Život mezi těmi, kteří neuznávají tvé lidství

recenze

Pačinko (2019) / a.k
Život mezi těmi, kteří neuznávají tvé lidství
Vícegenerační román, který zachycuje život korejské rodiny s přesahem čtyř generací, která byla donucena opustit rodnou Koreu a v ponížení a bídě živořit v Japonsku.

Stěžejní postavou románu je korejská dívka Sundža, kterou přátelství s významným nákupčím Ko Hansuou z vyšší společenské vrstvy donutilo opustit rodnou Koreu.

Prostředí, ve kterém Sundža vyrůstala, sledujeme ještě daleko dříve, od roku 1911, kdy je Korea pod koloniální nadvládou. V rybářské vesnici Jöngdo mají Sundžini předci v pronájmu dřevěné obydlí, které funguje jako ubytovna pro místní rybáře. Sundžin otec byl od narození zmrzačený a i přes svůj handicap se snažil zvládnout veškerou těžkou práci. Místní ho měli v úctě, i když se jich vždy stranil. To, že se někdy ožení a bude mít rodinu, se zdálo kvůli genetickému zatížení téměř nemožné.

Sundža ráda vzpomíná na dobu, kdy otec ještě žil. Sama se s matkou stará o provoz ubytovny, tvrdě pracuje a pomáhá, kde se dá. Je poslušná, plachá, bídu vnímá jako přirozené prostřední. Osud jí připravil těžkou zkoušku. Okolnostmi je donucena přijmout nabídku ke sňatku od mladého Isaaca, který míří za bratrem do japonské Ósaky. Bude zde působit coby presbyteriánský pastor. Isaac má ušlechtilé důvody, proč nabízí Sundže manželství. A ona mu chce být dobrou manželkou a časem ho snad bude mít i ráda. Pro Sundžu cesta do Japonska znamená, že nejspíše navždy opustí matku i rodnou Koreu.

Příjezdem Sundži do japonské Ósaky ve 30. letech minulého století začíná hlavní část celého vyprávění. V Japonsku se dívají na korejské přistěhovalce přes prsty. Nepovažují je za lepší tvory než hospodářská zvířata. Žijí v ghetu, nuzné vesnici, v otřesných podmínkách. Korejští přistěhovalci musí být ve střehu. Pokud se dostanou do střetu s japonskou byrokracií, hrozí jim věznění a mučení. Stejně tak i Isaacova víra může být záminkou k zatčení. Sundža se musí vypořádat s tíží osudu, postavit se proti tradicím a postarat se o finanční zajištění rodiny. Udělat ta správná rozhodnutí později ve válečných letech. Ochránit rodinu a děti, hledat cestu k jejich vzdělání, aby měly možnost prožít důstojnější život, než ona sama.

Román popisuje život i dalších generací korejských přistěhovalců. Dětí, kteří Koreu už neznají, narodily se v Japonsku, a přesto zde zůstávají cizinci. Až do roku 1989 prožíváme osudy Sundžiných dětí i jejich potomků. Je až neskutečné, jaká beznaděj trápí i další generace. Snaží se být úspěšní, příkladní, ale Japonsko je stále bere za podřadné. Každé dítě se musí od čtrnácti let poníženě hlásit na úřadech, pravidelně žádat o povolení k pobytu. Chce-li Korejec podnikat, nemá moc možností. Takové aktivity přináší střet s japonskou mafií. Sehnat práci je taky problém. Korejci nesmí zastávat různá povolání. Osudnou bude pro rodinu hra pačinko. Herny automatů, které jsou spojovány s japonskou mafií - jazukou a nečestnými mafiánskými praktikami. Pačinko je doména korejských provozovatelů. Je těžké zůstat čestným v tak zkaženém prostředí.

Přestože kniha zachycuje politické, hospodářsko-ekonomické a historické mezníky, primárně zde jde o příběh členů rodiny. Od počátku je zde spousta velmi silných emočních momentů. Člověk by myslel, že čím více se budeme blížit k přítomnosti, bude příběh lidštější. Opak je pravdou. Rozpolcenost dětí přistěhovalců a jejich snaha zapadnout a vyrovnat se japonským vrstevníkům, neustálé odmítání až šikana. Neúspěch při hledání práce v dospělosti, frustrace ze svého původu. Získat japonské občanství je téměř nemožné. Vrátit se do Koreje znamená smrt, v lepším případě ještě větší bídu a život na okraji společnosti. I když jde o fiktivní osoby, reálným základem vás osud postav nenechá chladnými.

Kniha je moc dobře napsaná a příběh se velmi rychle, přímočaře posouvá kupředu.
Nezachycuje však pouze odlišnou kulturu, ale především život členů rodiny, které historie odsoudila a vyrvala ze svých kořenů a přinutila je hledat cestu k důstojnému bytí. Život každého jednoho člena rodiny by vydal na celý samostatný román. Tak jsou jejich životy zajímavé, citlivé, emočně vypjaté. Každá etapa popisovaných osmi desítek let přináší řadu podnětů k zamyšlení, bilancování, srovnávání s naší evropskou historií. Román nás nepoučuje, co se historicky kdy stalo, jak smýšlí politická scéna jednotlivých zemí, a přesto to vše z příběhu cítíme.

Nezapomenutelná kniha, která bezesporu stojí za pozornost. U které jsme vděčni za místo a čas, ve kterém žijeme. U které nás bolí a dojímá osud lidí, pro které je rodina to nejdůležitější, a kteří se snaží důstojně žít a přežít.

Komentáře (0)

kniha Pačinko recenze