Smrt Trojského kone

recenze

Smrt Trojského koně je poslední knihou známého spisovatele detektivek Romana Cílka, která vyšla pod hlavičkou série Původní česká detektivka, vydávané nakladatelstvím Moba. Vy, kteří jste četli autorovy předchozí romány nebo publikované povídky máte výhodu znalosti jeho tvorby. Já od autora bohužel do současné doby nic nečetl a tak jsem o kvalitě a čtivosti jeho příběhů neměl žádnou představu. Na četbu knihy jsem se těšil a otvíral ji v nadšeném očekávání, že se seznámím s dalším z význačných představitelů současné literární scény na poli detektivních a kriminálních příběhů. Jak můj literární zážitek dopadl, si jistě odvodíte z níže uvedeného shrnutí.

Kniha Smrt Trojského koně je sbírkou povídek, která obsahuje 13 krátkých příběhů. Třináctka je pro někoho šťastné a pro někoho nešťastné číslo. Jaké to číslo je v případě této knihy? Na to se bohužel odpovídá obtížně.

Oproti románu s jedním hlavním hrdinou a jedním stěžejním motivem je u povídkových sborníků nevýhodou velké množství hrdinů, různých příběhů a různé zpracování. Některé příběhy jsou vyloženě detektivní, jiné jsou spíše o strastech běžného života a několik nám ukáže svět špionáže. Ve sbírce se setkáme s hrdiny z řad obyčejných lidí, kteří se dostali do obtížné životní situace, kterou nejsou schopni rozumným způsobem vyřešit a většinou se uchylují ke krajnímu řešení. Občas zabrousíme do mysli nějakého podvodníčka nebo pachatele, člověka dohnaného k sebevraždě a v pár příbězích se vcítíme do kůže detektiva či tajného špiona. Setkáme se zde s případy podvodů, vražd, únosu, podivných znásilnění i sebevražd.

Ačkoliv se jedná o sbírku povídek od jednoho autora, nikoliv soubor příběhů různých spisovatelů, přesto je dle mého názoru kvalita jednotlivých textů značně kolísavá. Některé příběhy byly čtivé a zajímavé, jiné bohužel slabší. Z tohoto důvodu jsem litoval, že jsem si jako první setkání s autorovou tvorbou nezvolil některý z jeho desítek románů. Nebudu zde rozpitvávat každou povídku a bližší posouzení nechám na vás. Přece jen, každému se líbí něco jiného.

Na závěr musím říct, že povídkovou sbírku jsem přečetl skoro jedním dechem během velice krátké doby a nebylo to jen tím, že příběhy byly krátké. Většinou byly zajímavé a vtáhly mě do děje. Je pravda, že některé povídky mě nezaujaly a měl jsem k jejich zpracování, podivným slovním spojením a občasným archaickým výrazům autora či logice výhrady. Celkový dojem z knihy byl uspokojivý a čtení mě bavilo. Autora jsem si zapsal na seznam spisovatelů, kteří mě zajímají, a rozhodně brzy sáhnu po nějakém jeho detektivním románu. Pokud tvorbu Romana Cílka znáte a jeho styl psaní a vyprávění příběhů se vám líbí, rozhodně budete spokojeni i s touto povídkovou sbírkou.

Komentáře (0)