Radous přečtené 243

Předmět doličný 1998, Patricia Cornwell

Oproti první knize se zde méně projevuje poručík Marino, to je tak jediné mínus. Jinak docela krvavá záležitost.

Postmortem 1998, Patricia Cornwell

Nejspíš první kniha, kterou jsem četl z pohledu ženské protagonistky. No, jako chlap se mi do toho těžko vžívalo, to musím podotknout. Nicméně jakmile se člověk začte, zvykne si. Příběh napínavý, až doposlední chvíle nevíte, jestli to byl fakt ten zahradník :-)... celý text

Kmotr: Příběhy rodiny dona Corleona 2015, Mario Puzo

Popravdě nejtěžší kniha (v pravém slova smyslu), kterou jsme kdy četl. Válel jsem se s ní v posteli a i když je vskutku bytelná, dostala vazba bohužel zabrat, ale co člověk nadělá. Tuším že z filmové verze jsem viděl dva filmy, třetím si jistý nejsem. Každopádně jsem se v nich nikdy za běhu nedokázal tak zorientovat, jako mi umožnila kniha, na kterou má člověk času, kolik jen potřebuje. Nutno podotknout, že i tak je to velice spletité dílo. Množství postav a proměny příběhu v rámci odlišných časových úseků dají docela zabrat. No, i kvůli tomu mi trvalo knihu přelouskat asi dva měsíce. Co víc dodat. Je to perfektní záležitost nejen z hlediska navození atmosféry, ale i uzavření a návaznosti jednotlivých příběhů, v kterých si člověk najde náklonnost (či pochopení) vůči jejich hlavním protagonistům. Přiznám se, že jsem s některými z nich docela cítil a už dopředu jsem tušil, že to s nimi dobře nedopadne. Nicméně se nejedná o žádná standardní klišé, to předesílám. Zároveň obdivuju, jak to mohl tvůrce vůbec poskládat takové množství dějových linií. Mnohokrát mě napadlo, jestli měl spisovatel tak brilantní fantazii, nebo do nějaké takové organizace měl možnost skutečně „nahlédnout“.... celý text

Každý umírá sám - Mrazivým severem za svobodou 2011, David Armine Howarth

Po přelouskání mě vrtala hlavou jediná věc .. jak tohle všechno mohl ten člověk přežít? Ležet (ležet!) dny a dny v arktických podmínkách, se zaufalým vybavením, raněný, s minimem potravy, raněný... Naprosto neuvěřitelné a přesto se to stalo. Falloutovskou terminologií, ten chlápek musel mít štěstí deset. No, měl bych asi dost otázek.... celý text

Argo 2012, Matt Baglio

Kdo čeká dramatický napínavý román podle skutečné události, ten se mýlí. Jedná se o velice dokumentární pojetí daného případu - záchranné operace v utajení - přičemž se netýká jen jeho, ale popisuje ve zkrácené formě i historický vývoj techniky provádění jiných podobných operací. Po přečtení musím říct, že se tvrzení o extrémně náročné úspěšné operaci, jak to stojí v souhrnu na přebalu knihy, docela odchyluje od toho, co se člověk dočte. Všechna čest operativcům – na začátku osmdesátých let (bez soudobých vynálezů) to jistě neměli jednoduché (a jistě nemají ani teď), ale mně přišlo, že se skutečně o nějak závratně dramatickou věc nejednalo. O to víc mě překvapil popisovaný humbuk kolem zachráněných. Jistě, pár měsíců byli v izolaci a jistě i v ohrožení (přestože si nemyslím, že života), ale soudě podle toho, co se dělo s těmi, co se jim utéct z ambasády nepodařilo, se nejednalo o žádné peklo. No a když se těch několik lidí vrátilo díky tajným službám zpět, všichni dělali, jako kdyby je vytáhli z futer plynové komory. Nevím no, prostě tak to v Americe chodí. Těžko se do tehdejší atmosféry vžít. Takže ač to bylo popsané dobře, není to super záživné čtivo. Nicméně jsem to přečetl asi za pět dní. Film jsem – tuším – neviděl.... celý text

My děti ze stanice ZOO 2005, Christiane Vera Felscherinow

Nejsem si jistý, jestli tomu tak je nebo ne, ale kdyby bylo po mém, jistě by tato kniha patřila na školách mezi povinnou literaturu (přestože její ústřední motiv – heroin – v ČR nepatří mezi rozšířené, či alespoň oblíbené, drogy). Ještě bych snad doplnil – skvělý popis prostředí, v němž dívka vyrůstala (nejen místo, ale i společnost): syrové, bezútěšné .. hrůza. Není divu, že většina tehdejších mladých lidí volila útěk z takové reality. Brutální záležitost a ještě k tomu ze života. Lituju hlavní protagonistku.... celý text

