vanella
přečtené 12
Naslouchač
2016,
Petra Stehlíková
Takže... Knihu jsem dočetla včera. Mám z ní smíšené pocity. Ilan je třináct a narodí se bez deformací, což je celkem vzácné a navíc je to dívka. Narodí se ve sklenařské rodině. Musí se vydávat za kluka a celá musí být oblečená v mantii (oblek zahalující celé tělo) a masce, jinak by ji poslali do nor, protože je to dívka a navíc je čistá. Má vzácný dar, dokáže naslouchat sklenitu. Učí se od mistra, který je hodný a oceňuje Ilaninu zvědavost. Učí se správně obrušovat sklenit. Jednou kapitán pětadvacítky (něco jako vládce světa, kterého všichni poslouchají) zadá amarijskemu fajovi za úkol, aby jeho brusiči vyrobili meč z neobyčejnějšího sklenitu, ale aby uměl to, co čirý. Ilan vybere sklenit, který vyhovuje jejím přestávám a pustí se do práce. Poté co kapitán předmět dostane, je překvapen, co to umí. Zeptá se, kdo ho vyráběl a je Ilaninou prací natolik spokojený, že si ji pronajme na 5 let. Ilan nechce odejít od rodiny, ale matka usoudí, že je to skvělá příležitost se naučit novým věcem a také nemusí odejít do nor. Ilan tedy podniká výpravy pětadvacítky. Pětadvacítka objíždí města a kontroluje těžbu a sílu armády. Kapitán si k Ilan postupně vytváří kamarádky vztah, ale Ilan mu nevěří, protože je z nížin. A ona sklenař. Lidé z nížin sklenaře zotročili. Děj byl celkem pomalý a první kapitoly mě kvůli historii nebavily. Navíc ty nesmyslné slova, která jsem si prostě nebyla schopná zapamatovat. Žádné brusičské práce se tam nekonaly, což mě zklamalo. Chování postav bylo zvláštní a popsaný charakter byl u všech postav stejný... Ale celkově to bylo zajímavé a možná si přečtu i zbývající díly :-)... celý text