Konstantin Biebl

Pokládám za nutné k Bieblovu životopisu a vlastně i k WEILovu komentáři něco málo doplnit.
Biebl byl od roku 1922 členem Komunistické strany¨. To mu ale nijak nebránilo v tom, aby se nedostudovaný zubař a básník velmi výhodně oženil s Marií Bulovovu, o 11 let mladší dcerou bohatého lounského židovského obchodníka. A tak se básník a komunista Biebl dal vydržovat jedním z nejbohatších lounských podnikatelů, který mu poskytoval měsíčně čtyřtisícovou apanáž. Učitel bral tehdy asi šest stovek. Marie dostala miliónové věno, za něž novomanželé vyrazili autem na svatební cestu do Francie a severní Afriky.
Na začátku 50. let - 27. června 1950 byli popraveni čtyři odsouzení k trestu smrti v procesu s Miladou Horákovou, mezi nimi i spisovatel a teoretik Záviš Kalandra. 1. října následujícího roku zemřel na Jiráskově klinice pronásledovaný a uštvaný Karel Teige, jehož patrně zkosil infarkt. Oba byli přáteli Konstantina Biebla z okruhu Bohuslava Brouka a Devětsilu.
Následně se objevila v TVORBĚ (týdenní hlásná trouba KSČ přes kulturu a politiku) recenze na Bieblovu sbírku Bez obav v nelichotivé blízkosti článku pranýřujícího „teigovštinu“ jako „trockistickou agenturu v naší kultuře“ a celkem pochopitelně v tom viděl zlověstný signál a nepochybně dostal zcela oprávněně bobky . Psychicky neunesl atmosféru té doby a vyřešil to obdobně jako jeho otec. Spáchal sebevraždu skokem z okna . Podle lékařské zprávy nebyla příčinou sebevraždy pankreatitida, kterou delší dobu trpěl, neboť byly nalezeny jedině kameny v žlučníku a pankreas vyhojená. Neviděl bych bych nic tajemného ani nevyjasněného v jeho smrti - byl to jen další z komunistů, který neunesl ztrátu iluzí a tíživý nátlak té doby a možná i pochopení skutečnosti, že je vskutku pravdou, že revoluce požírá i své děti.