Až na dně

recenze

Dno vyschlé studny (2020) / MarcyM
Až na dně
Stručná anotace ke knize „Dno vyschlé studny“ uvádí: Dva nešťastní lidé si toho dne pohlédnou do tváře. Dva lidé, které nadlouho rozdělí kdosi třetí. Kdosi, jehož tělo brzy opustí dočasně tajný hrob na kamenitém dnu vyschlé studny ve staré, k zániku předurčené části města, kde už dokonce ani nikdo živý nechce bydlet.
Úryvek opět naznačuje, že síla zkušeného autora je v neotřelých, krajně napínavých zápletkách a v živě vykreslených postavách…
Dno vyschlé studny je moje třetí kniha od Romana Cílka, kterou jsme měla tu čest číst. Předchozí dvě byly Panny a netvor a Zákon padlého koně. Otázky zločinu a trestu jsou v podání Cílka zajímavě zpracovány, myslím, že nemám co vytknout ani u dané knihy.
Coby matku dvacetileté dcery mě zaujal osud Věry Sadílkové, která byla unesena do Hamburgu. Během rozhovoru její matky Věry s majitelem detektivní agentury vyplývají nedostatky ve vztahu matky Věry a její dcery Věry a to je k zamyšlení pro rodiče dětí. Ačkoliv má Věra mladší teprve devatenáct let, její matka toho o ní moc neví. Přiznává, že s ní má potíže. Současně naznačuje, že její dcera porušuje zákon tím, že dostává peníze za práci bez smlouvy, na ruku. I když je tak mladá, už se nepohybuje v nejlepší společnosti. Rozhodně bych nechtěla být v kůži Věry starší, i když je docela pravděpodobné, že jednou z příčin chování její dcery může být i výchova. Člověk by si měl uvědomit, že svoji špatnou nebo zanedbanou výchovou může negativně ovlivnit život svého dítěte. Ostatně, taková sonda do vztahů v rodině nikdy neuškodí.
Zaujal mě také vlastní způsob pomoci Věře mladší v rámci únosu její osoby do Hamburgu.
Pro vytvoření si představy o stylu psaní pana Cílka si dovoluji přidat citát z knihy:
„To je ta z Čech, o které jsem se vám zmínil,“ představil ji majitel salonu. „Ale pokud si ji vezmete, nebudete to s ní mít lehké. Je to divoká kočka.“
Jonáš se s přemáháním donutil k podobnému tónu: „Zkrotím si ji.“
„Takže berete? Ty dvě předchozí a tuhle?“
„Beru.“
„Říkal jste,“ připomněl mu Holzmann, „že u Češky by se s cenou dalo jít trochu nahoru.“
„To souhlasí. Mohu si s ní promluvit?“
„Pokud přistupujete na mou navýšenou cenu, je nyní už skoro vaše.“

Kniha je dobře čtivá a vhodná pro nynější dny volna.

Komentáře (0)

kniha Dno vyschlé studny recenze