Pán much 2003, William Golding

Mnohokrát jsem od lidí kdysi dávno na hodinách literatury slýchal, že jako jednu z mála knih, které jsou si ochotní k maturitě přečíst, byl Pán Much. Nejspíš, kvůli délce. Ale také jsem se od nich dovídal, že se jim to líbilo. No a tak jsem si to po více než dekádě let dal za úkol. Není to popravdě žádná sranda. Člověk čeká v podstatě robinsonku, ale s postupujícíma stranama to sklouzává k dost neutěšené dystopii. Je dost nervující zážitek sledovat partu dětí věkově mezi 6-16, kteří se snaží přežít v divočině, přičemž nemají s takovou záležitostí zhola žádné zkušenosti – navíc, když většina z nich v podstatě ani nemá pořádnou představu o závažnosti situace. Nedivím se, že svým vyzněním kniha v době svého vydání vzbudila tolik ohlasu (což jí vlastně v rámci žánru zůstalo až dodnes). V rámci porovnání pojetí daného tématu doporučuju přečíst „Prazákon – přežití v pekelném ráji... celý text

Každý umírá sám 2012, Hans Fallada (p)

Velice mě překvapilo, za jak krátký čas byla tato kniha napsána. Ještě jsem neměl tu čest se dozvědět o tom, jak se žilo za druhé světové války samotným Němcům. Autor (sám člověk s docela pohnutou minulostí), sám příslušník onoho národa, se této věci zhostil brilantně a podle mého názoru i velice uvěřitelně (objektivně a bez skrupulí). Výborná vyprávěcí technika, dost děsivá atmosféra všeobecného teroru. Bichli o šesti stech stranách jsem přečetl téměř jedním dechem asi za týden.... celý text

Prazákon: Přežití v pekelném ráji 2010, Robin Baker

Velice kvalitní počtení s dost nestandardním přístupem. Nikdy bych neřekl, že může být survivalový příběh podán především přes studium lidské sexuality. Ze zezačátku, kdy čtenář netuší, že v příběhu bude hrát tento lidský pud takovou zásadní roli, to může (a u mě tomu tak bylo) vyvolávat pocit až skoro nelibosti. No ale byl to skutečně jen první dojem. Říkal jsem si, že autor jistě nebude v oboru lidské psychologie nováčkem a nemýlil jsem se. Knihu jsem zhltnul asi za týden a to to bylo dobrých čtyři sta stran. A teď trochu SPOILERování .. Zajímavé je, že těžší k uvěření (naopak po úvaze bych řekl, že je to naopak celkem možné) než samotný příběh vývoje společenství několika žen a mužů, jež se ocitli samotní a bez jakéhokoli vybavení na ostrově, mi přišlo to, že by zůstali po tak dlouhou dobu neobjeveni (při dnešním stupni dopravy – letecké, námořní – a možnostech orbitálního průzkumu). Druhou věcí pak počet lidí, který by tuto záležitost umožnili – dva lidé pro vykonání tak nelehké operace včetně zahlazení stop? Do třetice mi vrtá hlavou, za jak dlouho by se zhroutil ostrovní ekosystém. To je v podstatě provázané s tím zmiňovaným utajením. Velký či snad pouze větší ostrov by jistě lidem nemohl ujít (když ne záchranářům – přestože se jednalo o místo, nacházejícím se úplně jinde, než bylo udáno - tak nějakým jachtařům), na druhou stranu malý ostrov by těžko dokázal na víc než rok stabilně udržet rozrůstající se skupinu lidské populace (navíc s ohledem na to, že mají pouze malé či žádné zálesácké zkušenosti). Dost by mě zajímalo, kolik na naší planetě existuje takto neosídlených oblastí, které jsou zároveň v příznivém klimatickém pásu a daleko od všech myslitelných lodních a leteckých tras.... celý text

Capesius, osvětimský lékárník 2011, Dieter Schlesak

Na přebalu se píše dokumentární román, ve skutečnosti se však jedná spíše jen o ten dokument. Problém je, že to člověka bez většího úvodu, kde by bylo popsáno, jakým stylem (a kým vlastně) je kniha sestavena, hodí rovnou doprostřed věcí. Jinak je to samozřejmě zajímavé a především drsné čtení, z hlediska mnoha lidí, o kterých se píše však docela dost komplikované. Viděl jsem kolem této tématiky mnoho TV dokumentů, tak je to jen další díl do celé té mozaiky hrůzy.... celý text

Desátá síň 2012, Glenn Cooper

Očekával jsem něco trochu více historického a spíše dobrodružného. Dostal jsem něco na způsob béčkového thrilleru – nebyla to špatná kniha, četla se celkem rychle a dobře, nicméně od třetiny knihy byl vývoj celkem předpokládatelný. Určité části (převážně ty odehrávající se v minulosti) se mi líbily, kolem a kolem ("lektvar" prodlužující život) to ani nebylo tak přehnané.... celý text

