Smrtka přehled

předevčírem

(SPOILER) Kniha začala výborně. První i druhou část jsem si vysloveně užívala - byla to taková kombinace Pratchettova Morta s moderním sci-fi. Autor otevíral atraktivní a hluboká témata a v každé kapitole tu bylo nad čím přemýšlet. Svět byl na první pohled velmi dobře vystavěný a maximálně uvěřitelný. Tady však začíná to ale - jen na první pohled. Při noření se hlouběji do knihy začaly vyplývat výrazné nelogičnosti ohledně fungování světa, které jsem byla relativně ochotna přejít při připomenutí, že se přece jedná o YA. Bohužel to, kam příběh vedl, se mi vůbec nelíbilo. Třetí a čtvrtá část byly vysloveně divné, opakovaly události, děj stagnoval a začala jsem se nutit k dočtení. A během tohoto procesu vyplouvaly na povrch další problémy. K žádné postavě jsem si nedokázala vytvořit vztah, protože nebyly dobře vykreslené. Citra i Rowan mi byli od prvních kapitol nesympatičtí, ale myslela jsem, že se to během jejich vývoje zlepší. Nezlepšilo. Ostatní postavy měly více potenciálu - smrtka Faraday, smrtka Volta, dokonce i smrtka Goddard byly zajímavé a psychologicky uvěřitelné charaktery, bohužel jejich potenciál - a potenciál prakticky celé knížky - ztroskotal na plochém a chladném stylu vyprávění. Také to vypadá, že se autor nedokázal rozhodnout, jestli píše pro děti, nebo starší YA. A to je strašná škoda. Protože pokud to bylo myšleno pro děti, je to krok vedle. Při čtení jsem byla plná vzteku a hnusu nad nejen masovými vraždami, které ani nebyly dobře popsané (působilo to na mě, jako bych seděla v tramvaji a jen projížděla kolem - kromě absurdity samotných akcí se mě to nijak hluboce nedotklo), a které se bohužel začaly opakovat a gradovat tak podivnost děje. Kdyby to autor pojal jinak, mohl by to být opravdu velmi temný, hrozivý a depresivní thriller. Takhle to bohužel bylo jen podivné a depresivní cosi - snad snaha o bizarní detektivku. Kladně hodnotím pozitivní závěr, protože i když jste rozpolcení, tak hlavním hrdinům jste donuceni fandit. Další díly trilogie číst nebudu. Nedočítání sice není můj styl, ale přispělo k tomu, že konec byl relativně uzavřený. A aspoň ušetřím.
SPOILERY ->
- Celý koncept výběru nových smrtek byl ujetý. Jakože jste proti zabíjení lidí, je to podle vás nemorální, ale budete je zabíjet, protože jinak by je mohl zabíjet někdo jiný svými horšími metodami? Cože? Tolik k uvěřitelnosti hlavních hrdinů, hlavně Citry, která na to absolutně neměla.
- Tak stejně ujetý byl způsob zabíjení smrtkami, i to, že svoji práci neměly po těch letech nijak standardizovanou. Každý si zabíjel koho chtěl, někdo si vybíral náhodně, někdo výpočty, způsoby smrti byly také na každém z nich... V konečném důsledku se vlastně Goddardovi vůbec nedivím, spíš se divím, že to takhle volně nastavené mohlo vůbec takovou dobu fungovat.
- Jak jsem psala výše, kdyby to bylo pojaté trochu jinak, smrtka Goddard by byl vynikající záporák. Při jeho prvním příchodu na scénu v letadle jsem měla husí kůži. Čekala jsem, že to tak bude pokračovat, no bohužel.
- Opravdu jsem si užívala výňatky z deníků smrtek. To byl hlavní zdroj filozofických otázek.

14.04.2024

Slyšela jsem na Smrtku jen samou chválu, ale nenapadlo by mě, že to bude až tak úžasný! Do knížky jsem se ponořila od prvních stran, člověk se dozvídá nejrůznější informace, už už uvěří autorovi to, co vymyslel, smiřuje se s dějem, se kterým nesouhlasí a ejhle! Ono je to zničehonic všechno úplně jinak!
Autor neustále překvapuje čtenáře, druhou polovinu jsem přečetla najednou, jinak to prostě nešlo. Poslední třetinu jsem četla prakticky s otevřenou pusou, děj graduje, pořád. Myslela jsem si, že větší překvápko a akce mě čekat nemůže, další kapitola předčila tu předchozí. A takhle to frčí až do konce. Zvažovala jsem při čtení, jestli okamžitě sáhnout po druhém dílu, ale po takovém konci ani nemám na vybranou. Je to návykové!!!

Vzkaz pro všechny: kdo stále žije někde pod kamenem a nečetl to jako doteď já, okamžitě napravte. Stojí to za to! Myšlenka, že se ničí lidstvo i v době dostatku a blahobytu je děsivě reálná a pravdivá.