stepankaskopova
přečtené 399
Ikonografie a atributy svatých
1991,
Věra Remešová
Skvělá základní příručka. Ale chybí vcelku dost základních světců a kniha obsahuje řadu chyb, jak pravopisných, tak i faktických (např. chybné datace). Je třeba si na to dávat pozor.... celý text
Vojvoda z Montgomery
2021,
Evie Dunmore
Rebelky z Oxfordu byly mou první zkušeností s ženským historickým románem. A nutno podotknout, že ta zkušenost je ještě horší, než jsem kdy předpokládala. Při čtení jsem měla pocit, jako by se autorka rozhodla napsat ženský román s nádechem feminismu jen protože objevila díru na trhu a řekla si, že napíše klasický jednoduchý romantický příběh, k němuž prostě na sílu nalepí náhodné prvky feminismu a v mých očích se jí to ani v nejmenším nepovedlo. Příběh se odehrává v prostředí první ženské koleje na Oxfordu. Jak krásné téma poskytující spoustu prostoru, kterého ovšem autorka nevyužila. Oxford je zmíněný jen aby se neřeklo, stejně tak sufražetky a celkově fungování žen na univerzitě v 19. století. Akcentován je jak jinak než milostný vztah hlavní hrdinky, která ve všech situacích jedná přinejmenším podivně, rozhodně bych nepředpokládala, že pobrala příliš rozumu, ale autorka nezapomněla několikrát zmínit, že opravdu chytrá je, ovládá latinu a řečtinu a.. Muž, do něhož se zamiluje, je majetnický, nesympatický vévoda. Očekávala jsem, že se v průběhu příběhu odkryjí některé jeho kladné stránky, ale nikoliv, na konci byl ještě horší než na začátku. Celkově je příběh velmi jednoduchý, prostředí sufražetek je nakonec nastíněno jednou veřejnou demonstrací za práva žen, po níž samozřejmě následuje několikastránkový explicitní popis sexuálního aktu hlavních protagonistů. V celé knize v podstatě upadá studijní morálka hlavní hrdinky ve prospěch nesnesitelného, klasicky přespříliš dominantního muže a ona studentka jen neustále myslí na něj a jeho "velkou mužnost". Konec příběhu? Naše hlavní "feministka" se za vévodu provdá a odpluje s ním někam na jachtě. Jeden případ z knihy hovořící snad za vše: Vzala jeho tvář do dlaní. "Ano," zopakovala, "moje odpověď zní ano. Popravdě řečeno jsem neměla daleko k tomu, abych se za tebou připlazila a požádala tě, jestli nemůžu být tvou milenkou, protože i to mi připadalo lepší než život bez tebe." Vskutku skvostné. Asi jediné pozitivum knihy je, že se snadno četla a že snad díky této hrůze někdy někdo napíše knihu na obdobné téma lépe.... celý text