Popelka trochu jinak

recenze

Tenhle příběh vlastně není vůbec o Popelce. Je totiž o její nevlastní sestře, Isabelle, kterou v životě nepotkalo nic než smůla a neštěstí. Ztratila svou kamarádku, první lásku a nakonec i ruku prince, když byl její podvod odhalen a ukázalo se, že ani ona nebyla tou, s kterou na plese tančil. Ale tím Isabelin osud nekončí. I když je všude po zemi známá jako ta ošklivá a zlá nevlastní sestra, pořád má čas se napravit. A možná, při troše štěstí, tím zachránit život nejen sobě, ale i lidem v celé Francii.

Isabelle je přesně tou postavou, kterou nikdo neměl rád, zatímco četl Popelku a v duchu proklínal její zlé nevlastní sestry. Ale tentokrát se všechno obrací a právě Isabelle je ta, která sice spáchala ošklivé věci, ale kterých lituje a snaží se je napravit. I když to jde ztěžka. Protože jí cestu kříží bytosti, s kterými si není radno zahrávat.

Vedlejších postav je tu celá řada, ale většina se tu objeví jen letmo, jako třeba Ella, skutečná Popelka. Nicméně, se tu najdou i výjimky. A to třeba v případě záhadného markýze Chance nebo stařenky, která toho o sobě skrývá mnohem víc, než se zdá.

Dějovou linku můžete rozdělit hned na dvě, hlavní, která se soustředí na Isabellin život, a vedlejší, která už od něj trošku odbočuje. Ale právě ta vedlejší dodává příběhu tolik jedinečnosti. Týká se totiž sudiček a Šance, postav, které spolu uzavřou sázku o tom, komu se povede Isabellin již vytyčený osud, změnit. Právě tyhle části přinášejí celému příběhu ještě pohádkovější atmosféru, o to více, když se do toho celého ještě zaplete mocná královna víl.

Hlavní linka mezitím sleduje Isabellin život poté, co si její sestru Ellu, odvedl princ do paláce. Její život se stává čím dál tím více horší, lidé jí nemají rádi, nebojí se jí ublížit a do toho všeho se připletou ještě zásahy Šance a sudiček, které jen během několika mála dnů úplně změní její život. Ale nakonec, zlí vesničtí lidé, jsou tou poslední starostí, kterou Isabelle má. Protože jak se zdá, k vesnici se blíží cosi zlého. A není nikdo, kdo by onu věc zastavil.

Co se týče propracovanosti děje, není to žádná sláva. Autorka hodně čerpá ze samotné pohádky o Popelce, do které zasadila až příliš mnoho jiných věcí, takže nakonec je děj poměrně přehlcený. O předvídatelnosti ani nemluvím, pokud patříte mezi čtenáře, co tenhle žánr čtou běžně, bude vám od začátku jasné, jak tahle kniha nakonec dopadne, ani zvraty v ní nejsou zrovna neočekávané. Ale celkově nemohu říct, že by byl děj špatný, zčásti špatné zpracování je vyrovnáno tím, jak dobře je to nakonec napsané.

Stejně jako u většiny podobných knih, i tady autorka vsadila na jednodušší styl psaní a vyplatilo se jí to. Příběh je čtivý, ale i přesto párkrát narazíte na nějakou zdlouhavější pasáž. Nicméně jich ale v ději není tolik, aby to nějak výrazně rušilo čtenáře při čtení.

Nevlastní sestru bych určitě doporučila každému, kdo má chuť na vtipnou, sladkou a čtivou četbu, která ho od začátku až do konce nepřestane bavit. Jistě, není to kniha, v které by nebyla jediná chyba. Ale pokud od Nevlastní sestry nebudete mít přehnaně velká očekávání, myslím, že si jí dokážete užít a vychutnat od první, až do poslední stránky.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Databázi knih a Albatros Media.

3,5/5

Komentáře (0)