Michal Sýkora Nejhorší obavy

recenze

Televize je mocná čarodějka a v případě Sýkorových Detektivů od Nejsvětější Trojice to platí stoprocentně. Od roku 2014 byly jeho detektivní příběhy s komisařkou Výrovou alias Velkou Sovou v hlavní roli postupně zfilmovány a tyto minisérie (především divácky nejoceňovanější Vodník) zcela jistě přivedly k jeho tvorbě další vlny čtenářů. Po čtveřici krimirománů nyní předstupuje autor před čtenáře se souborem obsahujícím tři rozsáhlejší povídky. Povídka coby prozaický epický útvar je kratší, děj je jednodušší, nelze rozvíjet vedlejší dějové linie a ani charakter hrdinů nemůže projít žádným zásadním vývojem. Čtenář proto může očekávat spíše literární jednohubky než dílo, které jeho mysl ovládne na několik dlouhých večerů. Otázkou je, zda mu to bude vyhovovat; zda se spokojí s krátkým setkáním se svými oblíbenými hrdiny, s nutně povrchním nastíněním charakterů, rozvinutím nekomplikované zápletky a zda přijme rychlý konec. A musím konstatovat, že právě to poslední Sýkorově povídkové trojce sluší ze všeho nejméně. Všechny tři krátké prózy mají totiž neoddiskutovatelný potenciál, který autor na těch několika desítkách stran prostě nemohl rozvinout naplno.
Marie Výrová před pár lety odešla od policie a na prahu šedesátky začala působit na olomoucké právnické fakultě. Přednáší trestní právo a zločin si ji najde i tady. V povídce „Před potopou“ se zabývá dávno uzavřeným případem. Dramatické události jí dávají za pravdu – téměř dvacet let stará dopravní nehoda, při které zemřeli lidé, nebylo dílo nešťastné náhody. Divoká devadesátá léta, doba podnikatelských vzestupů i pádů, jsou zde zachycena snad až příliš povrchně, jen letmou pozornost autor věnuje i rodinným vztahům. Povídka Životní dílo akademika Plíška je postavena na „záhadě zamčeného pokoje“ a Velká Sova je tentokráte osobně na vyšetřování smrti zainteresována – obětí je totiž její dobrý přítel. Nejkratší příběh, nejjednodušší cesta vedoucí k odhalení pachatele, ale i tady může mít čtenář pocit, že je to vše trochu uspěchané. Jako by tu chyběla větší dávka emocí, niternější zaujetí, možná i pár slzí na tváři bývalé komisařky. Titulní povídka „Nejhorší obavy“ by si asi nejvíce zasloužila nějakou tu desítku stránek navíc. Malebné Jeseníky, nepříliš idylické vztahy, blížící se komunální volby. A Marie Výrová, která uvažuje o koupi nějaké místní nemovitosti. Aktéři této povídky jsou poněkud schématičtí – záletný podnikatel, unuděná panička, svobodná matka, zkorumpovaný příslušník policejních sborů. Michal Sýkora musel být evidentně v časové tísni, protože takhle nevyužít dramatické zápletky by snad mělo být trestné! Závěrečná katarze sice dost napraví trochu pošramocený dojem, ale zároveň podpoří čtenářův pocit, že ho autor připravil o pár hodin slušné detektivky.
Za plný počet to tentokrát rozhodně není, mírně zaokrouhluji na čtyři hvězdy. A jsem zvědava, zda se dočkáme televizního zpracování – nebyla bych proti.

Komentáře (0)