YorikB
přečtené 75
Havarrské kobky
2021,
Jiří Zahradníček
Havarrské kobky rozhodně nejsou špatný gamebook, v sérii Fighting Fantasy by patřily k lepšímu průměru. Největší výtkou z mé strany tak je, že podle popisu jsem se těšil na hraní za zloděje. Tedy plížení, vyhýbání se bojům a originální řešení problémů. Místo toho je hrdina klasický válečník, který kosí nepřátele, se kterými by měl co dělat i oddíl vojska.... celý text
Pavučina světů
2023,
Michael Atamanov
Atamanov je prostě král LitRPG. Vůbec by mi nevadilo kdyby se FantomPrint vykašlal na Osadčuka, který mě nebaví a zrychlil tempo vydávání Atamanova. Do angličtiny už bylo přeloženo 10 dílů Ohýbaču reality. Jo, a na Obránce perimetru odkazuje i zmínka o Aysarské hvězdokupě, což naznačuje, že děj obou sérií se odehrává ve stejném vesmíru, tak kdo ví, třeba se v budoucnu Gnat potká s Georgem-Ruslanem. A nebo jde jenom o Easter Egg, jak říkají Angloameričtí soudruzi :-)... celý text
Dům v blankytně modrém moři
2022,
TJ Klune (p)
Knížku jsem dostal od kamarádky, která se nechala nalákat zdejším vysokým hodnocením a tvrzením, že se jedná o moje oblíbené fantasy. Už to je docela zavádějící, protože knížka by fungovala úplně stejně, i kdyby děti byly třeba tělesně nebo duševně postižené, a takto na mě fantasy prvky působí jenom jako laciná snaha přiživit se na popularitě Harry Pottera a podobných. Podle popisu jsem čekal pohádku, ale nakonec jsem dostal ničím zajímavou gay červenou knihovnu, která by klidně mohla být o polovinu kratší a nic by se nestalo. Půl hvězdičky za trpaslici, půl za bloba, půl za povedený výlet do města a půl za konec jako okopírovaný z Nikdykde.... celý text
Za zrcadlem
2010,
John Ringo
Primitivní, předvídatelný příběh, postavy tak nevýrazné, až mě překvapuje, že se je autor vůbec obtěžoval pojmenovat a těžký americký nacionalismus. Ale jako oddechovka se to dá.... celý text
Propasti zla
2000,
Steve Jackson
odpad!
Mám rád gamebooky. A tak, když jsem v místním antikvariátu zahlédl Propasti zla, neváhal jsem a zakoupil. Bohužel jsem netušil, co mě čeká. Příběh je víceméně klasický - jsi vyvolený, jediná spása světa, jasně, známe to. Popsaný svět působí zajímavě, ale je zoufale nevyužitý - např. legendární Geddoni, se kterými se hráč setká na pár odkazech na začátku a pak už nic. Největší problém gamebooku je to, že šance ho dohrát je podobná jako vyhrát ve sportce. Spousta odkazů je typu: Stojíš v prázdné místnosti. Půjdeš doleva, nebo doprava? Jedna možnost hráče okamžitě zabije a nedá se poznat, která je správná. Pokud přežije, čeká ho totéž na dalším odkazu. A na dalším zase. Absolutním vrcholem je předposlední odkaz, kde je potřeba vybrat z pěti možností a čtyři znamenají smrt. I když tady mám podezření, že z české verze možná vypadla ilustrace s nápovědou. Autor zavádí dvě nová pravidla, která ale ve finále jenom umocňují roli náhody. "Souboj jednou ranou" který nezohledňuje umění boje a je vždy padesát na padesát (vítězství nebo smrt) a pak "hoď kostkou a urči místo kde stojíš a pak ještě jednou a urči kam dopadl balvan. Pokud se shodují, jsi mrtvý." Navíc se oběma pravidly nehorázně plýtvá ("Absolvuj pět soubojů jednou ranou s hordou skřetou a pak na útěku hoď sedmkrát kostkami jestli tě nezabije padající balvan.") Rozhodně radím, ruce pryč.... celý text
Odysea kapitána Blooda
1962,
Rafael Sabatini
Odysea kapitána Blooda patří rozhodně k tomu nejlepšímu co vyšlo v oblíbené edici KOD a ačkoliv nedávno oslavila 100 let vůbec bych se nebál ji doporučit i dnešní mladší generaci. Nejlépe by knížku asi vystihl název Batličkových povídek. Na vlnách odvahy a dobrodružství.... celý text
Klan
2018,
Dmitrij Rus
Celý žánr litPRG je zřejmě nejčtivější věc, na jakou jsem zatím narazil. Kompletního šamana jsem přečetl za dva týdny, Atamanov brzy následoval. A musím říct, že D. Rus mi zatím přijde o špetku lepší než ostatní. Obzvlášť se mi líbí důvěryhodné zdůvodnění toho, proč se všechno děje, jak v reálném světě. Navíc je místy velmi vtipný.... celý text
