1. Domů
2. Autoři
3. Renée Knight
4. O autorovi

• O autorovi
• Knihy 2
• Bazar 10
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

Nové komentáře u knih Renée Knight

Osobní asistentka

„V lednu pulty knižních obchodů byly ozdobeny knihou Osobní asistentka od Renée Knight. Autorka Dokonalého cizince nám představila novou knihu, a pokud trošku sledujete knižní svět, jistý mediální boom vás jistě neminul. Kniha s nálepkou Edice světový bestseller nalákala tedy i mne. Očekávala jsem od knihy mnoho. Co si budeme povídat, osobní asistentka opravdu může být velmi nebezpečná. A vychytralá. A pomstychtivá. Jenomže tato osobní asistenka – Christina byla spíše vyšinutá. Ne, že by byla přímo blázen, jen to byla osoba, která neznala vlastní hodnotu. Která neuměla žít svůj život. A proto se rozhodla svůj život – i když měla rodinu a manžela – zasvětit práci a být 100 % oddaná své nadřízené Mině. A to až velmi nezdravě. Není tedy divu, že jí z toho nakonec nebylo dobře na duši. Christina pracovala pro Minu 18 let. 18 let zanedbávala na úkor práce svou rodinu. Práce pro ni byla vším. Celou dobu se snažila, aby její zaměstnavatelka byla s ní spokojená. Organizovala jí čas, podporovala ji kde mohla, pomáhala ji s péči o rodinu – jednoduše dokonalý zaměstnanec. Tak moc nechtěla Minu zklamat, že se jí rozpadlo manželství. Christina se totiž své práci obětovala natolik, že zapomínala na svou rodinu. Nikdy nebyla doma, když ji potřebovala dcera. A samozřejmě také manžel. Manžel ji tedy opustil a našel si novou přítelkyni a po čase i dcera sdělila mamince, že se odstěhuje k tatínkovi. Christině tak nezbylo už vůbec nic – jen práce. A tak se do ni ponořila ještě více. Při čtení jsem neměla vůbec pocit, že by Christině nějak vadilo, že jí manžel opustil. Nebo že se jí dcera vzdaluje. Zkrátka a dobře – postava Christiny byla podivínská a rozhodně byla posedlá workoholismem. Jako by Christina byla schopna mít nějaké pocity pouze v souvislosti s prací. Když se Mina dostala do vedení firmy, začaly se ve firmě odehrávat změny. Postava Miny je zase velmi manipulativní – ale takovým obdivuhodným způsobem. Nenápadným. Milým. Je to prolhaná potvora, ale to člověk pozná až po čase, kdy vyplavou věci na povrch. Renée nám tyto věci postupně odkrývá a pozornému čtenáři neunikne, že “TO” je ten moment, který bude v ději důležitý. O knize se celou dobu říkalo, že se jedná o bestseller a že je to napínavý thriller. Kdepak – tohle já o knize říci nemůžu. Napětí jsem necítila snad na žádné stránce. A že by to byl thriller? Ani tohle označení bych knize nedala. Dle mého názoru to byl vhled do mozku perfecionistky, posedlé dokonalosti, nevážící si sebe sama. Celý příběh nám totiž je podáván jako vyprávěni Christiny. Což nám umožní proniknout jak do jejího přemýšlení, tak i do její práce a vlastně do její slabosti. V její síle je totiž největší slabost. Co se totiž stane, když někomu snaživému, oddanému a toužícímu po uznání toto uznání nedáte? Co když nesplníte očekávání? Takové osobě se svět rozpadne na tisíc kousků. V tom je slabost Christiny. Jak přesně se děj odehrává, to vám nemůžu napsat, protože pak byste si již neměli důvod knihu přečíst. Dlouhou dobu v knize však budete číst jen o tom, jak Christina pracovala pro Minu. Co vše pro ni udělala a co předcházelo událostem, než se život Miny a Christiny začal pomaličku hroutit. Je to kniha o tom, jak mocní umí lhát. Jak je snadné někoho zničit. A čím blíže mu jste, tím snadnější to je. Jak bezohlednost může ovlivnit cizí životy. Kniha je poměrně čtivá, ale mám dojem, že v ní bylo málo zajímavého děje. Příběh byl odvyprávěn “klidným tónem” a chyběl mi v ní nějaký ten “wow efekt”. Nebylo to úplně špatné, ale kniha nesplnila mé očekávání. Přišla mi taková britsky suchá. Prostě jen kniha. Kniha, kterou po přečtení odložíte do knihovničky a zapomenete na ni.“... celý text
— VasnivaCtenarka

