Ďábel co nenosí Pradu

recenze

Osobní asistentka (2020) / katule1992 (64 views)
Ďábel co nenosí Pradu
Po čtyřech letech od svého debutu přichází britská autorka Renée KNIGHT s novinkou, která v lednu doslova zahltila české knižní pulty. Pod Osobní asistentkou si určitě každý z náš představí věrnou, spolehlivou a především diskrétní osůbku, která splní každé naše přání. Je ale možné, že právě tato důvěrná osoba může učinit náš život nesnesitelným?

Dravý orel a tichá myška

Rodinná firma Appleton se chystala na velké změny pod vedením cílevědomé dcery ředitele společnosti lorda Appletona, Miny Appletonové. Aby ale dosáhla opravdu všech svých vytyčených cílů, a že jich není málo, musí se dostat do vedení firmy a stát se ředitelkou doposud uznávaného řetězce. Vše začalo zcela nevinně. Mina nejprve najala novou osobní asistentku Christine Butcherovou, jež se měla stát její pravou rukou při chodu firmy, posléze vyměnila osobní asistentku svého otce a nakonec pod vlivem zjevných chyb vedení přemluvila i svého otce k odchodu do důchodu, kde mu bude mnohem lépe.

Christine Butcherová si od první chvíle myslela, jaké to nemá štěstí, že bude pracovat pod samotnou Minou Appletonovou, známou osobností z novinových ústřižků, která se běžně setkávala se známými celebritami. Nejprve byla pouze dalším člověkem v kanceláři, který se rychle naučil, co si Mina přeje a co je ji naopak proti srsti. Díky svému pozorování a přizpůsobení se všem jejím požadavkům se vypracovala až na pravou ruku Miny Appletonové, která věděla o jejím životě úplně vše až do toho nejmenšího detailu. Očekávalo se on ní, že na této pozici dodrží absolutní diskrétnost a veškerá tajemství udrží v bezpečí.

Po dvaceti letech vzájemné spolupráce očekávají obě ženy odměnu v podobě slepé oddanosti během soudního procesu, jež byl proti nim veden. Namísto odměny se jim ale dostává krutá nespravedlnost, ze které i tak vítězně odchází Mina. Ta ale zapomněla, že by nikdy neměla podceňovat toho, kdo o ní ví více než ona sama.

Thriller? Detektivka?

Čekala jsem hodně a dostala tak málo. Škoda. Velká škoda. Osobní asistentka se stejně jako spoustu předešlých knih ,,pyšní" opravdu nepřehlédnutelnou nálepkou EDICE SVĚTOVÝ BESTSELLER a já si tak po dočtení knihy říkám, za co si Osobní asistentka zasloužila ve světě takovou pozornost.

Před čtením se nenechte stejně jako já zmást tím, že je kniha žánrově zařazena do detektivek a thrillerů. S jistotou Vám mohu říci, že to není ani jedno. Osobní asistentku bych zařadila někam k jednoduchým psychologickým dramatům, kde nás autorka nejprve zvolna uvede do děje a kancelářského prostředí rodinné firmy Appleton , ve kterém se zčistajasna objeví dramatický prvek v podobě soudních obžalob a podivných firemních obchodů. To vše vede až k vyústění problému v soudní síni na lavici obžalovaných, kde se ukáže, kdo je vlastně kdo. Nakonec dojde k odškodnění všech zúčastněných a na závěr vás má čekat jedno veliké překvapení. O tom ale později.

Pozvolný začátek nám ukazuje životní cestu a časovou osu postavení Christine ve vztahu k Mině vzpomínáním na úplně první společné setkání a postupně přidává jeden příběh odehrávají se ve společnosti za druhým. Díky zvolené ich-formě se nám tak dostávají také průběžné myšlenkové pochody, ve kterých Christine lituje mnoha svých rozhodnutí a vypráví o tom, že teď kdyby mohla, zachová se úplně jinak. To vše zahrnuto do 52 krátkých kapitol jež udržují knihu v tom správném rychlém rytmu. I tak mi ale přišlo těch 328 stránek nějakých dlouhých a já osobně bych skončila už někde na straně 250.

Renée Knight neměla vůbec špatný nápad a námět knihy se mi líbil, už z toho důvodu jsem si knihu kupovala, ale tak nějak jsem dle anotace čekala úplně něco jiného než se jsem nakonec dostala. Už po několika málo stránkách jsem zjistila, že čtu něco velmi podobného jako je můj oblíbený odpočinkový film Ďábel nosí Pradu s úžasnou Meryl Streep. Jenomže zatímco ve filmu fungovalo to kouzlo ve vztahu vedoucí - asistentka, v knize to bylo přesně naopak. Nechápala jsem hlavní hrdinku, jak mohla být tak naivní a splnit každé přání, aniž by se nad tím alespoň na malou chvilku zamyslela. Nerozumím tomu, jak někdo může vyměnit svůj rodinný život za život s někým, kdo si ho ani neváží.

Ani jedna z hlavních hrdinek se nemůže pyšnit pozitivními vlastnostmi a o charakteru ani nemluvě. Zatímco Mina se už od začátku knihy chová jako nevypočítavá mrška, která ví co chce a umí manipulovat se svým okolím bez jakýchkoliv výčitek, je Christina naivní loutka bez schopnosti vlastního myšlení a neustálou potřebou uznání. Autorčina snaha změny chování Christine v závěru knihy, kde se z naivní holčičky stává dokonalá královny pomsty je až ,,směšná" a především přehnaná. Tudíž je asi jasné, že s hlavními hrdinkami jsem nesympatizovala ani náhodou. Kdybych si ale musela vybrat, pořád by mi byla milejší cílevědomá mrcha Mina.

Osobní asistentka v sobě ukrývá velmi jednoduchý příběh pro opravdu nenáročné a příležitostné čtenáře tohoto žánru. Náročnější čtenáři knihu asi dočtou, pokud ji po nějaké chvilce neodloží, a za několik málo dnů na knihu zapomenou.

Komentáře (0)

kniha Osobní asistentka recenze