Ničitelka a sexy bůh v závodnické kombinéze.

recenze

Racer (2019) / TerezaMondeková
Ničitelka a sexy bůh v závodnické kombinéze.
Lana nemá jednoduchý život. Zná jenom pocit ztráty milovaného člověka a bolest. Matka od nich odešla a Lana se musela postarat o svého nemocného otce a tři bratry. A teď se Lana rozhodla, že svému nemocnému otci splní sen. Musí najít toho nejlepšího závodníka na světě. Odjakživa se pohybovala mezi závodníky Formule 1, takže by to neměl být takový problém. A najde ho... nabourá mu auto! Lana nabourá do Racera Tatea.

Racer Tate. Syn toho nejlepšího zápasníka na světě. Racer je v mnoha věcech jako jeho otec. Až na to, že Racer se do všeho vrhá po hlavě a místo boxu má radši závodění. Miluje ten adrenalin, zvuk motoru... A závodění mu v jistých věcech dost pomáhá.

Lana má na Racera dohlížet, ale je to docela těžký úkol, když to mezi nimi jiskří. Touha mezi nimi je větší a větší. Racer přesně ví, co chce jde si za tím. Chce Lanu. Stačil jediný pohled a věděl, že je to ta pravá. Racer ví, že po něm Lana touží, ale zároveň ji něco drží zpátky. Racer je odhodlaný Lanu získat.



Ukázka:
Projíždíme ulicemi Londýna, vítr jí čechrá vlasy. Zastavím na kopci nad Temží.
„Tak jo, pojď sem, Lano.“
Vyskočí z kabrioletu a jde napřed. Z kufru auta vytáhnu jídlo a chladicí box s pitím.
Položím všechno na zem a přitáhnu si ji k sobě. Zvědavě mě pozoruje, jak otevírám láhev vína velikosti přesně pro jednoho, a když jí lahvičku podám, věnuje mi zatraceně nádherný úsměv.
„Je na čase, aby se někdo začal pro změnu starat o tebe,“ zavrčím a skloním se, abych ji políbil na rty. Pohrávám si s mobilem, nastavím ho tak, aby přes bluetooth hrál hudbu. Projedu svoji knihovnu, hledám písničky, o kterých vím, že se jí líbí. Dám hrát Favorite Record a zvýším hlasitost.
Oči jí při prvních tónech zasvítí, vypadá to, jako bych tím na ni udělal dojem. „Ty si to pamatuješ.“
„Všímám si.“
Zrůžoví.
„Je tu hezky.“ Zadívá se na řeku a na světla Londýna.
„Říkal jsem ti, že až si se mnou vyjedeš, už nikdy nebudeš stejná.“
„Cha.“ Obrátí oči v sloup a já se uchechtnu. Shrnu jí vlasy.
„Jsem do tebe blázen,“ zašeptám s pohledem upřeným do jejích očí.
„Fakt?“ vydechne.
„To si piš,“ ujistím ji a skloním se, abych ji znovu políbil, ale ještě předtím se přinutím odtáhnout a trochu ji poškádlit: „A protože je jasné, že jsem tě okouzlil, napadlo mě, že by bylo vůči tobě fér, abych tě varoval před svými negativními vlastnostmi.“
„Teda, páni, díky, to je od tebe pozorné.“
Začnu počítat na prstech. „Mám hodně lehký spaní a mám rád, když je v pokoji větší zima než v psírně. Jsem ztraceně tvrdohlavej a vždycky bude nakonec po mým.“
„A bude po tvým i ohledně tohohle mistrovství?“ dobírá si mě.
„Jen se dívej, jak bude po mým.“ Zazubím se.
Zasměje se, oči plné štěstí se jí třpytí, tváře má tak růžové, že i ve tmě vidím, jak jí po nich stoupá ruměnec.
„V šampionátu si vedeme dobře,“ poznamená a odloží láhev.
„Druhý místo mi nestačí,“ prohlásím s pohledem upřeným na Temži. „Jak jde o mě, chci být první, nebo nic.“
Chvíli mě zadumaně pozoruje, pak se zadívá na město a přitáhne si kolena k bradě. Napije se vína. „Clark bude hrát pod pás.“
Pokrčím rameny a taky si přihnu z láhve. Opřu se o lokty. „Já to umím hrát všemi možnými způsoby.“
„Vždycky jsi chtěl závodit?“
„Vždycky.“ Mrknu na ni. „Už od mala jsem byl posedlý auty. Zvuk, který vydávají, sakra, ten mě fakt rajcuje,“ zavrčím a ona se zasměje, oči má přivřené.
„Celé roky jsi porušoval zákon, jenom abys mohl závodit.“
„Nestydím se za to.“
Odmlčí se. „Pomáhá ti to na bipolárku?“
„Podle mě ano.“
Přikývne a smutně se pousměje. „Myslím, že ten rok, kdy ti ji zjistili, umřel David.“
Naše oči se střetnou. Moje holka. Je to MOJE holka. A pořád trpí a já nedokážu tu bolest zahnat.
„Mrzí mě to,“ povím jí a narovnám se.
On ji sice miloval jako první, ale já ji budu milovat navěky.



