dost omrzí.“... celý text
— MackovaP

---

---

Tajemné dálky

„Formálně je pro mě Březina nejvyšší český básník. Pokud se rozhodnete tuto knihu, číst, nezaměřujte se v ní příliš na obsah a myšlenky, ale spíše na meditaci po vzoru středověkých mystiků. A pokud myšlenky, tak ne ve verších, ale v celistvé básni.“... celý text
— Ctenarka_ctouci

---

Hudba pramenů

„Narkotizujíci, místy z hloubek jímá závrať.“
— cervec