Jen jedna se může stát královnou

recenze

Tri temné koruny (2018) / MilenneWaver
Jen jedna se může stát královnou
V zemi zvané Fennbirn se vždy královně narodí trojčata, sestry, z nichž každá je obdařená jiným způsobem. Jedna umí ovládat živly, druhá namíchat jakýkoliv jed a třetí má dar ovládání květin a zvířat. Ale svých darů si příliš neužijí. V den svých šestnáctých narozenin musí všechny tři sestry utkat v boji o trůn a přežít může pouze jedna.

I když v Česku nikdy nebyla Kendare Blake tak známá a opěvovaná jako v zahraničí, díky vydání Tří temných korun, se to určitě brzy změní. Jestli stejně jako já milujete čtivé a napínavé temné fantasy, doporučuju běžet do nejbližšího knihkupectví. Protože tenhle příběh byste si neměli nechat ujít.

Mirabella je mocnou vládkyní živlů. Všichni si myslí, že právě ona bude královnou, protože se zdá být mnohem mocnější než její sestry. Ale i když by se mohlo zdát, že přesně díky tomu bude arogantní a sebestředná, Mirabella je pravý opak. Je pravděpodobně tou nejlaskavější z tří sester a to se v průběhu děje také ukáže.

Jedy zase ovládá Katherine. Nebo to si alespoň všichni myslí. Ve skutečnosti má se svým darem problémy a jen marně es je snaží utajit před okolním světem. Ale Katherine se nehodlá vzdát. Naopak. Má v plánu proti nepřízni osudu bojovat. Katherine bych určitě označila jako tu nejsilnější a nejhouževnatější hrdinku, na kterou v knize narazíte. Nezáleží na tom, jak slabá a malá se zdá být. Umí totiž překvapit.

Arsinoe je poslední ze sester, která patří mezi naturalisty, lidi, kteří mají moc nechat rozkvést celou louku květin a mají svého familiára, zvíře, které je jako polovinou jejich duše. Problém je, že Arsinoe žádného familiára nemá a její magie se zatím neprojevila. Arsinoe mi byla ze tří sester nejméně sympatická, o to ironičtější je, že právě její části jsou ty, které se nejlépe čtou. Často je jako z divokých vajec, nebojí se riskovat a její odvaha je nepřekonatelná. Jenom díky tomu má šanci se dvěma svým sestrám vyrovnat.

Na začátek by bylo dobré zmínit, že celá kniha je psaná hodně pomalým stylem. Není proto divu, že anotace, která obvykle popisuje jenom část knihy, v tomhle případě popisuje dokonale celou knihu až do konce. A to je velká škoda. Ačkoliv je kniha napsaná skvěle, její propracování pokulhává. Nemohu si pomoct, ale zdá se mi, že na takový počet stran se v knize prakticky nic nestane, pokud nepočítáte samotný konec.

Zápletka v sobě střídá pohledy Mirabelly, Katherine a Arsinoe, v nichž má čtenář možnost prožívat hned několik vedlejších dějových linií. V těch se najde vše, od zvratů, tajemství, boje nebo trochy romantiky.

Osobně mi styl psaní Kendare Blake vyhovoval. Spisovatelka umí psát čtivě, ví, jak čtenáře ke čtení připoutat a to i v případě zdlouhavých výplňových pasáží, kterých je v knize celá řada.

Ještě před čtením Tří temných korun, jsem na knihu slyšela rozporuplné názory, takže jsem si nebyla úplně jistá, jak se mi bude líbit. Ale nakonec musím říct, že se mi líbila mnohem více, než jsem čekala. Čtení jsem si užívala, nemohu říct, že by mě děj nudil a k tomu si mě posledních sto stran naprosto získalo. Takže nakonec knihu hodnotím převážně kladně a doufám, že mi druhý díl vše vynahradí.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Databázi knih a Albatros Media.

Komentáře (0)

kniha Tri temné koruny recenze