Nemáš šanci

recenze

Imogen Rochesterová je v rozvodovém řízení. Její manžel Phillip si našel mladší přítelkyni a opustil ji i jejich malého synka Alistaira. Odchodem manžela se vyřešil velký problém. Phillip je sebestředný ničema, který svou manželku týral řadu let. Díky jeho postavení u policie neměla Imogen odvahu řešit jeho násilí s policií, která by se jí stejně pouze vysmála. Phillipova agrese byla vždy jen v takové míře, aby na veřejnosti nebyly zřejmé důsledky fyzického násilí.

Co ale Imogen zaráží, je fakt, že domácího násilí není ušetřena ani současná Phillipova přítelkyně Naomi. Souhra okolností bude klíčová, aby se obě ženy spojily a společně čelily Phillipovým násilnostem. Jak to vypadá, nezůstanou samy. Připojí se k nim i Phillipova první manželka Ruby, která s ním má také nevyřízené účty. Přesila tří žen by mohla napovídat, že osamělý muž proti nim nebude mít šanci. Obě strany mají ale prostředky, jak zničit soupeře. Rozjíždí se hra mezi oběma tábory a půjde při tom o život.

Co je na celém románu nečekané, je bezesporu celková stavba příběhu. Kniha začíná koncem a tak hned po pár stranách probouzí zvědavost, proč se To stalo a jak k Tomu vlastně došlo. Všechny další části románu se odpočítávají od tohoto Dne. A tak se vracíme zpět a sledujeme příběh od 22. dne před Touto událostí. Několikrát se vracíme i do hlubší minulosti.

Po docela slibném začátku přichází bohužel bezduché nic. Imogen by nás asi chtěla zpravit o příkořích, která se jí v manželství děla, ale ve větší míře jde o nekonkrétní a ničím překvapující stati. První třetinu knihy jsem opravdu přetrpěla v očekávání, kam se příběh posune. Čtenáře probere až okamžik, kdy začíná přímý a otevřený střet mezi Phillipem a jeho ženami. Zde teprve získává román to správné tempo.

Co v knize úplně postrádám, je hlubší profil postav. Zrovna v knize s tematikou domácího násilí a psychicky narušeného despoty mi tam prostě chybí.

Snažila jsem se věřit situacím, které jsou zde líčené, ale v mnoha případech jsem s tím měla problém. Vlastní kočkování obou stran je třeba brát s nadhledem. Čekala jsem ženskou chytrost, vypočítavost a důvtip proti zlořádovi, ale nic tak strhujícího a ohromujícího nepřišlo. Některé situace byly vyloženě hloupé.

Bohužel ve mně kniha nevzbudila to správné napětí a necítila jsem ani atmosféru, která by mě zcela pohltila. Nezachránilo to ani celkové vyústění příběhu.
Jediná pozitiva knihy spatřuji v úvodu, který je napsaný opravdu moc dobře. Zbytek příběhu bohužel… velmi průměrná oddychovka. Nebavilo mě to.

Komentáře (0)