reader.007
přečtené 1571
Anna Elliotová
1968,
Jane Austen
Prvenství má u mne kniha rozhodně v tom, že jsem si ji kdysi v bezbřehém optimismu koupila v angličtině. Sice jsem to vzdala po prvním odstavci, ale doma už zůstala jako relikvie na památku mé naivity. Když jsem po letech s úlevou zjistila, že vyšla i česky (no nebylo to tak jednoduché, milé děti, rozmazlenost internetem dorazila do našich hájů až nějaký ten rok poté, co jsem začala syslit svou knihovnu) i když pod jiným názvem, obratem jsem se k ní dopídila a přestože jsem byla přesvědčena že jsem ji přelouskala, nejspíš skončila u ledu, protože když jsem ji četla teď, zjišťuju, že si ji vůbec nepamatuju. Neodsýpá to tak jako jiné knihy JA, ale špatné to není a místy jsem se jako bonus bavila představami, že já bych na Annině místě dovedla mnohem lépe mainpulovat marnivým tatíkem i nadutou sestrou... Asi že nemám tu správně čestnou povahu :-) Nicméně nějaká mínus bych přeci jen našla - zatímco v ostatních knihách používá autorka ironii zlehčující lidské nešvary a jednání, tady kupodivu popisuje věci přesně tak jak jsou. Suma sumárum je to trochu kostrbatější četba než Pýcha a předsudek, ale příběh ujde a vzhledem k tomu, že toho Jane tolik napsat nestihla, jsem ráda, že si i za tenhle můžu udělat zářez na pažbě.... celý text
Sleduj mě
2018,
A. V. Geiger
No dobrá, četla jsem to jen proto, že mě zajímalo co zase za poklad dcera dovalila z knihovny a stručně shrnuto, je to "vlhký sen pubescentní muzikantské Lidušky okořeněný stalkingem a v barvách Cvrlikání". Dočíst to mě donutila jedině touha vědět, proč ta ústřední kikina sedí ultimátně doma na prdeli za zavřenými dveřmi a sociální vazby udržuje jen s cvokařkou a podobně jeblejma pošukama přes chytroplacku. Cukrkandl se táhnul až ke konci, kdy přišla studená sprcha a kdyby mi dcera netvrdila, že na to údajně navazuje druhý díl, kde "je všechno jinak" asi by mne z posledních řádků poněkud mrazilo.... celý text
Na návštěvě u Neprakty
2000,
Neprakta (p)
V dávných dobách, kdy plavuně teprve začínaly uhelnatět a u nás doma se pravidelně kupoval Dikobraz, jsem učinila nesmělý pokus Nepraktovy kresbičky vystřihovat a sbírat. No nezadařilo se, protože vtípky byly často po obou stranách a o nějaké kopírce nebo nedej bože skenování jsem si mohla nechat leda zdát, nicméně dnes jsem ráda, že jsem od toho nakonec upustila, neboť jsem se mimo jiných drbů v této knize dočetla, že to Jiří Winter dotáhl na 27.000 kousků a na to bych neměla fakt místo. Jeho fórky a ilustrace ale mám ráda dodnes.... celý text
Šakalí léta
1993,
Petr Šabach
Nuda posunutá zase o nějaké ty vagóny dál... A to mám film Šakalí léta ráda a i U mě dobrý bylo fajn, jenže tohle... Děkuju ti Hospodine, že už nemusím k maturitě, kde bych si vytáhla "současnou literaturu", protože bych se jim tam snad na fleku rozbrečela, jaká je to bída.... celý text
Hovno hoří
2019,
Petr Šabach
Pane Bože, to byla ale nuda! Pevně doufám (ale ověřovat si to nebudu), že Petr Šabach měl nějaké nenáročné, tiché a dobře placené zaměstnání, jako třeba skladník, protože bych mu určitě nepřála, aby byl placen za kvalitu svých knih. Sice to je možná o něco lepší než to, co z dlouhé chvíle smolí Viewegh, nicméně tak strašně jsem se u ničeho nenudila snad od svých pěti let, než jsem se vůbec naučila číst a svět byl navíc omezen mantinely „musíš, nesmíš, neumíš, nerozumíš“. Je s podivem, kde z toho materiálu dokázali vykřesat námět a především náplň pro poměrně zdařilý film jako jsou Pelíšky a o něco méně povedené Pupendo. Ale tu výstavu koček jsem teda fakt nepochopila…... celý text
Pyžamo po mrtvém
1979,
Stanislav Rudolf