---

Osobní asistentka

„Po čtyřech letech od svého debutu přichází britská autorka Renée KNIGHT s novinkou, která v lednu doslova zahltila české knižní pulty. Pod Osobní asistentkou si určitě každý z náš představí věrnou, spolehlivou a především diskrétní osůbku, která splní každé naše přání. Je ale možné, že právě tato důvěrná osoba může učinit náš život nesnesitelným? Dravý orel a tichá myška Rodinná firma Appleton se chystala na velké změny pod vedením cílevědomé dcery ředitele společnosti lorda Appletona, Miny Appletonové. Aby ale dosáhla opravdu všech svých vytyčených cílů, a že jich není málo, musí se dostat do vedení firmy a stát se ředitelkou doposud uznávaného řetězce. Vše začalo zcela nevinně. Mina nejprve najala novou osobní asistentku Christine Butcherovou, jež se měla stát její pravou rukou při chodu firmy, posléze vyměnila osobní asistentku svého otce a nakonec pod vlivem zjevných chyb vedení přemluvila i svého otce k odchodu do důchodu, kde mu bude mnohem lépe. Christine Butcherová si od první chvíle myslela, jaké to nemá štěstí, že bude pracovat pod samotnou Minou Appletonovou, známou osobností z novinových ústřižků, která se běžně setkávala se známými celebritami. Nejprve byla pouze dalším člověkem v kanceláři, který se rychle naučil, co si Mina přeje a co je ji naopak proti srsti. Díky svému pozorování a přizpůsobení se všem jejím požadavkům se vypracovala až na pravou ruku Miny Appletonové, která věděla o jejím životě úplně vše až do toho nejmenšího detailu. Očekávalo se on ní, že na této pozici dodrží absolutní diskrétnost a veškerá tajemství udrží v bezpečí. Po dvaceti letech vzájemné spolupráce očekávají obě ženy odměnu v podobě slepé oddanosti během soudního procesu, jež byl proti nim veden. Namísto odměny se jim ale dostává krutá nespravedlnost, ze které i tak vítězně odchází Mina. Ta ale zapomněla, že by nikdy neměla podceňovat toho, kdo o ní ví více než ona sama. Thriller? Detektivka? Čekala jsem hodně a dostala tak málo. Škoda. Velká škoda. Osobní asistentka se stejně jako spoustu předešlých knih ,,pyšní" opravdu nepřehlédnutelnou nálepkou EDICE SVĚTOVÝ BESTSELLER a já si tak po dočtení knihy říkám, za co si Osobní asistentka zasloužila ve světě takovou pozornost. Před čtením se nenechte stejně jako já zmást tím, že je kniha žánrově zařazena do detektivek a thrillerů. S jistotou Vám mohu říci, že to není ani jedno. Osobní asistentku bych zařadila někam k jednoduchým psychologickým dramatům, kde nás autorka nejprve zvolna uvede do děje a kancelářského prostředí rodinné firmy Appleton , ve kterém se zčistajasna objeví dramatický prvek v podobě soudních obžalob a podivných firemních obchodů. To vše vede až k vyústění problému v soudní síni na lavici obžalovaných, kde se ukáže, kdo je vlastně kdo. Nakonec dojde k odškodnění všech zúčastněných a na závěr vás má čekat jedno veliké překvapení. O tom ale později. Pozvolný začátek nám ukazuje životní cestu a časovou osu postavení Christine ve vztahu k Mině vzpomínáním na úplně první společné setkání a postupně přidává jeden příběh odehrávají se ve společnosti za druhým. Díky zvolené ich-formě se nám tak dostávají také průběžné myšlenkové pochody, ve kterých Christine lituje mnoha svých rozhodnutí a vypráví o tom, že teď kdyby mohla, zachová se úplně jinak. To vše zahrnuto do 52 krátkých kapitol jež udržují knihu v tom správném rychlém rytmu. I tak mi ale přišlo těch 328 stránek nějakých dlouhých a já osobně bych skončila už někde na straně 250. Renée Knight neměla vůbec špatný nápad a námět knihy se mi líbil, už z toho důvodu jsem si knihu kupovala, ale tak nějak jsem dle anotace čekala úplně něco jiného než se jsem nakonec dostala. Už po několika málo stránkách jsem zjistila, že čtu něco velmi podobného jako je můj oblíbený odpočinkový film Ďábel nosí Pradu s úžasnou Meryl Streep. Jenomže zatímco ve filmu fungovalo to kouzlo ve vztahu vedoucí - asistentka, v knize to bylo přesně naopak. Nechápala jsem hlavní hrdinku, jak mohla být tak naivní a splnit každé přání, aniž by se nad tím alespoň na malou chvilku zamyslela. Nerozumím tomu, jak někdo může vyměnit svůj rodinný život za život s někým, kdo si ho ani neváží. Ani jedna z hlavních hrdinek se nemůže pyšnit pozitivními vlastnostmi a o charakteru ani nemluvě. Zatímco Mina se už od začátku knihy chová jako nevypočítavá mrška, která ví co chce a umí manipulovat se svým okolím bez jakýchkoliv výčitek, je Christina naivní loutka bez schopnosti vlastního myšlení a neustálou potřebou uznání. Autorčina snaha změny chování Christine v závěru knihy, kde se z naivní holčičky stává dokonalá královny pomsty je až ,,směšná" a především přehnaná. Tudíž je asi jasné, že s hlavními hrdinkami jsem nesympatizovala ani náhodou. Kdybych si ale musela vybrat, pořád by mi byla milejší cílevědomá mrcha Mina. Osobní asistentka v sobě ukrývá velmi jednoduchý příběh pro opravdu nenáročné a příležitostné čtenáře tohoto žánru. Náročnější čtenáři knihu asi dočtou, pokud ji po nějaké chvilce neodloží, a za několik málo dnů na knihu zapomenou.“... celý text
— katule1992

