Peter May Ochráním tě aneb Znovu na ostrově Lewis

recenze

Ochráním tě (2019) / HaHa11
Peter May Ochráním tě aneb Znovu na ostrově Lewis
Vnější Hebridy – ostrovy, na kterých neroste jediný strom a které český čtenář objevil díky Mayově trilogii. Třem knihám, jež autorovi otevřely cestu nejen v tuzemsku, ale které se (dle ohlasů na každou novou „mayovku“) staly i jistým jeho prokletím. Zatím nepřekonanou a ani nedostiženou metou. S ostrovní trilogií jsou srovnávány čínské thrillery a Enzova akta, laťku (někdy i dost hluboko) podbíhají i „nesériové“ knihy. Peter May si každopádně čtenářskou přízeň zaslouženě drží. Lze ocenit, že se nesnaží za každou cenu vytěžit maximum ze zájmu čtenářů o skotské ostrovy; příběhy zasazuje i do prostředí na hony vzdálené (nejen zeměpisně) těmto drsným kouskům země na severu Evropy (skvělý Útěk).
Ale vraťme se k Ochráním tě, a tudíž i zpět na Hebridy. Nejen tam, protože příběh začíná v Paříži. Manželé Niamh a Ruairidh Macfarlaneovi, oba původem z ostrova Lewis, se sem vydají na služební cestu, jejímž cílem je další prezentace již tak úspěšné oděvní značky Ranish Tweed, kterou vlastní. V průběhu pobytu dojde k tragédii – Ruairidh zahyne při výbuchu auta, které řídil. Druhou obětí je spolujezdkyně – ruská oděvní návrhářka, dle všeho jeho milenka. O jejich poměru již nějakou dobu Niamh ví, stejně tak jako manžel mrtvé ženy. Událost vyšetřuje francouzská policie – jednoznačně vyloučen byl teroristický útok i případný podíl žárlivého Rusa, a tak je nutno rozvinout pátrání po jiných liniích. Prověřit vztahy obchodní, rodinné i přátelské, zmapovat přítomnost i vrátit se do minulosti. Kdo a proč uložil bombu pod auto, kterým cestoval údajný milenecký pár? Kde se zrodila nenávist vedoucí k tomuto činu? Zdrcená Niamh se vrací na ostrov, aby zde pohřbila manželovy ostatky, a snaží se odhalit důvody Ruairidhovy smrti. Oficiální pátrání vede poručice Sylvia Braqueová, která /poněkud nepřipravena na drsné ostrovní podnebí/ přicestuje z Paříže. Děj se odehrává tady a teď, stejně důležité je i to, co se stalo kdysi a jinde. Niamh vzpomíná (a pátrá), Sylvia pátrá (a přehodnocuje svůj život). Výsledek? Několik zachráněných, několik mrtvých a dle očekávání odhalený pachatel. To, co se stalo mezi tím, je ovšem to nejdůležitější a literárně nejhodnotnější. Ochráním tě není totiž ani tak detektivka, ale velký milostný příběh. Anebo jinak – příběh jako detektivka sotva průměrný, z hlediska převyprávění životní lásky dvou lidí velmi poutavý. Romantický i realistický zároveň, zachycující nevratnost okamžiků a možnou krutost drobných pochybení. Velmi emotivně vyznívají ty kapitoly knihy, kde Niamh vzpomíná (použitá ich forma umocňuje autentičnost) na zrod osudového vztahu, peripetie, kterými prošel, rodinné tragédie a jejich dopad na manželství s Ruaridhem. A tady záleží na čtenáři – pokud přistoupí na zvolněné tempo vyprávění, nespěchá, a pozvolna a v mnoha časových smyčkách proniká do života Ostrovanů, poznává jejich zvyky a tradice, nemůže být zklamán. Jestliže se však nedočkavě dožaduje akčních scén a dramatických posunů ve vyšetřování, na své si povětšinou nepřijde – musí počkat až na samotný závěr.
Druhou nejdůležitější postavou románu je Sylvia Braqueová. Žena počínajícího středního věku, která se snaží být dobrou policistkou a zároveň i alespoň přijatelnou matkou – to druhé se jí poměrně nedaří. Možná klišé, ale zpracované výtečně – občas mi tahle uhoněná Sylvie připadala ještě životnější než našemu evropskému životu trochu vzdálená, étericky vyznívající Niamh. Které z postav ještě stojí za zmínku? Ruairidh dostane prostor téměř výlučně ve vzpomínkách, a vlastně i ostatní muži vystupující v knize jsou prezentováni očima dvou ženských protagonistek. Aktéři vesměs okrajoví, přesto pro celkové vyznění příběhu důležití – Niamhanini bratři, obchodní partneři, ze kterých se stali přátelé i nepřátelé, vrstevníci, starousedlíci, sousedé. Pravda – ne všichni v knize zmínění mají šanci ukázat, co v nic je. Občas jsem se neubránila dojmu, že je autor opouští až příliš narychlo, nebo že jejich uvedení na scénu skončilo ve slepé uličce autorské bezradnosti. Jejich potenciál byl jaksi nevyužit – to je případ Niamhaniny celoživotní kamarádky Seonag. Působila nepatřičně ploše, čtenář by se o ní chtěl zcela jistě dozvědět víc!
Závěrečná rada? Nechte se unášet líčením ostrovní flory, prožijte s hrdiny vlahé letní večery a odhánějte hejna pakomárů, vyrazte na venkovskou tancovačku 90. let. Na těchto stránkách je kniha nejsilnější. V posledních kapitolách, tam, kde se autor rozhodl vrátit se k detektivce, už příliš neoslňuje. A čtenář oprávněně může hovořit o nelogičnosti, nevěrohodnosti a o úporné snaze dát pod jednu střechu/do jedné knihy dva literární žánry.

Komentáře (0)

kniha Ochráním tě recenze