Na vlnách Temže

recenze

Temné říční proudy (2018) / Charme
Temné říční proudy

Čtvrtý díl nás opět zanese k ústí ponuré Temže do Deptford Creeku za Lacey Flintovou , která se vrací k práci u policie , nově však u Námořní jednotky a pomalu se snaží najít denní režim, ve kterém by dokázala fungovat . Zatímco při rutinní hlídkové činnosti jen ztěžka získává zpátky ztracenou rovnováhu, následné nepředvídatelné okolnosti nálezu zavražděné ženy v ní probudí její šestý smysl vyšetřovatele a Lacey se dostává k vrahovi blíž než by tušila.

Když se Lacey vydá do řeky, aby si zaplavala, ani náhodou nečeká, že narazí na mrtvolu ženy, která bude zachycená pod molem přímo po trase, kudy Lacey pravidelně plave. Lacey se k nálezu těla přihlásí a účastní se pitvy, kde se nepřímo prokáže, že žena nezemřela náhodou a případ přebírá Lewishamská policie v čele s Danou Tullochovou . Další vyšetřování odhalí ,že jedna z hypotéz byla pravdivá a že vražda ženy nebyla ojedinělá . Lacey se do vyšetřování zapojuje jen okrajově a snaží se do průběhu nezasahovat, protože ji samotnou provází zvláštní náhody , které v ní podněcují vnitřní neklid a navíc ji nemálo trápí nejasnosti ohledně zmizení Marka Joesburyho, který je po komplikovaném případu v utajení nezvěstný . Přes veškerý nadhled a profesní odstup, který se Lacey snaží získat se do případu zapojuje víc a pomáhá s vyšetřováním dokud se sama nedostane dál než je zdrávo…

U knihy mě rušilo megalomanské pojetí velkolepých závěrů , které jsou za hranicí uvěřitelnosti, ale to jsem si již u autorky všimla v předchozích dílech a beru to jako součást rukopisu. Celkový dojem z knihy mi to nezkazilo , ale dokázala bych si tato dramata odpustit a závěr udělat méně dramatický.
Autorka vyniká úžasným darem popsání atmosféry a prostředí , ve kterém se děj odehrává, díky kterému máte pocit, že sami sedíte v hausbótu na Temži . V celé sérii se mi líbí neměnné charakteristiky postav. Doposud jsou všechny díly série povedené stejnou měrou a rozhodně stojí za vyzkoušení .

Komentáře (0)

Přidat komentář