• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 45 knih

Nové komentáře u knih Konstantin Biebl

Nebe Peklo Ráj

„Po dlouhých letech jsem se vrátil k Bieblovi a bylo to po všech stránkách útěšné. Sbírku mám ve druhém vydání z roku 1931, kdysi jsem ji náhodou sehnal v jednom již neexistujícím libereckém antikvariátě, a ač ji mám bez přebalu, je to nádherný artefakt. Písmo a typografie, drobné grafické prvky, koncepce a provedení závěrečného obsahu (vše Karel Teige) – už jen to člověka jaksi naplňuje. K básním samotným bych řekl asi tolik, že byť nejde o autorovu vrcholnou práci, dočkal jsem se v ní toho, proč mám autora raději než jiné jeho souputníky: Bieblovy verše jsou leckdy jaksi kostrbaté, drhnou jakýmsi neotesanectvím či amatérstvím (ale úplně jinak než třeba u Halase nebo Závady), nedosahují ani zdaleka řemeslných kvalit a živelné fantazie Nezvalovy, temné virtuozity Holanovy, lehkosti a dynamiky francouzských avantgardistů. Ovšem Biebl jako by byl pravdivější a upřímnější. Nikoli paradoxně, ale právě pro tuto nerafinovanost. V jeho spontánní snaživosti probleskuje lidskost a opravdovost, v níž je blíž třeba Wolkrovi než formalistnějšímu Nezvalovi s Teigem, s nimiž sdílel generační místo a osudové peripetie. Jediným paradoxem tak je, že ač bývá sbírka Nebe peklo ráj řazena do jeho surrealistického období, je mnohem víc poetistická, je v ní poetistické okouzlené vidění (vynikající cyklus Šest kratších básní, Na náměstí, Neděle), je v ní fascinace exotickými dálavami, mj. na příkladu tematiky džungle (v podstatě Bieblovo jediné opravdu nosné a originální téma), je v ní půvabná hravost (Děti, Nové klekání, Dej mi svůj prstýnek), je v ní sociální kritika (Jaká vyhlídka) a v podstatě i občasné asociativní výčty, jež mají patrně být oním surrealismem, v sobě mají pramálo z automatického psaní a mnohem spíš připomínají apollinairovské Pásmo (Model 1930, Symfonie), resp. obecněji stylistiku Čapkovy Francouzské poezie nové doby. Přičemž všechny texty, které jsem právě uvedl v závorkách jako příklady, jsou znamenité. Vymyká se poněkud báseň Zrcadlo času, v níž už cítím názvuky existenciálnějšího básnění třicátých let. *** Kdyby tak hořel chrám svatého Víta Museum Živnobanka Kdyby tak znova hořelo Národní divadlo Hasič neví si rady s tři metry dlouhým žebříkem Visícím v obecní kolně Na zapadlé vesnici Sto kilometrů od Prahy vzdálené“... celý text
— V_M

---

Zlatými řetězy

„Hravé verše, hra se slovy a jejich základy. Ale i s písmeny. Pěkné a jednoduché. Např: - tma padá na jantar jak zlatá harfa v barvách sálá - žluť smutku purpur strun - Spí myrty s mírnými lístky i mírnými stíny - V půlkruhu trubců zvuk trub v úlu u trůnu - a zázrak v barvách král kravat arara Krásná báseň je Pohřeb (i šroub může osiřet, když ztratí svou matku).“... celý text
— faba

---

Nový Ikaros

„Zde se KB vypsal, a musím říct, že skvěle, z minulosti, dětství, války, lásek - prvních a současných, cest, světa... a to vše v krásném jazyce a úžasným spojením slov. Např.: - ty veliké brouky všech barev jako vonící toaletní mýdla - od těch dob nemůže bez slz pohlédnouti na svoje žilnaté ruce tolik se podobají těm podivným řekám z prokletých map - Šeptati šeptá v polích zelené obilí býti němým říká zkamenělá ryba - umřela v mojí náruči tiše vzlykajíc opřena zády o mapu Asie Bylo to poprvé co jsem četl toto dílo a vím, že ne naposled...“... celý text
— faba

---

---

Věrný hlas

„Smutné básně, o smrti, nemoci, válce... Nic pro podzimní dny v jakékoli podobě. Jako tyto verše: Po smrti ve svaté se proměníme: staneme se květinami. Ve dne budeme lidem pro radost a v noci budem sami.“... celý text
— faba

---

S lodí jež dováží čaj a kávu

„Je to mistr slova. Vytvořil jejich správným uchopení a užitím poezii, kde se stírá rozdíl mezi textem a hudbou. Očarovalo mě to. Jeho nadšení z dalekých krajů, opojení vůněmi a sladká únava ze slunečních paprsků, jsou patrné z každé stránky. Krása!“... celý text
— Zuzanak4