Královna směšných romancí

recenze

Po Bodyguardce jsem sáhla kvůli hezké obálce (co si budeme nalhávat, člověk vždycky hledí v prvé řadě na fasádu), vcelku zajímavé anotaci a také kvůli odvážnému tvrzení, že autorka knihy je „královnou pohodových romancí“. Rovnou přiznávám, že jsem od ní žádnou jinou knihu dosud nečetla, ale po Bodyguardce už s největší pravděpodobností ani nebudu.

Do čtení takového románku se nepustíte proto, že byste hledali nápaditou, originální či snad dramatickou, akcí napěchovanou, emocemi pulzující záležitost. Víte, jak to skončí, ještě než to začne, ale nevadí vám to, protože zkrátka toužíte jen po slíbené pohodové romanci, u níž se odreagujete a snad upřímně pobavíte.
Jenže v tom je právě potíž, já se chtěla hlavně pobavit, alespoň párkrát se během čtení opravdu rozesmát. Jenže celou dobu jsem akorát nevěřícně kroutila hlavou nad absurdností příběhu i chování některých postav. (Nemluvě o tom, že autorka si leckdy protiřečila. Jako když někdo přespí na podlaze v šatně, ale zároveň se praští o rám postele.)

Např. hlavní hrdinka se obrací ke čtenáři a od prvních stránek se chlubí svou úžasnou prací, kterou prohlašuje za mnohem zajímavější, než jsou naše nudné, šedivé životy. Právě v tu chvíli mě nenávratně ztratila, svou zcela zjevnou povýšeností. Neměla jsem důvod jí fandit. Navíc je opravdu (přesně jak jí někteří kolegové předhazují) nudná a obyčejná, proto ani nechápu, čím si vlastně hlavního hrdinu získá.
Ona sama se zamiluje tak náhle, že se čtenář musí vracet o několik stran zpět, aby zjistil, kdy a kde k tomu došlo (jenže to stejně nezjistíte). Hanna si hraje na zkušenou a ostřílenou osobní strážkyni, avšak hystericky ječí kvůli každé neškodné krávě. Neměla bych soudit, sama se příšerně bojím hmyzu a pavouků, ale víte co? Soudit budu, protože já se nechvástám tím, že jsem nejlepší bodyguardka na světě.

Rozepisovat se podrobně o každé bizarní postavě této knížky by bylo na dlouho a zbytečně bych vás tím připravila o nevšední zážitky. Navzdory všem mým výhradám, kterých rozhodně není málo, musím uznat, že prostinký příběh (v podstatě o ničem) se čte svižně, lehce, uběhne jako voda, než si toho vůbec všimnete. Ani těch překlepů a chyb není mnoho, což mě příjemně překvapilo.

Možná vám hlavní hrdinové padnou do noty, třeba je nakonec chyba ve mně a v mém přístupu. Pak se alespoň nebudete muset do čtení nutit jako já. Pevně věřím, že se vám román bude líbit, pokud neočekáváte nic jiného než jednoduchou, předvídatelnou romantiku, jež výborně poslouží na zabití nějakého toho volného odpoledne. Koneckonců nejsem slepá a i já vidím, že kniha má celkově dobré hodnocení. Ale ano, je mi to velkou záhadou. Upřímně mě mrzí, že nemohu projevit větší nadšení. Když nic jiného, dokonale krásný hollywoodský idol Jack je sice upozaděný, ale sympatický týpek. Zasloužil by si lepší holku, než je studená, protivná, nudná Hanna.

Za recenzní výtisk děkuji Databázi knih a společnosti Albatros Media.

Komentáře (0)