---

Dokonalý cizinec

„V literárním světě je autorka Rennee Knight nováčkem. Kniha Dokonalý cizinec je jejím debutem. Nicméně častý nakladatelský trik, přirovnání k příbuznému úspěšnému protějšku, zafungoval i zde. V Anglii se kniha stala ihned po svém vydání bestsellerem a práva k vydání se prodala do spousty dalších zemí. Jednou z nich byla i Česká republika, kde thrillery jako Zmizelá, či Dívka ve vlaku opanují čelní příčky žebříčků prodejnosti. Čtenář uvyklí na již výše zmíněné knihy a jejich styl vyprávění rozhodně nebude z knihy od Rennee Knight zklamaný. Příběh Dokonalého cizince však není natolik mrazivým jako v případě Zmizelé. Jedná se spíše o thrillerovou jednohubku, kterou zdatný čtenář smlsne za jeden večer. Celou knihou prostupuje leitmotiv tajemství. Ovšem není jen jedno. Jedná se o tajemství, které skrývá hlavní hrdinka před svým manželem, potažmo svoji rodinou, ale také se jedná o tajemství, jež skrývá tajemný muž, tajemství, které skrýval jeho mrtvý syn i tajemství, jež skrývala jeho žena. Tajemství jako element ničící vztahy i rodinné hodnoty. S tímto motivem si autorka pohrává v příběhu dokumentaristky Catherine Ravenscroftové, jenž jedno tajemství ukrývá přede všemi již více než dvacet let. Nicméně i události zdánlivě dávno zapomenuté dokáží vyplout na povrch právě v tu nejméně vhodnou dobu. Jednoho večera se ji totiž na nočním stolku objeví kniha Dokonalý cizinec, která vypráví právě ten příběh, na něhož se tolik let celkem úspěšně snaží zapomenout. Díky knize začíná Catherine doslova žít v té největší noční můře. I přes to, že by kniha měla být pouhou literární fikcí, až příliš věrně popisuje události jednoho slunného letního dne, jež by Catherine nejraději vymazala ze svého života. Chtě nechtě tak musí vypustit své kostlivce ze skříně a začít pátrat po tajemném autorovi knihy a zjistit, co od ní chce a díky tomu se tak se svoji minulostí vypořádat jednou pro vždy. Rennee Knight svoji hrdinku nijak nešetří a to i přes malý rozsah knihy, jež nepovoluje přílišné rozvíjení děje. Není to však vůbec na škodu. Kniha se díky tomu čte velmi rychle a děj má o to větší spád. Autorka se nevěnovala přílišným detailům a zbytečnostem, které by příběh zpomalovaly. Předkládá čtenářům opravdu jen to nejdůležitější z celého příběhu Catherine Ravenscroftové. Děj má tak svoji vytyčenou trasu, z níž neuhne a tím pádem ovšem ani nenabízí nic navíc, co by čtenářův zážitek ještě umocnilo a kniha se tak zařadila po bok již výše zmíněným knižním předchůdcům. Kniha je to velmi zdařilá i přes menší výtky, jenž autorka v další knize jistě eliminuje.“... celý text
— honZic