Temná komora 2014, Rachel Seiffert

Kniha sepsaná docela neobvyklým způsobem, jenž se mi občas jevil jako trochu těžší k četbě (absence klasické uvozovkové přímé řeči). Jedná se o tři kapitoly, přičemž každá z nich je dlouhým textem, byť pravidelně děleným. To celé v podstatě nenechá čtenáři jinou možnost, než číst a číst a to jedním dechem. Každý z příběhů vás nechá vcítit do ústředních postav a ne vždy jsou to pocity příjemné. Je zajímavé, jak se anglická spisovatelka dokázala vcítit do osob, jež ony příběhy prožívají (Němci). Dokáže úvahy o vztahu Němců vůči 2.ww zpracovat ne-Němec? Byla by to otázka k diskuzi. Ale kniha byla napsána velice uvěřitelně. Každopádně je to vážná literatura.... celý text

Trojice 2014, Sarah Lotz

Kvalitně odvedená práce, navíc napsaná velice originálním způsobem. Komu se líbí mysteriózní tématika korunovaná tím, že závěr si musí odvodit čtenář sám, ať se na to podívá!... celý text

Válečný kouzelník 2004, David Fisher

Jelikož nečtu knižní medailonky ani přebaly, abych nebyl ochuzen o překvapení, nebyl jsem si jistý, do čeho vlastně jdu. Zprvu to vypadalo, že se jedná o klasický román, nicméně občas nečekaně drsné popisy válečných útrap mě postupně navedly k (správnému) tušení, že se jedná o popis skutečné několikaleté životní anabáze ústřední postavy. Pokud se chcete dozvědět, jak se dařilo malé partě chlápků pomocí neuvěřitelné improvizace klamat Rommelovu armádu v bojích o severní Afriku, přečtete si o tom právě zde.... celý text

Původ 2014, J. T. Brannan

Musím říct, že se mi kniha nad očekávání líbila - dost odsejpala, zároveň byla napínavá .. no, zhltnul jsem ji během tří dnů. Ač si myslím, že tam je pár otazníků (a snad nedomyšleností), tak pointa mi to nakonec vynahradila a já zaokrouhluju z původně připraveného hodnocení tří a půl hvězdiček na čtyři. Ještě bych poznamenal: konec je tam takový, jak má být .. koukám, že tady pár lidí nepochopilo, kam svým závěrem knihy autor mířil .. respektive - druhý díl není vůbec potřeba :)... celý text

Čas strany aneb kdo a jak řídí Čínu 2015, Rowan Callick

Na knihu jsem narazil víceméně náhodou a jelikož mě podobná témata zajímají, tak jsem se rozhodl ji otevřít. Nebylo to zbytečné - člověk se na onu věc podívá z více stran a může si udělat svůj názor na to, jak svůj vlastní stát bere vzorek tamní populace. Jen jsem se dost ztrácel v jejich jménech. To si do hlavy opravdu nejde nacpat.... celý text

Co kdyby to dopadlo jinak? 2007, * antologie

Sbírka zajímavých článků. Těžko říct, který je více či naopak méně povedený - na to se musí člověk dost vyznat v historii. Kniha se čte docela rychle.

Hrůza padá na seržanty 1996, Mac Hyman

Jen z lehka jsem věděl, do čeho jdu, když jsem tuto knihu otevřel. Neskutečnej nářez. V jejím medailonku píšou o podobnosti se Švejkovskou tematikou - já bych to ještě doplnil o podobnost s literárním Forrestem Gumpem. Hlavní postavy jsou charakterem v podstatě stejné - až na to, že Hymanův hlavní hrdina není úřední blb, spíš dobrosrdečný maximální naivka. Velice podobný je i překlad těchto knih. Což mě přivádí k zamyšlení, proč je český překlad Seržantů (a nakonec i toho Forresta) mnoha lidmi tolik opovrhován? Podle mého neprávem! Vždyť tu knihu posouvá ještě o příčku výše. Takže závěrem - takhle od srdce jsem se nezasmál už od doby ... no od doby, když jsem přečetl samotného zmíněného Gumpa. Jen škoda, že pan Hyman knihu neudělal delší, zasloužila by si to. No ale jak se říká, v nejlepším se má přestat. Doporučuju!... celý text

Blbec z Xenemünde / Erosomy 2001, Josef Nesvadba

Všechno svým způsobem zajímavé povídky, některé lepší než jiné, ale jinak kvalita. Rozhodně se vyplatí si přečíst tento vzorek české sci-fi.

Otčina 2012, Robert Harris

Po mnoha letech jsem se konečně dostal k tomu, abych si přečel předlohu filmové verze. Je to už skutečně dlouho, co jsem onen film viděl, takže to nemůžu porovnat. Ale na druhou stranu jsem za to rád - sice si pamatuju, co je ústředním motivem, ale to je tak všechno - knihu jsem si tedy vychutnal nadmíru dobře. Je velmi napínavá, střízlivě napsaná (autor nastínil alternativní historii velice uvěřitelně, včetně využití mnoha skutečně existujících osob) .. jen samotný konec by zasloužil ještě nějaký epilog. No, přelouskal jsem ji za pár dní.... celý text