David Attenborough

Nová kniha

Živá planeta: Síť života na Zemi - David Attenborough

Všechna místa na světě kypí životem. Od temných hlubin oceánu přes vrcholky hor po řídký vzduch nad nimi se to jen hemží zvířaty, rostlinami, houbami, viry a ba... detail knihy

Populární knihy

/ všech 6 knih

Živá planeta: Síť života na Zemi

Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost

Život na Zemi

Výpravy do divočiny: Dobrodružství mladého přírodovědce

Nové komentáře u autorových knih

Výpravy do divočiny: Dobrodružství mladého přírodovědce

„Samozřejmě to není taková pecka jako Lovci kožešin od Ingstada, ale to jsem ani nečekal. Spíše jsme měl obavy, aby to nebylo o pozorování a popisu zvířat v přírodě, což není, jedná se skutečně o velmi zasvěcené popisy cest do divočiny a dobrodružství, které se da přitom zažít. Jde poznat, že autor je přírodovědec a pokud narazí na něco zvláštního, tak popíše proč tomu tak je.“... celý text
— JiříŠkorpík

Živá planeta: Síť života na Zemi

„Chytře napsané, poukazuje na důležitost jednotlivých ekosystémů a jejich propojení. Kniha nenucenou formou předává spoustu informací.“
— Ninushka

Živá planeta: Síť života na Zemi

„Všechno souvisí se vším. Obecně známá pravda, které nabírá v další knize Davida Attenborougha, se kterou jsem měla tu čest strávit opravdu hodně času, celoplanetární rozměr. Od nejhlubších oceánů po nejvyšší hory a ještě o kus dál, až tam, kam se dostanou mraky, zkoumá britský přírodovědec vazby mezi rostlinami, živočichy a prostředím, v němž se pohybují, které jsou stejně unikátní jako on sám. Jako příklady si vybírá méně známé, fascinující tvory a mnohdy člověku nestačí krásné barevné fotografie, které knihu doplňují a musí si o nich najít ještě víc (k dokreslení vyprávění o papoušcích kakapo vřele doporučuju na youtube video s názvem "Shagged by a rare parrot"). Závěr je bolestný, protože jsme jediný bezohledný a hrubě expandující živočišní druh, který jde doslova přes mrtvoly kvůli něčemu tak pomíjivému, jako je zisk, neváháme drancovat, plundrovat a nenávratně ničit. Naděje ale je. A jedna její část spočívá v tom, že si uvědomíme, že tu nežijeme ani omylem sami a že se o ten prostor na té naší nádherné, nesmírně pestré Zemi musíme podělit, protože žádná planeta B neexistuje.“... celý text
— Jizi

Výpravy do divočiny: Dobrodružství mladého přírodovědce

„Úžasná kniha. Ta láska k přírodě a zvířatům u tehdy tak mladého člověka. Kolikrát jsem nemohla uvěřit vlastním očím, co všechno byl s kolegy ochoten, kvůli zvířatům, prožít. Klobouk dolu, sir...“... celý text
— daisypec

Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost

„Během covidu jsem si koupil tehdy čerstvě vydanou knihu Davida Attenborougha "Život na naší planetě: Mé svědectví a vize pro budoucnost". Byla to první jeho kniha po 25 letech, která u nás vyšla. A tak jsem si řekl, že si znova pročtu přechozí tři a novou knihou to završím. Chvilku to trvalo, ale moje cesta světem tohoto úžasného člověka je u konce. Dočetl jsem "Život na naší planetě...". První tři knihy přivádějí v úžas nad bohatstvím a formami života na Zemi. Ukazují, jak je Země krásná a život rozmanitý. Na místě by ale bylo použít slovo "bývávala" namísto "je". Ne že by neexistovala místa, jež lze označit jako ráj na zemi, ale systém jako celek to má nahnuté a je otázkou, kdy se dostaneme do bodu zlomu. A právě těmto úvahám je věnována kniha čtvrtá. Její první polovina je bezútěšná, protože ukazuje, co vše jsme na Zemi zvládli pokazit. Není toho málo a Zemi jsme v podstatě dostali na samé limity udržitelnosti systému, jak jsme ho byli zvyklí vnímat. Druhá část je o poznání radostnější, protože dává naději. Konkrétní naději. Četl jsem x textů, slyšel x podcastů s enviromentální problematikou a ve zprávách viděl tisíce aktivistů přikovaných ke kdečemu, aniž bych se dozvěděl komplexní pohled na to, co je třeba udělat pro zvrácení nepříznivého osudu. Musel přijít – tehdy třiadevadesátiletý – Sir David Attenborough, aby to seskládal do smysluplného souboru. Tím neříkám, že to nikdo před ním neudělal, ale on je první, od koho jsem se to ve strukturalizované a komplexní podobě dozvěděl. Kromě klimatické změny je ústředním problémem ztráta biodiverzity. Na osobní úrovní se s tím prvním problémem vypořádává dost těžko, ale i tak lze něco málo udělat. Pro nápravu toho druhého problému můžeme každý udělat spoustu věcí, které lze shrnout do jedné věty: Pusťme k sobě přírodu. Nesnažme se za každou mít svoji zahradu pod kontrolou a vše, co na ni podle nás nepatří, neúprosně zamordovat a vyhnat. A když už to musíme udělat, vyhněme se plošným zásahům a soustřeďme se jen na jedno konkrétní místo a jeden konkrétní problém. Přeji všem krásný jarní víkend. A když už dnes vynecháte sekání trávy na pažit, udělejte si kávu a čtěte si v knihách Sira Davida Attenborougha.“... celý text
— Camelot

Přejít na knížky autora