Pád říše římské
Michael Grant
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459626/bmid_pad-rise-rimske-jl2-459626.jpg
4
30
5
Pád říše západořímské byl jedním z nejvýznamnějších přelomů v celé historii lidstva. Ještě sto let před touto událostí vládl Řím mocné říši, střežené mohutnou armádou. To vše za pouhých sto let vzalo za své. Západořímské impérium přestalo existovat a jeho někdejší území okupovala skupina germánských králů. Za uplynulá staletí historici definovali stovky příčin tohoto zhroucení; jmenovitě se jimi zabýval Edward Gibbon ve svém impozantním díle Historie úpadku a pádu římského císařství. V novém výkladu této dějinné pohromy Michael Grant vyjmenovává třináct druhů selhání, jež ji zapříčinily. Rozpory, klíčící přímo uvnitř starověké společnosti, nakonec postavily Římany proti Římanům, rozpoltily obyvatelstvo a v konečném důsledku je zbavily schopnosti čelit nepřátelské invazi. Po zhroucení sovětského impéria roku 1991, při rostoucím významu Dálného východu a hrozbě, že tento posun stvrdí světovou nadvládu Ameriky, jsou příčiny, jež vedly ke katastrofálnímu pádu a zničení říše římské, významným poučením i pro dnešní západní svět. Ve svém fascinujícím a úzkostlivě přesném historickém přehledu zkoumá Michael Grant minulé události s tak hlubokou jasnozřivostí, že tím nejen vrhá zcela nové světlo na poutavé děje minulosti, ale osvětluje nám i podstatu mnoha našich současných problémů a vyhlídek do budoucnosti.... celý text
Literatura faktu Literatura naučná Historie
Vydáno: 1997 , BB artOriginální název:
The Fall of the Roman Empire , 1976
více info...
Přidat komentář
Některé důvody rozpadu impéria mě překvapily, třeba náboženský fanatismus katolíků, rasismus samotných Římanů nebo slepá zahleděnost římských elit do minulosti.
"Nenašel se ani jediný osvícený duch, jenž by pochopil, že k záchraně impéria je třeba konkrétních činů - nebo který by alespoň uznal, že je něco víc v nepořádku než obvykle. Zaslepené lpění na klasických ideálech se tak přiřadilo k podstatným důvodům pádu Říma. Neboť dá-li se někdo ukolébat fikcí o neměnnosti tradičních stereotypů , zbavuje se tím naděje, že nalezne lék na současné neduhy."
Pád západořímské říše byl v dějinách světa natolik významnou událostí, že se zkoumáním jeho příčin zabývalo již nespočetné množství historiků a spisovatelů.
Také Michael Grant velmi přehlednou a čtivou formou podává rozbor hlavních příčin a důvodů, které nakonec vedly k zániku této říše. Celkem popisuje 13 oblastí či problémů, které v souhrnu vedly ke zhroucení systému státní správy i obrany říše před útoky barbarů. Kniha je psána srozumitelným jazykem, autor nezabíhá do přehnaných podrobností, ale přesně vystihuje jádra problémů, které se v pozdním období říše nahromadily.
Vysvětlit důvody pádu tak ohromné říše není jednoduché, Grantovi se to ale podařilo výborně.
Kniha velmi popisná, doslova napěchovaná daty, pro čtenáře málo obeznámeného s tématem poměrně náročná na soustředění. Zhroucení říše rozebírá z celé řady úhlů pohledu a díky tomu zanechá minimálně pocit dobrého povědomí o problematice, o níž by měl každý kulturní člověk něco vědět. Díky tématickému členění oddílů může posloužit i jako encyklopedický materiál pro dohledání potřebných informací. Aktuálně se dá sehnat v Levných knihách za příznivou cenu, proto nelze než doporučit. Nejde však o žádné odpočinkové čtení na cestu na dovolenou.
Štítky knihy
starověk doba stěhování národů doba římská císařové starověký Řím kolaps civilizace pozdní antika římská říše
Autorovy další knížky
| 1999 |  Dějiny antického Říma |
| 2011 | Pád říše římské |
| 2010 | Římští císařové |
| 1999 |  Klasické Řecko |
| 2002 | Zrození Řecka |
Kniha Pád říše římské je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 45x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Doporučených | 3x |
| Knihotéce | 42x |
| Chystám se číst | 23x |
| Chci si koupit | 15x |
Čtivě podané a rozhodně originálně pojaté příčiny pádu Západořímské říše. Také lze ocenit, že je to jedna z mála knih, které se zabývají pozdní římskou říší. Za sebe bych ovšem ocenil větší míru faktografie. Nemohu se navíc zbavit dojmu, že autor píše tak popularizačně, až se dopouští drobného intelektuáního podvodu, kterému by měl odolat kažý historik. A sice, promítá si do minulosti současnost. Jak jinak si vysvětlit nářky nad rasismem Římanů (přičemž spíše než rasismus šlo o určitou formu kulturního konzervatismu) a nad tím, že nedokázali barbary integrovat? Přitom je zjevné, že každá společnost, pokud má zůstat pohromadě, si musí udržet alespoň určitou míru kulturní a hodnotové homogenity. Jistě můžeme se bavit o tom, zdali Římané tuto nechuť nepřeháněli, či zda byla v této míře moudrá, obzvláště poud už barbaři v říši byli, ale odsuzovat to jakorasismus je hloupé přehánění. Dále je třeba jako dobově módní odsoudit jeho zveličení podílu křesťanů. Ano, zavedení křesťanství jako státního náboženství (třebaže tento krok učinil až Theodosius, ne Konstantin, jak Grant uvádí) nepochybně znamenalo určitou změnu paradigmatu, ale rozhodně nelze říct, že zatímco římský polyteismus byl tolerantní, křesťanství nikoli. Pokud pomineme i místní opravdu brutální pronásledování této komunity, co taková Židovská válka? Co takové vyhlazení druidismu? A ano, je pravdou, že někteří křesťanští myslitelé zaujímali k říši značně ambivalentní postoj, ale řada nikoli. A domnívat se, že egalitářský pelagianismus mohl oproti katolictví poškozenou budovu říše podepřít, to chce opravdu fantasii.