Šibeniční skála

recenze

Poprava (2021) / a.k
Šibeniční skála
Na lávových polích nedaleko Reykjavíku je nalezeno mrtvé tělo. Oběšený muž skončil svůj život na kamenných věžích ztuhlé lávy, kterým se tu říká Šibeniční skála. Teprve při ohledání se ukazuje, že nejde o sebevraha. Oblíbenému a ve finančních kruzích uznávanému investorovi zde někdo přibil hřebíkem k tělu vzkaz a poté ho pověsil. Vyšetřování případu se ujímá kriminalista Huldar a nebude to mít vůbec jednoduché. Jeho první kroky vedou do bytu zavražděného, kde právě sociálka s psycholožkou Freyou objevila malé dítě a nikdo není schopen zjistit, jak se tam dostalo, kde má rodiče a jak se skutečně jmenuje.

Pátrání po identitě malého dítěte a hledání souvislostí se zavražděným finančníkem vyžaduje značné personální kapacity. Těmi ale policie nedisponuje, protože byla velká část policejního týmu poskytnuta k zajištění bezpečnosti právě probíhající návštěvy čínské delegace. Huldar tak zůstává na všechno sám. Nápomocen by mu mohl být kolega Gudlaugur, ke kterému ale Huldar cítí značné rozpaky. Tým šéfky Erly také doplnila malá, zrzavá stážistka Lína, která s nadšením lpí na dodržování předepsaných postupů a všem tím ukrutně leze na nervy. Tak rád by Huldar navázal na dřívější spolupráci s psycholožkou Freyou, ta ale k vyšetřování přizvaná nebyla, protože se musí především postarat o hledání rodičů nalezeného dítěte.

Čtvrtá epizoda detektivní série s dvojicí Freyja a Huldar opět nabízí velmi dobře napsaný příběh, ve kterém tentokrát dostal větší prostor detektiv Huldar. Autorka dokázala vytvořit dvě zcela nezávislé linky příběhu, u kterých vás vůbec nenapadá, jakou mohou mít spojitost. I když není tempo vyprávění nijak závratné, nevyřčená záhada spojení oběšence s opuštěným dítětem v jeho bytě zkoncentruje čtenáře na každý malý detail, který by mohl naznačit, o co tady ve skutečnosti vlastně jde. Tentokrát to je opravdu extra zamotané, případ je složitý a nedává Huldarovi smysl. I když už se zdá, že pátrání nabírá nový směr, motiv vraždy stále uniká jak vyšetřovateli, tak čtenáři.

Yrsa je výtečná autorka islandské krimi a tato kniha je toho důkazem. Výborné čtení, které nechce čtenáře ohromit krvelačnými popisy, nebo šokovat množstvím zavražděných. Toto je detektivka, která zaujme příznivce rozplétání složité zápletky, při kterém se nakonec ukáže, že nic nebylo tak, jak se policie domnívala. Pokud jste ještě nečetli dřívější epizody série, vůbec to nevadí. Případ si užijete i bez znalosti předcházejících dílů. Určitě ale dodatečně sáhnete i po předešlých knihách, protože Yrsa píše opravdu skvěle. Moc doporučuji.

Komentáře (0)

kniha Poprava recenze