Rytířská krev přehled

05.03.2022

Skvělá publikace o vybraných válečných událostech z 13.-14. století. Doba, kdy se ideál rytíře dostal na vrchol a kdy válečná střetnutí spíše připomínala turnaj. Jenže on ten rytířský ideál v reálu nebyl nic počestného, leckdy to byla spíše zástěrka pro legitimizaci bezohledného vraždění, jako třeba při tažení proti Albighenským kacířům, o němž si přečteme hned v prvních kapitolách. A o to více bylo ohromující, pokud se na to některá z valčících stran na rytířský ideál vykašlala a prostě se rozhodla naduté pány v železe vypráskat po svém - jako třeba Mongolové u Lehnice, skotší horalé u Bannockburnu, flanderští měšťané u Curtrai nebo waleští lučištníci u Kresčaku. O všech jmenovaných bitvách i událostem jim předcházejícím se v knížce také dočtete.

Nejvíce mě bavily kapitoly o bitvách na Moravském poli a u Kresčaku. Ani ne proto, že se týkají naší historie, ale spíše proto, že zde autor vyvrací některá klišé. Například král Přemysl Otakar II. rozhodně nebyl nijak „zrazen“, ale prostě jen velmi nedocenil politickou situaci v Říši a hrubě podcenil přípravu na bitvu (na rozdíl od Rudolfa Habsburského). Jak konstatuje autor, král „železný a zlatý“ byl možná skvělý rytíř, ale naprosto mizerný vojevůdce. Stejně tak Jan Lucemburský u Kresčaku velmi pravděpodobně nikdy nevyslovil žádné „toho bohdá nebude…!“, ani nevjel do již prohrané bitvy, natož s českými rytíři. Jak se smrt slepého krále odehrála ve skutečnosti se autor velmi přesvědčivě pokusil zrekonstruovat na základě pečlivého porovnání různých verzí dobových kronik (a výsledek je dost překvapivý...!). Pochvalu rovněž musím vyslovit za kapitolu o válce se Skoty a vysvětlení, jak to bylo se skutečným Wiliamem Wallacem (nahony vzdálenému od toho filmového s Melem Gibsonem, snad s výjimkou jeho popravy… ).

Velmi čtivé, ocení každý zájemce o středověké válečnictví.