Smlouva na sex za peníze

recenze

Nakladatelství Mystery Press vydalo Smlouvu na lásku od Alessandry Torre 8. června 2021 a představuje ji jako „žhavou erotickou romanci“. Od stejné autorky jste si již mohli přečíst např. knihy Černé lži, Hříchy Hollywoodu nebo Ghostr.

Pro mě je Smlouva na lásku zatím první zkušeností s tvorbou Alessandry Torre a nejsem si jistá, zda nebude i poslední. Anotace ke knize je psána z pohledu hlavní hrdinky Candace. Přestože upozorňuje na vzrušující erotické scény, voyerismus, dominantního alfa samce a příběh, od něhož se údajně neodtrhnete, není bohužel zcela přesná:

Nathana Dumonta zná v Nashvillu každý. Tak už to chodí, když s půlkou města obchodujete a s druhou spíte. Před čtyřmi lety navíc přišel o snoubenku, která beze stopy zmizela. Včera v noci požádal o ruku mě.
Když vešel do striptýzového baru s bodyguardem v patách a hromadou bankovek v kapse, ani na chvíli jsem neváhala. A když na mě dalšího rána vyrukoval se smlouvou a příslibem bezstarostného života, okamžitě jsem se zeptala: „Kde to mám podepsat?“
Kdo by taky nechtěl vyměnit tanec u tyče a hory nezaplacených účtů za luxusní sídlo, dny plné nicnedělání, kaviár a sexy chlapa, o kterém sní všechny ženy ve městě? Jenže se ukázalo, že můj nový manžel má kromě nezměrného bohatství také spoustu tajemství a že život po jeho boku nebude pohádka.
Upsala jsem se mu, dokud nás smrt nerozdělí. Nenapadlo mě, že by na to mohlo skutečně dojít…

Taková anotace ve mně vyvolala dojem, že se mi dostal do rukou smyslný, romantický, ale i napínavý román plný nebezpečí a zvratů. Závěrečné dvě věty evokují, že se Candace ocitne v nebezpečných situací a půjde jí minimálně jednou o život. Má představivost se rozjela na plné obrátky. Očekávala jsem, že hříšně bohatý a tajemstvími opředený Nathan s bodyguardem a množstvím pravidel bude přinejmenším mafiánským bossem a že se mi tím pádem dostane vzrušujících stříleček, automobilových honiček, intrik a podvodů, výhrůžek smrtí, zkrátka něčeho na ten způsob. Nic z toho se naneštěstí nestalo.

Příběh – pokud zde tedy vůbec nějaký je – by se dal shrnout do jediné kapitoly. To ostatní je prostě jen sex. Autorce jistě nelze upřít, že sexuální scény dokáže napsat žhavě a se skutečným prožitkem. Přečetla jsem ovšem řadu jiných erotických a BDSM románů (vřele doporučuji např. Seduced Kate Allure nebo romány autorského dua Sparrow Beckett aj.), takže mě hned tak něco neoslní ani nepřekvapí. Ačkoli ano, nepříjemně mě překvapilo, kolik tady těch scén bylo. Smlouva na lásku sestává prakticky pouze z nich. Ve druhé polovině už jsem byla „divokým všudypřítomným sexem“ tak otrávená a znuděná, že jsem ho přeskakovala. Co mohlo být zajímavé a vtipné – romantické sbližování hlavních postav – autorka smrskla do vskutku malého prostoru. O Nathanově životě, rodině a minulosti jsme se nedozvěděli skoro nic – o jeho koníčcích, snech, obavách… Není tu zkrátka nic, díky čemu bych si ho mohla oblíbit. Většina kapitol byla psána v ich-formě z pohledu Candace, zatímco pár stručných Nathanových úseků bylo podáno v er-formě, což také nijak nepomohlo tomu, aby se mu čtenáři více přiblížili.

Hlavní hrdince jsem na samém počátku fandila. Ačkoli nešetřila sebelítostí nad svým podělaným životem ve striptýzovém klubu, s vyprázdněným bankovním účtem a s nemocným otcem v nejhorší možné nemocnici…
Člověk dokáže pochopit, proč se žena v dané situaci rozhodne skočit po příslibu luxusního života po boku chladného a nepříjemného boháče Nathana. Z nějakého důvodu se do něj neodvolatelně zamiluje, přestože ji tenhle parchant opakovaně využívá k sexu, chová se k ní otřesně a nutí ji k orálu s cizími lidmi pod pohrůžkou, že by jinak přestal podporovat péči o jejího otce. Upřímně, pokud tohle někdo udělá, tak už mi pak nezáleží na změně v povaze, kterou si časem prošel, ani na omluvách, jež se dostaví až za hodně dlouho. Nathan je pro mě zkrátka šmejd a nedokážu se srovnat s láskou, kterou k němu Candace zahoří. Ta žena nemá hrdost. Co v průběhu knihy vyváděla, mě jen utvrdilo v tom, že ji nesnáším. Vlastně bych ve Smlouvě na lásku těžko hledala sympatickou postavu. Snad jen hrdinčin otec mi připadal laskavý a také jeho ošetřovatelka, ti se tu však vyskytovali minimálně.

Samotný závěr byl uspěchaný a přeslazený – jako z jiného příběhu. Přiznám se, že netuším, co bych na knize vyzdvihla. Zpočátku byla vtipná a snadno jsem se do ní začetla. Čtivě psaná byla po celou dobu, jen ony neustálé sexuální scény mi lezly krkem a děj sám o sobě nedával příliš smysl. Pohnutky postav, jejich tvrzení a jednání, vše si tak nějak protiřečilo. Už sám způsob, jak se Nathan snažil přilákat zpátky zmizelou snoubenku, byl na hlavu a nevkusný. Autorka se této snoubenky následně zbavila až příliš jednoduše a rychle.

Možná dám Alessandře Torre ještě šanci, pokud se rozhodne ubrat z množství sexuálních scén a zaměří se pro změnu na smysluplný a poutavý děj, na humorné momenty a napínavé situace, přidá trochu akce a ubere otravné vnitřní monology hlavních hrdinek. A možná by si měla za stěžejní mužskou postavu vybrat chlapa, co se nechová jako idiot. Smlouvu na lásku vám tedy doporučuji pouze v případě, že vyhledáváte zejména explicitně popsané a vášnivé sexuální scény s dominantním mužem v hlavní roli a nevadí vám absence zajímavého děje.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Mystery Press.

Komentáře (0)