13 kulek...

recenze

Pensylvánský upír (2012) 4 z 5 / DraculasLady
Pensylvánský upír

Jednoduchý a prostý život policistky se během jediné noci změní ve složitou změť plnou krve a násílí, páchaného na nevinných obětech. To upíři řádí v Pensylvánii a Jameson Arkeley, šerif, mistr v lovu upírů, si najde novou parťačku - Lauru, Lauru Caxtonovou, kterou postaví spíš než po svém boku přímo před sebe jako návnadu. Něco v ní je a upíry přitahuje. Ale zároveň se rychle učí a dokáže se jim postavit. Společně tvoří neuvěřitelnou dvojici plnou protikladů, která se však navzájem doplňuje.
Do té osudné noci se Laura starala pouze o sebe, svou práci, svou přítelkyni a své psy. Odteď má však plnou hlavu upírů a toho, jak je dostat, aniž by jí to stálo vlastní život.

Je tu totiž jakási rozkládající se upírka, která z posledních sil vzkřísila další své následníky. A ti te páchají nepravosti, které je potřeba zarazit. Po nesmírné námaze a spoustě prolité krve se to podaří, a rozkládající upírka je opět pouze posledním žijícím upírem, neschopným však sebemenšího pohybu. Je vyhládlá a slabá, a v rukou nejschopnějšího lovce upírů - Arkeleyho. Nemá soudem dovoleno ji zabít, tak ji musí střežit...

Jenže... Laura si v pokračování ságy opravdu neoddechne, neb malým nedopatřením a díky lidské zvědavosti, která vše způsobila, se nyní musí postavit celé armádě upírů, která povstane z mrtvých. Co naplat, že má k ruce nejlepší policisty a vojáky - mnoho jich umírá. Až se jí nakonec dostane pomoci, v kterou ani nedoufala, a všichni upíři jsou povražděni. Jenže ta pomocná ruka jí jen přidělá další práci...

Jejím posledním terčem se nestává jen stále žijící i když skoro chcíplá stará upírka, ale nyní i její mentor v lovu upírů - samotný pan Arkeley. Aby toho nebylo málo, stává se jedním z nejmocnějších upírů. Nejen že mu hraje do karet, že zná všechny policejní taktiky a dostupné zbraně, ale jediného člověka, který je schopen ho zlikvidovat, vycvičil k lovu upírů on sám.
A tak Laura opět nemá klidného spaní, neb Jameson usiluje o post upíra Nula a jen ona ho může zastavit.
Dokáže to?
A dokáže konečně zabít i tu hnijící hroudu těla staré upírky?
Nebo bude celý příběh ještě pokračovat?
Kolik bude muset ještě zemřít lidí, aby v Pensylvánii zase zavládl klid?
Kdo ví...

Hlavně začněte první knížkou v pořadí... Ne jako já omylem tou poslední :D I tak byl ale příběh nesmírně poutavý a zejména těm, kteří mají rádi klasičtější představu upíra, než tu kterou nám dalo stmívání, můžu tuhle ságu vřele doporučit. I když byla hlavní hrdinkou žena - lesbička, viděla jsem se v ní víc, než jsem asi chtěla. Byly jsem si prostě tak podobné... Ženy, vykonávající spíše mužskou práci, ale stále plné citu a ženskosti. Její myšlení bylo v průběhu čtení jen o krůček před tím mým. Dokázala jsem odhadovat, co se bude dít, a jak bude příběh postupovat. Někomu to sice možná vadí, ale někdo to má rád, jelikož ho pak knížka více vtáhne do sebe a má ještě větší pocit, že on sám je její součástí. Některé pasáže byly sice trošku těžko uvěřitelné, ale to už je umění fantasy. I když poněkud dosti reálného fantasy.
Jen mi možná trošku chyběl větší popis okolí. Pensylvánie je nádherným koutem Ameriky a autor se víceméně věnoval spíše příběhu. Což mě jako čtenáře nutilo více zapojovat fantazii v dotváření prostoru, kde se děj odehrával. Na druhou stranu je to ale dobře. Hlavička aspoň jede na plné obrátky. Zvláště, když si musíte představit místa, kde jste v životě nebyli a nemáte ani páru, jak by to tam mohlo vypadat...
I přes to všechno ale určitě doporučuji i čtenářům upírskou problematikou nepolíbeným. Není to jen o tom, jak se upíři chovají, krmí, množí a co všechno dokáží a jak je dostat, ale i o vztazích mezi lidmi, o fungování policie, a zejména - o velice silné ženě, která umí ustřelit upírovi kus ksichtu...

Lares se hlasitě zasmál a rozerval svůj červený svetr. Pod ním byl jeho trup jednolitou zvlněnou masou svalů. Bílá kůže, bez ochlupení, bez pórů, škubající sebou nad skrytou hromadou obratlů. Takhle vypadal mnohem méně lidsky. Vypadal spíš jako nějaký druh medvěda albína. Jako divoké zvíře. Jako zabiják lidí...

Všichni upíři byli stejní, to ji přece učil. Mohli začínat jako noblesní a soucitní lidé, nebo jako naprostí mizerové. Jakmile si dali první doušek krve, tak už to bylo jedno - zkazili se. Ztratili svou přirozenost. Jakmile ochutnali krev, chtěli už žít jen kvůli tomu, aby jí získali ještě víc. Chtěli žít navěky...

Tam dole byl takový žár, že ho ve chvíli spálí na popel, o tom nepochybovala. Žár natolik silný, že spálí dokonce i tuhý sval jeho srdce. Je mrtvý. Jameson je mrtvý, pomyslela si, ale tak to nebylo - na konci už to nebyl Jameson. Nezabila Jamesona. Prostě jen zabila dalšího upíra. Skončilo to...

Komentáře (0)

Přidat komentář