Kletba, která zabíjí

recenze

Temné a osamělé prokletí (2019) / MilenneWaver
Kletba, která zabíjí
Ne vždycky dopadne náš život tak, jak jsme zamýšleli. Rhen, korunní princ své země o tom ví své. Stačila jedna drobná chyba, jedno malé špatné rozhodnutí a celý jeho život se od základů změnil, kvůli kletbě, která ublížila nejen jemu, ale i jemu království a všem lidem, kteří v něm žijí. Ale kletba může být zlomena. Pouhým, obyčejným citem. Který ale rozhodně není lehké jen tak získat.

Temné a osamělé prokletí se již před vydáním stalo velmi očekávanou knihou a to jak v zahraničí, tak i v Česku. Ale protože je jen jednou z mnoha knih, které se zabývají převyprávěním pohádky o krásce a zvířeti, je jen otázkou, jestli se těm ostatním vyrovná nebo ne.

Příběh se točí kolem tří hlavních postav, Harper, Rhena a Graye. A právě ti jsou to, co vás přiměje si tenhle příběh tolik oblíbit. Nejedná se o žádné stereotypní postavy, ani žádné dokonalé hrdiny. Každý z nich má své mušky, stejně jako i klady.

Harper byste snadno mohli popsat jako holku, se kterou se nevyplácí si zahrávat. A Rhen i Gray o to ví své. Je odvážná, vytrvalá, silná a schopná se skutečně rvát za to, čemu věří. A díky tomu se opravdu snadno může stát postavou, do které se nejen skvěle vžijete, ale i si ji zamilujete.
Rhen je typický příklad arogantního a pyšného prince, který ale za své chování zaplatil a je ochoten obětovat cokoliv, aby svou kletbu zrušil.
A Gray je přesně ten typ postavy, kterou byste chtěli mít i jako nejlepšího přítele ve skutečnosti. Sarkastický, ale přesto neuvěřitelně loajální a laskavý strážce, který stojí po Rhenově boku.

Stejně jako v původní krásce a zvířeti, i příběh této knihy se točí kolem zlomení zlé kletby, kterou na pyšného prince uvrhla zlá čarodějka. Ale tím veškerá podoba končí.
I když se zpočátku příběh točí převážně kolem zlomení kletby a vytváření vztahů mezi jednotlivými postavami, později se k tomu všemu přidá především politikaření a akce, která ději dodá další čtivost.
I když bych uvítala, kdyby jí v knize bylo více, na druhou stranu musím přiznat, že pomalý začátek příběhu prospěl. Máte šanci opravdu jednotlivé charaktery poznat a vychutnávat si oddechové a často vtipné scény, než se dostane na vážnější a temnější pasáže.

Autorčin styl psaní je jednoduchý a psaný takovým způsobem, aby vyhovoval každému čtenáři. V knize se navíc střídají pohledy dvou postav - Rhena a Harper, což čtenáři přináší mnohem širší úhel pohledu na události, které se v knize budou dít.

Jestli si chcete přečíst opravdu kvalitní re-telling krásky a zvířete, určitě byste si neměli Temné a osamělé prokletí nechat ujít. Ve svém žánru se bezesporu jedná o velmi podařenou knihu, ať co se týká dějové stránky, stylu psaní nebo postav samotných. Doporučuji!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Databázi knih a Albatros Media.

Komentáře (0)

kniha Temné a osamělé prokletí recenze