Poslední návštěva hotelu Winterhouse

recenze

Záhada hotelu Winterhouse (2020) / simona8126
Poslední návštěva hotelu Winterhouse
V závěru oblíbené fantasy trilogie Winterhouse čekají na čtenáře další záhady, intriky, nebezpečí i magie. A na hlavní hrdinku Alžbětu pak čeká zřejmě nejlepší jaro v jejím životě…

Záhada hotelu Winterhouse je třetím a posledním dílem dobrodružného a mysteriózního vyprávění pro děti od Bena Gutersona. Román vyšel v nakladatelství CPress 26. října 2020 a stejně jako předchozí knihy jej doplňují černobílé ilustrace Chloe Bristol.

Děj navazuje tam, kde předešlý díl skončil. Alžběta je už hezky zabydlená u dědečka ve Winterhousu. Vše se zdá zpočátku dokonalé, ovšem nic netrvá věčně. Blíží se jaro a v hotelu přebývá jen málo hostů, včetně pánů Wellingtona a Rádžputa, pracujících na ohromné skládačce. Do příběhu tu a tam zasahuje nová postava mladého učitele Hyruma. Koho naopak známe již z předchozí knížky, je Elana, setrvávající ve špatném zdravotním stavu poté, co z ní zlá Gracella vysála roky života. Alžbětin nejlepší kamarád Freddy zjistí, že autor Damien Crowley psal o jisté metodě, jež by mohla přivést Gracellu zpátky. Dotyčné dílo však zmizelo. Naštěstí chytrý mladík znovu navštíví Winterhouse, aby Alžbětě pomohl objasnit nové záhady a snad i najít lék pro zestárlou Elanu. Z hlubin hotelu se ozývá Gracellin hlas, což může znamenat jen jediné – někdo se ji skutečně snaží přivést zpět. Dokážou ji Alžběta a Freddy nadobro porazit?

Trilogie o Winterhousu začala slibně jako poutavý a napínavý boj dobra se zlem v přitažlivém prostředí starého, leč krásného hotelu plného tajemství. Bohužel, děj třetího románu se příliš podobá předchozím dílům, v důsledku čehož může čtenář ztratit zájem. Po zajímavém prvním díle se totiž autor v dalších dvou knihách rozhodl opakovat prakticky stejnou zápletku. Přivádí znovu zápornou postavu Gracelly, která již byla dvakrát poražena. Proč raději nevytvořil úplně nový příběh s jiným protivníkem, případně zcela odlišným prostředím? Gutersonovo dílo bývá srovnáváno s Harrym Potterem J. K. Rowlingové. Hlavní hrdinka je mladá dívenka, vcelku uzavřený typ, který nezapadá do společnosti. Kamarády si hledá jen těžko, a protože je sirotek, musí žít s tetou a strýcem. Ti se k ní ale nechovají nijak laskavě. Až náhle jednoho dne získá Alžběta možnost navštívit tajuplný a úžasný hotel Winterhouse, kde si najde nové přátele i domov a začne hlouběji pronikat do vlastní minulosti. Leckdo by mohl namítnout, že Harry také v každé knize bojuje se stejným zloduchem, lordem Voldemortem. Nutno však uznat, že Voldemort na sebe bere různé podoby, hledá nové cesty ke svým cílům a jeho střetnutí s Harrym se pokaždé odehrávají na jiných místech, za rozdílných a vždy vzrušujících okolností. V případě Winterhousu to bohužel tak rozmanité není. Velkou úlohu opět hraje knihovna v hotelu – prostor, kde se odehrávají záhady a kde obvykle bývá ukryto i jejich řešení. Na Alžbětu zase čeká výzkum a četba ve snaze dekódovat nejrůznější stopy, jež v budově zanechali notoricky známí návštěvníci a výstřední příbuzní.

Další spíše slabou stránkou Záhady hotelu Winterhouse je fakt, že Freddyho rodiče i Alžbětinu tetu a strýce přepadají zarážející záchvaty soucitu. Působí trochu zvláštně vzhledem k tomu, jak chladní či odtažití v předchozích knihách byli. Domníval se snad autor, že Gracella jakožto hlavní záporná postava bohatě stačí a dalších negativních rolí nebude nadále zapotřebí? Nebo chtěl zkrátka jen urovnat vztahy před koncem trilogie?

Bylo by nicméně nespravedlivé zmiňovat jen negativní prvky. Závěr trilogie má jistě i své silné stránky, mezi něž patří čtivý styl psaní, neopomenutelné zábavné hádanky, fascinující hry se slovy, útulné a vřelé prostředí hotelu. Výrazné je tu hlavně téma nenávisti, jež by se neměla oplácet další nenávistí, a znovu také vzdorování zlu.

Jakožto celek představuje Hotel Winterhouse povedenou fantasy trilogii zaměřenou na čtenáře v rozmezí 8–12 let, kteří už ale chtějí něco trochu náročnějšího s dobře vystavěnou a chytře odhalovanou záhadou. Kdo až tak nelpí na vzrušujících tajemstvích, hádankách a hrátkách se slovy, ten si možná více užije hezké popisy hotelu, rozvíjející se vztahy mezi postavami a krásné ilustrace. Osobně bych třetí díl doporučila hlavně těm, kteří byli mimořádně nadšení z prvního dílu. Pokud vám už ten připadal spíše jako průměrná četba, budete patrně z dalších pokračování zklamaní, protože nepřinesou nic příliš odlišného.

(Hvězdiček v hodnocení bych dala tři a půl, což ovšem není možné, takže pouze tři. To však neznamená, že bych knihu považovala za průměrné čtivo, je jen zkrátka o něco slabší než např. první díl, který jsem hodnotila čtyřmi hvězdičkami.)

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Databázi knih a společnosti Albatros Media.

Komentáře (0)

kniha Záhada hotelu Winterhouse recenze