Spisovatel jako povolání přehled
Haruki Murakami
Haruki Murakami nedává rozhovory, nerad se fotí, a taky připouští, že poměrně nerad rozebírá to, co napsal. Přesto napsal knihu, v níž se vyjadřuje k tématu spisovatelství. Nejsou to eseje v pravém slova smyslu, autor volí takovou formu, jako by šlo o rukopisy připravovaných přednášek – jako by přede mnou v malé přednáškové síni sedělo třicet až čtyřicet lidí a já k nim promlouval co možná nejpřátelštějším tónem… Několik kapitol z této knihy vyšlo původně v japonském literárním časopise Monkey. Nejsou to však texty na objednávku, jak autor upozorňuje, ale texty, které vznikaly spontánně a které spisovatel psal pro sebe samotného. Můžeme je tedy vnímat jako kompilaci názorů na to, jak se píše literatura.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje O literatuře
Vydáno: 2017 , OdeonOriginální název:
Šokugjó tošite no šósecuka , 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Spisovatel jako povolání. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (78)
Četla jsem jako spisovatelka zvědavá na to, jak to dělá někdo jiný. Pár zajímavých názorů a tipů tam zaznělo, ale jde spíš o memoáry a eseje.
Na druhou stranu se mi líbí, jak je Murakami prostě svůj a nebojí se si to přiznat.
Murakamiho velmi rád čtu, tak jsem se pustil i dočtení této zajímavé knihy, kde nám autor odkrývá svůj přístup ke psaní. Kniha mě bavila a všem jeho čtenářům mohu knihu doporučit.
Související novinky (1)
Knižní novinky (30.3. - 7.4.)
30.03.2017
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Spisovatel jako povolání v seznamech
v Právě čtených | 11x |
v Přečtených | 441x |
ve Čtenářské výzvě | 101x |
v Doporučených | 10x |
v Knihotéce | 280x |
v Chystám se číst | 192x |
v Chci si koupit | 45x |
v dalších seznamech | 8x |
Štítky knihy
eseje japonská literatura spisovatelé tvůrčí psaní
Autorovy další knížky
2005 | Norské dřevo |
2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
2010 | Kafka na pobřeží |
2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
“Je to samotářská práce. Což je odpudivě klišovitý výraz, jenomže psaní- a zvláště psaní románů- je skutečně činnost velice samotářská. Občas mám pocit, jako bych seděl úplně sám na dně hlubokánské studně. Nikdo mi nepomůže, nikdo mě nepoplácá po rameni, že jsem dnes dobře pracoval. Stává se /pochopitelně v optimálním případě, / že někdo pochválí dílo, které je výsledkem té práce. Samotný proces psaní ovšem lidé z zvlášť neocení. To už je břímě, které spisovatel musí osaměle a mlčky nést “s.121