Policie má jasno. Je ale úplně vedle.

recenze

Šelma (2018) / a.k
Policie má jasno. Je ale úplně vedle.
Doktor Theo Cray je profesorem bioinformatiky na Texaské univerzitě. Než začne nový semestr, tráví čas v Montaně, kde provádí terénní výzkum. Do motelu, v němž je ubytovaný, vtrhne zásahová jednotka a Theo je zadržený. Nic nechápe. Netuší, jaký důvod vedl policii k tak vyhrocenému zatčení. Teprve při výslechu zjistí, že se našlo mrtvé tělo vědkyně, která prováděla svůj výzkum ve stejné oblasti jako profesor. K tomu ji Theo osobně znal, byla to jeho dřívější studentka. Naštěstí se ukáže Theova nevina. Žena se stala obětí medvěda. Po propuštění však profesor není se závěry policie spokojený. Má vlastní pochybnosti i metody k odhalení pravdy. S nasazením svých odborných znalostí získá důkaz, že studentka nezemřela vinou divokého zvířete. S využitím své vlastní počítačové analýzy se ukazuje, že v oblasti nejde o jedinou oběť. Policie jeho postřehy nebere vážně. Pro ni je případ uzavřený. Theo proto podniká nebezpečný hon na neznámého zabijáka na vlastní pěst.

Doktor Theo Cray se vymyká běžnému typu vyšetřovatele. Zatímco se v poslední době roztrhl pytel s vyšetřovateli, kteří mají psychickou či jinou diagnózu, charakter doktora je příjemným zpestřením. Theo není detektiv. Je to samotářský geniální vědec, který je společensky neobratným pozorovatelem a zaujme především svými analytickými a dedukčními schopnostmi. Přesto nemusí mít čtenář strach z nějakých sáhodlouhých vědeckých pojednání. Při hledání pachatele profesor nabízí triviální a logické souvislosti. Logika a selský rozum se špetkou biologických poznatků mi přišly velmi sympatické a svou jednoduchostí působivé.

Možná profesorova stoprocentní úspěšnost při potvrzování svých hypotéz byla v očích smrtelníka až neuvěřitelná, ale v zásadě mi to až tak nevadilo.

Kniha má akční úvod a akční závěr. Úvod mi zcela vyhovoval, ale to závěrečné vyvrcholení mi přišlo až moc na efekt. Líbily se mi pasáže, ze kterých se line tajemno a pocit nebezpečí v zádech. To jsem byla napnutá stejně, jako naše postavy.

Příběh měl velmi rychlý spád a to i díky kratičkým kapitolám. Když opominu úsek věnující se problematice DNA, který byl ale pro posun v ději důležitý, je kniha velmi čtivá. Bavil mě jak vlastní příběh, tak i styl zpracování. Originální postavě biologa v roli vyšetřovatele a způsobu, kterým dospěl k odhalení vraha, s nadšením tleskám.

Komentáře (0)

kniha Šelma recenze