Hrdinkou je pomalu stárnoucí žena, která si po náhlé smrti manžela začíná uvědomovat, že její manželství, které zahájila původně jako manželova milenka, nebyla ani tak první cena v soutěži o nejlepšího mužského pod sluncem, jako spíš putovní pohár, ve kterém ona sama byla vlastně jen další dočasnou epizodou. Co chápu je její rozčarování nad synem, který se mi jevil jako nezodpovědný, peněz chtivý floutek, naopak její tendenci, dělat si nepřátele z dospělých dcer, stejně jako její paličaté snaze tajit pravou tvář manžela před každým kdo nemíní být slepý nebo pokrytec, nerozumím ani trochu. Na tenkou knihu slušně zpracované, prostě starý dobrý spolehlivý Rudolf.... celý text
Záhady lásky
2000,
Barbara Cartland
1816 Opravdu nevím, jak mohou historické záznamy tvrdit, že Napoleon prohrál u Waterloo svou vlastní neschopností, když se to tam (alespoň podle knih BC) evidentně tak hemžilo geniálními anglickými důstojníky, že na řadové vojsko pomalu nebylo místo… Ale k vlastnímu ději: Tatík měl drobnou nepříjemnost - po hádce totiž picnul jednoho potentáta, ve Francii zrovna tajtrlíkuje Napoleon, takže jako dočasný azyl volí raději Ameriku a dcera Thalie tudíž dostane na starosti křehkou a poněkud nablblou matinku, která nemá na práci nic jiného, než chorobně fňukat po manžílkovi. Starost, jak po dobu jeho nepřítomnosti neumřít hladem, padne tedy na hřbet nezletilé dceři. Ta se pomalu vyšvihne jako modistka, jenže pak jí osud do cesty přihraje hraběte, který zrovna chtěl hledat manželku, ale čert to vem! pěkná kloboučnice se hodí taky, i když spíš jako roztomilý přídavek pod duchnu (přece si nevezme nějakou holotu, žeano) a v tomto duchu ji tedy začne pronásledovat. Thalii to docela baví, protože od otcova odjezdu byla konverzačně odkázána jen na slaboduchou matku a protivné zákaznice...... celý text
Stůj při mně, lásko
1996,
Barbara Cartland
1817 Je hezké, že kromě obchodníků se zbraněmi má užitek z války ještě alespoň někdo. Třeba taková Vanda, která má díky Napoleonově povyražením po Evropě pro sebe celé hraběcí panství na vyjížďky. Jenže každá sranda jednou končí, jeho milost se vrací do dom a protože se mu ve vlasti mezitím trošku rozmohli hrdlořezi, nebude to úplně bez překážek. Naštěstí se mu chce jeho sousedka za lesy a louky zorané kopyty svého koně maličko revanšovat a tak ho včas varuje před lákavým osudem loupežnické kořisti, což je pochopitelně úžasně sblíží, skoro ještě víc než její nekonečné pochlebování, jaký že to byl Wellington báječný pašák, pochopitelně v tandemu s hrabětem. Pak se k tomu přidá ještě nějaké to lupičské laškování, aby to mělo trochu grády a pak už opravdu nic nebrání šťastné budoucnosti daňového poplatníka a oddaného poddaného prince z Wallesu…... celý text
Láska na Loiře
1998,
Barbara Cartland
Paňmáma Canédy a Harryho musela být teda pěkné kvítko – nejdřív si nechá dojednat svatbu, nakoupit dary, ženich už prakticky stepuje v sakristii a ona se najednou rozhodne, že potkala životní lásku a tak si s tím mladým a chudým Angličanem frnkne. A pak se bezmála 20 let diví, že se s ní rodina nebaví. Její děti tedy vyrůstají, aby se tak řeklo, ve stísněných poměrech, ale protože mají na očích hlavně to, jak se rodiče navzájem milují, nijak zvlášť jim to nevadí, takže když po letech z matčiny rodné Francie dorazí olivová ratolest, jsou naopak pobouřeni, zvláště když jim osud (asi jako náhradu za zesnulé rodiče) mezitím přihrál do klína majetek a tituly. Zvláště Canéda je pěkně pomstychtivý fracek a protože šlapat po ctitelích už jí poněkud omrzelo, rozhodne se, že si pro změnu zchladí žáhu na zchudlých příbuzných a pochopitelně taky na rodině toho maníka, co měl tu drzost chtít její matičku za ženu. Že se se svými plány notně přepočítá je nabíledni...... celý text
Zamilovaný duch
2000,
Barbara Cartland
Než se svým gamblerstvím přešaltrovali na rugby a fotbal, byli Angličani tělem i duší koníčkáři a tak není divu, že se do Ascotu léta páně 1822 sjela půlka ostrovanů, aby minimálně jednou ročně dali pořádně vydělat bookmakerům, kapsářům a místní gastronomii. Jednomu z čelních hraběcích hazardérů však vybouchne ubytování, na spaní pod širákem je moc nóbl, takže prostě osloví prvního nešťastníka, co bydlí poblíž. Ten má sice radost, že může svůj dům nabídnout takové honoraci, ovšem vzhledem k špatné pověsti hrabátka se pro jistotu rozhodne zavřít do tajného kumbálu svou líbeznou sestřičku. Je jasné, že zvědavá ženská se tam dlouho neohřeje a jen tak mimochodem odhalí tajné protihraběcí spády…... celý text
