Překvapivé rozuzlení

recenze

Korálky z klokočí (2020) / MarcyM
Korálky z klokočí

Od učitelky, spisovatelky a scenáristky paní Nadi Horákové jsem zatím přečetla titul „Tajnosti sborovny“ a „Korálky z klokočí“ byly tedy druhým titulem z její tvorby, který se mi dostal do rukou. Rozhodně nechci obě shora uvedené knihy srovnávat, protože každá je tak trochu z jiného soudku, ale Korálky z klokočí se mi jeví jako prošpikovanější.
Doslova jako z růže květ se postupně z relativně klidného příběhu rozvíjí detektivní román, který je propracovaný a aspoň pro mě se vyvíjel docela nečekaně a rozuzlení pro mě přineslo velké překvapení.
Hlavní hrdinkou je Eliška Fibichová, jež přijíždí z Brna do obce Klokočí, kde prožila dětství, aby v rámci své doktorandské práce uspořádala místní archiv. Eliška je šikovná mladá žena a zvládá kombinaci zaměstnání a studia. Neštítí se ani práce se starými archivními materiály v obci, což by mohlo kdejakou mladou slečinku odpudit. Minimálně už svým puchem.
Vesnici Klokočí, kde se román odehrává, vévodí stará tvrz a ta pasuje do dění. Oživují se totiž stará tajemství, která jakoby upadla v zapomnění a znovu se dostávají na povrch světa. Mezníkem je zmizení Eliščiny prababičky Klotyldy, která zmizela beze stopy a kauza je stále nevyjasněná.
Jako malé děvče jsem zažívala strach z tajúplných sklepů a chodeb a tento prvek vytváří příchuť strachu i v tomto románu. V podzemí archívu se totiž nachází tajné chodby.
Nejenom tajné chodby, ale také zmínky a pověsti o čarodějnictví, umocňují pocit tajemna a mystična. V Eliščině rodině se rodily po generace zrzky, a proto byly pokládány za čarodějnice.
Pro milovníky ženských románů jsou v knize zahrnuty také okamžiky jiskření mezi mladými lidmi, byť to není klasický milostný román.
Na své si přijdou i ti, kdo mají rádi historii. V tomto románu ze současnosti se dostáváme až do 17. století.
Jako poselství vnímám to, že člověk může udělat v životě i velkou chybu z rozmařilosti nebo ze zklamání a pak ze strachu, aby to „neprasklo“, je takový člověk schopen i vraždit. Neštěstí plodí další neštěstí. Lépe je chyby eliminovat a nedělat ani pod tíhou osudu žádné „blbosti“.
Všem, kdo si chtějí přečíst kvalitní detektivku, s příchutí mystična, čarodějnictví, a zažít okamžiky napětí a našponovat vlastní zvědavost a touhu po odhalení, tomu mohu tento román doporučit.
Paní Horákové dávám za toto dílo plný počet bodů a řadím se mezi její věrné čtenářky.
Věřím, že nakladatelství MOBA nás obohatí i dalšími jejími novinkami.

Komentáře (0)

Přidat komentář