Zákaz nočního vycházení na Starém Městě pražském

recenze

Vraždící golem (2020) 2 z 5 / Carmen13
Vraždící golem

Starým Městem pražským obchází strach. V jeho křivolakých uličkách se po nocích prochází záhadné stvoření, které nebylo stvořeno Bohem, ale ó hrůzo, Židem! Rabín Löw uplácal z hlíny Golema, umělého člověka, a ten teď vraždí každého, kdo mu přijde pod ruku bez ohledu na to, zda je to chudobný řemeslníček či zámožný měšťan… nebo je to snad jinak? Odpověď na tuto otázku musí najít znovu Lukáš Trobl z Květnice, již vyzrálý vyšetřovatel, sloužící coby písař zemského soudu s pověřením pro zvláštní úkoly. Tomu se zprvu do vyšetřování příliš nechce, okolnosti ho ale donutí. Mrtvol přibývá, zatímco čas se nebezpečně krátí. Pokud chce Lukáš zabránit utrpení nevinných, nezbývá mu, než se do honby za pachatelem vrhnout tak říkají po hlavě. Opět není nouze o napínavé scény plné honiček temnými ulicemi, soubojů na kordy, ve kterých jde o život, ale i poněkud lehčí a současnější problémy, kdy se čerstvě ženatý Lukáš Trobl musí vyrovnat s náladami a nároky své mladé a krásné ženy Korduly.
Díky tomu se čtenáři dostává do ruky již šestý díl série Mordy v časech císaře Rudolfa II. od jednoho z nejúspěšnějších současných českých autorů, Jana Bauera, která se, jak již její název napovídá, odehrává v 17. století, převážně v hlavním městě tehdejší monarchie, tj. v Praze. Jedná se o spisovatelovo oblíbené období a místo, díky tomu je čtenáři předkládán barvitý popis jak míst, na která je hlavní hrdina při plnění svých povinností zaveden, stejně jako postav, ať se jedná o postavy zcela smyšlené či historicky doložené. Mezi ně patří především sám panovník se svým dvorem, ale i například již zmiňovaný rabín Jehuda Löw ben Becalel. A tak se v zcela smyšleném příběhu, ovšem zasazeným do konkrétního historického pozadí, setkáváme s celou řadou osobností, které jsou nám důvěrně známy jak z hodin dějepisu, tak i z knih jiných autorů či filmů. Je velmi zajímavé sledovat, jak různí autoři vykreslují dané postavy po svém. Zatímco na pojetí císaře Rudolfa II. se všichni více či méně shodují, postava rabína Löw je popisována značně rozlišně. Neméně originálním způsobem ji pojal i Jan Bauer. Nejen na jeho osobě nenásilnou formou dovzdělává čtenáře v historii. K tomu mu napomáhají i decentně dlouhé, takřka odborné vsuvky, kterými se kniha jen hemží, a které dokládají autorovu znalost dané doby a místa, ale zároveň nijak nenarušují samotný děj.
Sečteno podtrženo, knihu lze s čistým svědomím doporučit čtenářům takřka všech lehčích žánrů, neboť při nastupujících zimních večerech, si u této knihy jistě výborně odpočinou a odvedou myšlenky od současné těžké doby…

Komentáře (0)

Přidat komentář