Ivan je jen jeden
2014,
Katherine Applegate
Je to hezké, dost smutné, i když pro děti díky „šťastnému“ konci poměrně laskavé čtení. Nám dospělým musí být ale jasné, že na světě bohužel bylo, je a bude vždycky mnohem víc slonů jako Stella a goril jako Ivanova rodina. Snad jen s Bobem jsou ty čísla trochu vyrovnaný…. Ačkoliv… Člověk jako rasa toho má na triku opravdu hodně, takže si milé děti raději ověřujte, zda váš mazlík nepochází z pěstírny, zda vaši oblíbenou kosmetiku náhodou netestují na zvířatech a ještě tisíce dalších hříchů jakými se my lidé prohřešujeme na svých zvířecích spolubydlících na Zeměplacce. Kromě toho mi nešlo nevzpomenout na historku Davida Taylora (Zvěrolékař v ZOO), kdy ošetřoval taky jedno „zvíře na efekt“ - krokodýla z restaurace, který to po letech živení se odhozenými hranolky dotáhl až na gangrénu v ocasu, což mu ale paradoxně zachránilo život.... celý text
Pod ochrannými křídly lásky
1997,
Barbara Cartland
Zatím je to teprve druhý počin, kde BC nechala zamilovat chlapa jako v pořadí prvního a nenechala tu špinavou a ukňouranou práci hlavně na ústřední kikině.... ehm, dámě. Ta si víceméně spokojeně učitýlkuje tureckému dorostu, než jednoho z musulmanů napadne, jak skvělý motýlek do harémové sbírky by z ní byl. Naštěstí si krátce před tím zařídila protekci u okoloplavoucího a zlotřilým ruským agentům unikajícího fešáka, takže využije styky a před šťastným osudem třetí manželky raději zdrhne. Suma sumárum čtení je to mnohem lepší než by se mohlo zdát z anotace, nicméně jedno vám teda povím: kdyby na mne chlap v posteli někdy zařval to, co hlavní hrdina zde v posledním odstavci, už bych se mu v životě nedokázala podívat s vážnou tváří do obličeje.... celý text
Markýz, který nenáviděl ženy
1995,
Barbara Cartland
Píše se polovina 19. století a po Anglii se prochází markýz, kterému nejen ženy leží u nohou, ale dokonce mu padají na hlavu. I s kufrem. Ovšem nemá se tam potloukat na útěku před milenkama, trouba. Ale když už je tam, je škoda ho nevyužít, zvlášť když děvče hodlá uniknout nechtěnému sňatku a on vypočítavému paroháči, takže se tedy dají dohromady a více méně dobrovolně spolu vyrazí na cesty. Ona míří do Egypta pátrat po zbloudilém tatíkovi, on prostě někam, kde na něj nedosáhnou chtivé vyděračské pracky. Zašantročeného rodiče sice nenajdou, zato si, navzdory počátečnímu kasání jak on nenávidí ženské a ona chlapy, řeknou nakonec „Miluji tě!“ tolikrát, že by to vystačilo na dvanáctisvazkovou ságu a ne dvouhodinové sešitkové čtení.... celý text
Divoký výkřik lásky
1996,
Barbara Cartland
Varování: příběh obsahuje nejen většinu známých klišé, ale i takovou záplavu voňavé a barevné flóry a uřvané fauny, že byste ji takto nahuštěnou nenašli ani v soukromé botanické zahradě šíleného biologa-botanika. Valda je jedna z těch nechutně bohatých rozmazlených krasavic, které pro samé služebnictvo nevidí ani koberec a když jí nevlastní tatík navrhne sháňku manžela, kupodivu jí tento oblíbený francouzský koníček horních deseti tisíc nezaimponuje a dá přednost útěku v převleku za cikánku s foťákem pod paží. Na tu si hraje jen chvilku, než jí na záda skočí ústřední štramák, ale protože ten nemá ani grešli, už to skoro vypadá, že rozuzlení bude tragické, jenže tohle je naštěstí stará dobrá, poctivá Cartlandka, žádný mišmaš údajně schovaný v trezoru na lepší časy dědicům, aby se značka BC dala prodávat ještě dalších 200 let, takže než se to zvrtne k nepřístojnostem jako jsou nemanželské sexy nebo (ó hrůzo!) rodiči nepožehnaný sňatek, vyskočí jako čertík z krabičky… no, nechte se překvapit, ačkoliv ti jež znají „rukopis“ autorčin už asi vědí…... celý text