---

---

Dokonalý cizinec

„Catherine je milující manželka, matka a kamarádka. Žije si svůj poklidný život. Jeden den se jí doma z ničeho nic objeví kniha. Kniha o které nikdo neví kde se vzala a nikdo knihu nikdy neviděl. S chutí se do knihy začte. Jenže, v půlce knihy přichází na to, že kniha kterou právě čte je celá o ní. Popisuje každý kousek jí samotné, tajemství, které nikomu neřekla a situaci, která se stala. Její život se začíná postupně hroutit když tuto knihu dostávají do rukou ti nejbližší lidé. Už jen to, že je kniha nutnost pro fanoušky Zmizelé a Dívky ve vlaku, jsem si ji musela přečíst. Zmizelou jsem nečetla ale i samotný film mě hodně zaujal. Dívka ve vlaku mě přesvědčila o tom, že knihy tohoto žánru jsou zajímavé a prostě dobré.... A tak jsem se dostala i k Dokonalému cizinci. Očekávala jsem hodně. Obrovské tajemství, šokující konec, velké odhalení a tak dále, prostě knihu, která mě přivede do šoku a tím si ji zařadím mezi oblíbené. V tomto případě se nic z toho nestalo. Kniha se čte celkem rychle, stránky ubíhají, navíc je kniha poměrně tenká. Ze začátku mě mátlo jak se v jedné kapitole vyprávělo o samotné Catherine a v další jsme se měli zaměřit na postaršího pána, který přišel o manželku a je to nejspíš úplný blázen. Je pravda, že kdyby to bylo celé jenom o jediné ženě byla by to trošku nuda a proto i ten pán měl co do sebe. Hned od začátku se těšíte na to tajemství, na tu věc která jen tak se objeví na jedné stránce a budete šokováni. Jenže když to přišlo, ani jsem to nepovažovala za tak šokující. Přišlo mi, že je to obyčejný příběh. Nic tak hrozného se nestalo a je to celkem běžné. I když je na konci další odhalení a dokonce zajímavější než samotná záhadná kniha, myslela jsem si, že jak tu lidé píšou, že je to prostě skvělá kniha tak se i já v ní najdu. Přišlo mi, že když už to na konci začínalo být vážně zajímavé, bylo to jen na pár stránkách a zase jsem prožívala obyčejný život Cetherin. Vše se dalo do pořádku a nikdo nenesl následky a to jsem se těšila na zvrhlí konec. Jsem stále z této knihy nesvá. Ani nevím jestli se mi to líbilo. Rozhodně bych děj jinak promyslela, vymyslela bych napínavější zápletku aby se čtenáři nenudili aby mojí knihu považovali za nejlepší. Jako by to chtěla mít autorka rychle za sebou a ani nic moc nezanechala na záhadě. Pozitivní je to, že se velmi příjemně kniha četla. Některé kapitoly byly příliš zdlouhavé a celkem nudné. Jiné se zdáli být napínavé a překvapivé ale zase byli moc krátké a rychlé. Když se po dočtení nad knihou zamýšlím, tak přemýšlím nad tím, že to občas nedávalo ani smysl. Proč se prostě hned nepřiznala, proč se neobhájila, proč se sebou nechala prostě jenom manipulovat a nechala to dojít tak daleko aby i ti blízcí ji nenáviděli, když to všechno bylo jinak??? Rozhodně od knihy nečekejte tolik, co jsem čekala já a budete nadšení. Dávám 4 hvězdičky, je to příjemné oddechové čtení. Žádné drama se nekoná a co nebylo teď bude snad příště.... ...ucítila lehký dotek na zádech a otočila se. Spatřila moře tváří... Vlak měl přijet za tři minuty- netušila však, že tenhle údaj zároveň oznamuje, kolik života jí ještě zbývá....“... celý text
— klarinka9974