Lena se mi jako hlavní hrdinka hodně líbila. Milá, hodná, upřímná, sympatická a citlivá. Ale rozhodně jsem jí nezáviděla tu situaci s její mámou. Ani tu s jejím tátou... vlastně ani tu s jejím přítelem.

Racer se mi jako hlavní hrdina hodně líbil. Racer mi občas připadal jako jeho otec Remy. V některých situacích se opravdu choval jako on. Ty reakce, sebevědomí, věty, názory. Taky se mi líbilo, že když viděl Lanu, tak poznal, že je to ta pravá a už se na jinou ani nepodíval. Mimo to byl Race samozřejmě sexy, sebevědomí, upřímný, ochranitelský.


Na knihu Racer jsem se hodně těšila. Racera jsem si v knize Legenda zamilovala. Navíc je to Remyho syn a byla jsem zvědavá, jestli bude Racer stejný jako jeho otec. Líbilo se mi, že i když se Racer zajímal o závodění a ne o box, tak stejně dostál svému jménu. Sice se mi v knize box moc líbil, ale líbí se mi, že autorka udělala menší změnu, ale stejně dala do knihy sport, který má v sobě nebezpečí, adrenalin, vzrušení stejně jako box. A to popisování těch závodů... bylo to zajímavé.

Kniha je opět napsaná čtivě, zajímavě. Příběh byl svižný, žádné zbytečné protahování. Nechyběla láska, romantika, dojemný konec, hezký epilog, slza dojetí a vážná témata. Problémů v rodině, se zdravím, se ztrátou milovaného člověka. A to hlavně u Lany. Její matka, otec, přítel. A taky ta Racerova nemoc, ale to jsme mohli čekat. To nebylo nějak extra velké překvapení. Nechybělo ani jiskření mezi hlavními hrdiny. Je moc dobře, že to autorka psala knihu z pohledu Racera a i Lany.

Moc se mi líbilo, že jsme se i v tomhle dílu setkali s Brooke a Remym a upřímně jsem si nedokázala Remyho jako padesátníka moc představit, ale rozhodně musel být stejně přitažlivý jako zamlada. Moc se mi líbilo, jak se Remy proměnil v ten otcovský typ. Když měl jeho syn problém, okamžitě za ním letěl a bylo mu úplně jedno v jaké je zemi, státě, městě. A celkově, jak spolu ta rodina Tateových držela. Taky jsem si hodně zamilovala Iris. Rozhodně by nebylo špatné, kdyby byl další díl o Iris. Nebo o bratrech Lany. Nechyběly ani předchozí hlavní hrdinové a vedlejší postavy.

Komentáře (0)

kniha Racer recenze