Včely, světové bohatství

recenze

Včely mě vždy velmi fascinovaly. Ráda sedávám v zahradě někde v koutku a nerušeně pozoruji dění kolem sebe. Kouzelnou dobu, kdy vše kvete a krásně voní, mám nejradši. Ze všech částí zahrady se ozývá bzučení. Pracovité dělnice z velkého společenství se činí, aby do svého příbytku donesly vodu, pyl a nektar…

Velice mě tedy potěšilo, když se ve čtenářských vodách objevila kniha Historie včel. Norská spisovatelka Maja Lunde napsala román, do kterého zakomponovala informace o včelím světě. Postarala se o to, aby vložené poznatky nepůsobily strojeně a zároveň nenudily. Při tvorbě publikace spolupracovala s mnoha odborníky z řad vědců, včelařů a historiků.

Čtenář má možnost nahlédnout do života tří různých rodin žijících ve třech odlišných dobách. Jejich životy se točí právě kolem včelstva.

Je zde nastíněn problém, který se nazývá Colony collapse disorder (syndrom zhroucení včelstev). Je to jev, který se poprvé objevil kolem roku 2007 v Americe a postupně se rozšířil do celého světa. Včelstvo v krátkém časovém úseku vyhyne. Včely opustí úl a ponechají královnu a pár mladých včel napospas. Příčiny nejsou zcela známé, avšak vědci se domnívají, že k tomuto syndromu spěje několik faktorů (např. pesticidy používané v zemědělství, podvýživa, roztoči, …). Tyto faktory údajně narušují orientaci včel a ty pak nejsou schopné se vrátit zpět do svého úlu.
Již je to deset let od první krize CCD. Světová populace včel se od té doby nepřetržitě sleduje. Včelaři mohou tolerovat přes zimní období ztrátu včelstev až patnáct procent. Průzkumy prokázaly, že se většina zemí drží na deseti až patnácti procentech ztrát, což je dobrá zpráva. Jedinou zemí, která ještě stále bojuje se zvýšenou ztrátou je USA. V období 2015-2016 američtí včelaři přišli o dvacet osm procent kolonií.
Proč zmiňuji CCD. Tento syndrom není věcí včelařů, ale nás všech. Včely jsou důležité pro opylování. Román dává čtenáři nahlédnout do budoucnosti, jaké by to bylo bez včel. Odhaluje katastrofické scénáře, kde dominuje hlad, bída, nemoci a úhyn mnoha živočišných druhů.
Proto by se nad včelami měl zamyslet každý z nás a přičinit se k lepšímu životu včel. Stačí na zahradu zasadit květiny, které poskytnou včelám potravu. Zvážit používání pesticidů a jiných pro včely škodlivých látek. Na opylování se podílí i včely samotářky. Jim zase můžeme poskytnout obydlí v podobě hmyzího domečku. Nebo alespoň můžeme podpořit místního včelaře koupí medu a jiných včelích produktů.

Román zanese čtenáře do minulosti (Anglie, 1852). Vědec William zažil profesní neúspěch a upadl do depresí. Z temného světa ho vysvobodí včely. Dají mu nový směr života. Pomůžou mu nalézt cestu ke své rodině. V této části si vychutnáte počátky včelaření.

"Včela umírá tehdy, když její křídla podlehnou dřině. jako plachty na palubě Bludného Holanďana, s přibývajícím věkem jsou křídla více a více potrhaná, až se jednou pod vahou nákladu rozsypou a pošlou včelu nemilosrdně k zemi, kde ji přivítá náruč smrti."

Další část románu odhalí rok 2007. V tomto roce se poprvé objevila katastrofická ztráta včelstev. Lidem otevřela oči. Začali se více zajímat o včelí společenství. O aktivity lidí a dopad na přírodu. George (Ohio) je pracovitý člověk. Včelám věnuje celý svůj život. Odmítá návrhy své ženy opustit farmu a odstěhovat se na Floridu. Georgův a Emmin syn Tom studuje. Domů jezdí minimálně. Georg vždy myslel na to, že až přijde čas, předá své včelí impérium Tomovi. Pomůžou včely nalézt otci a synovi společnou cestu? A jak to dopadne s CCD? Přežije farma útoky zákeřného syndromu?

"Tom se okamžitě na oblohu podíval a pátral po seskupení hvězd, které jsem mu před příběhem ukazoval.
-Vidím ho, támhle utekl.- (had)
-Přesně tak,- dodal jsem spokojený s tím, jaký příběh jsem dokázal vymyslet.
-A vidíš támhlety hvězdy, co jsou do čtverce?- zeptal jsem se ho, jak tak hleděl na hvězdné nebe.
-Ano, co je to?-
-To, můj chlapče... to je ten úl.- Závěr jsem bral jako svůj triumf, ale perla přišla až po další Tomově otázce.
-A kam zmizely všechny včely?-
-Nezmizely, jsou všude kolem. Všechny ostatní hvězdy jsou ty včely.-"

Třetí část dává nahlédnout do budoucnosti. Píše se rok 2098. Včely již na světě nejsou. Uhynulo mnoho živočišných druhů. Již není slyšet radostný bzukot hmyzu, ani zpěv ptáků. V Číně přišli na způsob jak si zajistit potravu. Lidé denně pracují na opylování stromů místo včel. Jídla a vody je i tak málo. Žena Tao k práci nechová pozitivní city. Sdílí byt s manželem Kuanem a synem Wei-Wenem. I zde zasáhnou do života rodiny včely. Pro rodinu půjde o bolestnou ztrátu, avšak lidstvo dostane druhou šanci.

"Vzestup lidské civilizace se kryje se vzestupem kultury včel."

Další zajímavostí se může zdát souvislost příběhů. Na první pohled spolu nijak nesouvisí. Opak je pravdou. Čtenáři jsou postupně odhalena pouta jednotlivých rodin.
Autorka má děj skvěle promyšlený. Minulost, přítomnost i budoucnost se různě proplétají. Čtenář se učí počítat s Tao a Wei-Wenem. Vzápětí pracuje na farmě s Georgem, Jimmym a Rickem. Hned na to kreslí s Williamem a dcerou Charllote úl.

Je pěkné, že v dnešní době vznikají romány, které dají čtenáři víc, než očekává. Do různých žánrů jsou vplétány pestré informace z několika oblastí.
Nemůžu vyzdvihnout, ani hanobit jednu z částí vyprávění. Publikace se mi líbila jako celek. Ve všech částech čtenář nalezne určitou myšlenku. Ať už jde o včely nebo rodinný život.
Obálka zobrazuje plástev s detailními obrázky včel. Teplá žlutá barva je nejjasnější barvou s povzbuzujícím účinkem. Je symbolem moudrosti a vysoké inteligence. Vezměme si tedy z románu víc, než jen příjemné čtení a podpořme včely.

Komentáře (0)