---

Dokonalý cizinec

„Existují závazky, které nejdou jen tak naplnit či naprosto vypovědět. Občas ale dojde k tomu, že najednou zničehonic skončí anebo svým způsobem započnou novou éru. Všechno se totiž otočí proti dotyčnému, chtě-nechtě. Dar, o který nikdo nestál. Připomněl však něco, na co chtěla ta dotyčná zapomenout. Teď musí řešit, jak s tím naloží. Pozná snad někdo, že ta napsaná kniha líčí událost na dovolené v cizině, kterou sama zapříčinila? A proč se jí – úspěšné ženě v celkem spokojené rodině – někdo začíná mstít? Zdárně promyšlený děj, který odtajňuje dva odlišné světy, jež tvoří především dvě hlavní postavy, ke kterým snadno přilnete i je budete nenávidět. K tomu se tu mihnou vedlejší hrdinové, kteří přispějí k lepší gradaci a snazšímu porozumění toho, co se tu děje a co se ještě připravuje. Osobně mi to přišlo blízké, protože se psaní tak trochu věnuji, a proto vím, jak těžko lze ostatní ponouknout k tomu, aby uvěřili všemu, co je napsáno. Nespící Catherine byla mým „kladným“ favoritem v celém vypravování, ale pak jsem porozuměl vdovci, který vše uvedl na světlo boží. * Catherine je hluboko pod zemí, mezi ní a denním světlem je alespoň deset metrů. Není sama, je tu spousta dalších. Opravdu? Je tu on? Je tu ona? Tiskne si kabelku na břicho a kradmo se ohlédne, doleva, doprava. Setká se s pohledy, které hned uhnou. …ucítila lehký dotek na zádech a otočila se. Spatřila moře tváří, avšak žádná z nich ji nezajímala. Vzhlédla k tabuli na nástupišti a přečetla si, že vlak má přijet za tři minuty – netušila však, že tenhle údaj zároveň oznamuje, kolik života jí ještě zbývá… Zmocňuje se jí panika. Tohle je omyl. Někdo jí šlápne na nohu. Snaží se ji podrazit? * Cítil jsem se chvílemi hrozně blízko a zároveň tak daleko. Takhle kniha mě ohromila a svým způsobem i zklamala. Byl jsem na ni natěšen skvělou reklamou a zajímavou obálkou, ale chybělo mi tam něco extra navíc, co nedokážu popsat. Přesto se to četlo velice dobře, jen ten konec mohl být překvapivější a promyšlenější, což tomu trochu ubírá na konečném hodnocení. Taky byste se chtěli dostat do kůže někoho, komu se vrací něco, co v minulosti pokazil? Jak těžké je být rodičem a zároveň partnerem na plný úvazek…“... celý text
— Jack333