Příběh o lásce a vlastenectví

recenze

Na knize Máma milovala Gabčíka rozhodně, jako první upoutá čtenáře název a hned vzápětí perfektní obálka. V poslední době jakoby se roztrhl pytel s emotivními příběhy lidí z období druhé světové války. U nás v tomto žebříčku vede Alena Mornštajnová, a na Slovensku nepochybně Veronika Homolová Tóthová, která svým Mengeleho děvčetem uchvátila nejednoho čtenáře. Proto když se na regálech knihkupectví objevil další kousek této výjimečné autorky, bylo jisté, že stojí za pozornost. Takže mi to nedalo a po knize jsem sáhla hned, jak to šlo. A že to byla jedna z nejlepších knížek, které jsem letos četla, musím vám o ní také něco říci.

Samotný příběh je rozdělen do spousty velmi krátkých kapitolek, v rozsahu maximálně tří stran. Díky čemuž má kniha skvělý spád i úder. Jednotlivé kapitoly jsou pak doplněny o dobové fotografie a popisky. Najde-li se mezi čtenáři někdo, komu je příběh parašutistů neznámí, je zde pro ně hned v začátku kapitolka shrnující celý příběh a zároveň vysvětlující, které části knihy mají reálný podklad a kde bylo naopak potřeba mírně fantazírovat. Následně se na stránkách knihy začíná rozvíjet hlavní dějová linka, která začíná trochu nečekaně u malého děvčátka beze jména, o němž se vzápětí dozvídáme, že se jedná právě o malou Alenku Malinovou, aktuálně žijící v zařízení pro děti nepřátel říše. A pak už je připravena ideální půda pro to, seznámit se s Alenčinou maminkou a jak se stalo, že tato mile vyhlížející brunetka nese označení „nepřítel říše“...

Veronika Homolová Tóthová na 484 stranách zobrazuje, co to znamená být Čechoslovák. Kde máme své místo, svá srdce, rodinu, kořeny... Zobrazuje však i neméně důležitá pouta přátelství a lásky. A v neposlední řadě poukazuje na sílu důvěry. Kniha je napsaná s nesmírnou citlivostí a věřím, že každého svého čtenáře chytne za srdíčko. Ačkoli příběh Gabčíka, Kubiše, Opálky, Valčíka, Švarce, Bublíka, Hrubého a dalších parašutistů všichni známe, čtením jednotlivých stránek knihy, jako bychom odkrývali něco neznámého, velmi silného a emotivního. Odkrýváme příběh, který by nemusel dopadnout natolik tragicky, neselhal-li by jeden z hlavních článků mise...

Veronika Homolová Tóthová nám předkládá tento známí příběh tak, jak jsme ho doposud nevnímali. A znovu propůjčuje těmto zašedlým stránkám dějin život. Jedná se o velice propracovanou a kvalitní literaturu, dle mého názoru i nejlepší za rok 2019. A věřím, že právě její kvalita i autentičnost by ji mohli dostat na horní příčky žebříčků.

Komentáře (0)