Meno ruže zajímavosti

Meno ruže https://www.databazeknih.cz/img/books/71_/71064/bmid_meno-ruze-YyN-71064.jpg 4 3772 496
Koupit
Antikvariát

Je posledný novembrový týždeň roku 1327. Do bližšie nemenovaného bohatého opátstva v strednom Taliansku prichádza mladý benediktínsky novic Adso so svojím učiteľom, učeným františkánom Viliamom z Baskervillu. Časové rozmedzie jedného týždňa, ktorým je ohraničený dej románu, je plné búrlivých udalostí. Adso zažije vášnivé milostné vzplanutie, stáva sa svedkom inkvizičného súdu a najmä účastníkom vyšetrovania série záhadných úmrtí mladých mníchov, ku ktorým dochádza deň po dni akoby v duchu proroctva Apokalypsy. Pátranie po páchateľovi krvavých vrážd privádza Viliama s Adsonom do srdca opátstva, do knižnice, ktorá má podobu labyrintu. V nej sa skrýva rozlúštenie tajomstva. Preložila a poznámky napísala Adriana Ferenčíková. Doslov napísal František Hruška.... celý text

Literatura světová Historické romány
Vydáno: , Tatran (Bratislava)
Originální název:

Il nome della rosa , 1980


více info...

Zajímavosti (14)

Hrad Castel del Monte inspiroval spisovatele Umberta Ecca při psaní románu Jméno růže. (Eicherik)

Devítidílná rozhlasová dramatizace:
https://www.mujrozhlas.cz/radioserial/jmeno-ruze-vyborne-obsazena-dramatizace-slavneho-romanu-umberta-eca (Jelitovna)

Zajímavá souvislost s historií, smutnou historií, Československa:
http://www.pritomnost.cz/2019/08/23/okupace-68-v-romanu-jmeno-ruze/ (siena)

Spisovatel uvedl, že jeho inspirací pro největší knihovnu řádu bylo benediktinské Opatství Admont. (Wikipedie) (denib)

Kniha se snaží vzbudit dojem autentičnosti středověku, k čemuž slouží i samotná literární kompozice románu. Dělením děje na jednotlivé dny připomíná Boccacciův Dekameron. Jednotlivé dny pak dělí podle Řehole svatého Benedikta a přesně stanoveného rytmu mnišských zvyklostí. Dění románu se pak odvíjí podle aristotelského vzoru jednoty místa, času a děje – během jednoho listopadového týdne roku 1327. Dojmu autentičnosti a historické věrnosti se snaží Eco dosáhnout také častými citacemi z existujících středověkých písemných děl. Postava Viléma z Baskervillu hájí názory Marsilia z Padovy, z jehož spisu Defensor pacis často cituje. Dalším zdrojem citací je samozřejmě Bible a z autorů je to Roger Bacon, William Ockham, Tomáš Akvinský (Summa theologiae), Isidor Sevillský, Alan z Lille, Publius Vergilius Maro a mnozí další. Zmínit musíme také spisy Visio Brendani a pasáž pojednání o alegorii kamenů, která je doslova převzata ze spisu De lapidibus. Celou řadu písemných děl si ale Eco vymyslel a citace z nich jsou jen hrou se čtenářem. (chaera)

Bernardo Gui je historická postava, která byla skutečně inkvizitorem. Odsoudil k smrti přinejmenším 900 lidí, z toho 42 lidí bylo prokazatelně upáleno. Zemřel roku 1331. (chaera)

Tato kniha se u nás dočkala rozhlasové i divadelní dramatizace. (chaera)

Knihy se celosvětově prodalo více než 30 milionů výtisků. (pistalka)

Podle této knihy je natočen stejnojmenný film - Jméno růže (1986) v režii: Jean-Jacques Annaud. (Luxiee Axony)

V prvních dvou českých vydáních před rokem 1989 je v autorově úvodu vyretušovaná zmínka o okupaci Prahy v srpnu 1968. (DorianGreene)

Jméno růže publikoval filosof a medievalista Umberto Eco v roce 1980 a podle jeho slov šlo o nesmělý vstup na pole beletrie. Román Eca nakonec okamžitě proslavil i mimo úzký okruh mediavelistů a literárních teoretiků a přispěl k oživení zájmu o středověk. Od té doby je každá Ecova kniha dlouho očekávanou literární událostí. (DorianGreene)

Francouzský deník Le Monde vyhlásil na jaře 1999 anketu 100 nejdůležitějších knih 20. století. Jméno růže se umístilo na 14. místě. V anketě hlasovalo 17 tisíc Francouzů. (DorianGreene)

Jméno růže je vůbec první beletristické dílo, kde Umberto Eco shrnul své bohaté teoretické znalosti. (vhojta)

Krátce po převedení Jména růže do filmové podoby napsal italský spisovatel Loriano Machiavelli parodii Růže a jeho dvojník, která je literární odpovědí na Ecovo dílo. (Vojta)