Radous přečtené 243

Kapitula: Duna 2010, Frank Herbert

Božský imperátor Duny 2001, Frank Herbert

Nic naplat, tohle není odpočinkové čtení. Opakuji se už poněkolikáté - respekt předkladateli.

Děti Duny 2007, Frank Herbert

Přiznám se, že podle mého názoru byl Frank Herbert mistrem zamotaných dějů. Ač jsem se snažil, stejně jsem se v této knize úplně nezorientoval. Ale jinak to bylo zajímavé.... celý text

Spasitel Duny 1993, Frank Herbert

Poměrně krátké, nicméně na čtení náročné pokračování série. Místy je to skutečně velice abstraktní popis děje či úvah postav, že se v tom jeden ztrácí. Obdivuju překladatele - to muselo chtít dost fantazie samo o sobě.... celý text

Duna 2006, Frank Herbert

Ke knize (respektive sérii) jsem se dostal v rámci posledních několika let podruhé, těžko říct kvůli čemu – asi z nostalgie. Svět Duny je mi blízký od dětství, no každý fanda počítačových RTS přece na stejnojmenné hře vyrostl (pokud jsou jeho ročníkem osmdesátá léta). Jooo, Dune II, to byly časy. Takže povinností samozřejmě je si přečíst i podkladovou literaturu. Musím říct, že je to docela těžká sci-fi, hodně komplikované universum. Tohle fakt chtělo fantazii – a té se panu Herbertovi skutečně dostalo. Musel to být zároveň oříšek pro překladatele, těch novotvarů, básní… no, klobouk dolů.... celý text

Prach 2016, Hugh Howey

Těžko dopsat něco navíc, už jsem to víceméně zhodnotil v předešlých dílech - a to hodnocení by spadalo i na závěr trilogie. Je to paráda. Zlikvidoval jsem to za jeden den. Celou sérii za čtyři dny. Asi by se to dalo zařadit mezi mých top deset nejrychleji přečtených knih (sérií nepochybně). Nevím, jestli tam lze něco kritizovat. Snad jen, že nebyla tak nějak víc přiblížena podoba světa před jeho koncem (hlavně technika kupříkladu). A v tom směru bych uvažoval i absenci popisu techniky v silu 1 Přišlo mi to takové falloutovské, tedy na poměrně nízké úrovni – očekával bych tam něco hyper (pokud nepočítám kryokomory a „stroječky“). I když by to zase muselo silně ovlivnit příběh (musel bych tu spoilerovat, což se mi nechce). Uměle sníženou úroveň technologií ve zbylých silech chápu. Tak jako tak, paráda. Navíc autorovi zbyla ještě další látka na zpracování. Přestože ji už nejspíš nevyužije, člověk nikdy neví. Každopádně udělal… díru do světa.... celý text

Turnus 2015, Hugh Howey

Absolutní věc, jako droga. Přečtete kapitolu a víte, že potřebujte další. A pak to chcete zavřít. Anebo ještě ne, ještě jednu …. Zmasakroval jsem to za jeden den. Tomu říkám umění přitáhnout čtenáře. Co se týče obsahu, tak jako fanda tzv. reálné sci-fi (mnou vynalezený odborný termit) skáču do stropu radostí. A hned zároveň mě z toho i mrazí. Protože přátelé, to, co příběh popisuje, to není nic, čeho by dnešní (či nepříliš vzdálená) technologie nemohla dosáhnout – však je to i časově dobře zasazeno. Autor navíc brilantně nastínil, co za psychopaty se může sejít a co společně mohou docílit. Děsivé.... celý text

Láska a nenávist v La Lize 2014, Sid Lowe

Pro člověka, co neumí kopnout do míče (a to se - paradoxně - považuju za fanouška našeho městského týmu, nicméně mezi dalších tisíc potenciálních trenérů se neřadím) je to velice těžké čtení. Jelikož mé zájmy v rámci fotbalu jsou čistě provinční, takřka vůbec se neorientuji v nejlepším světovém fotbalu, což španělská liga jistě je – nebo alespoň se na tuto úroveň nepochybně řadí. Takže pro mě velice zajímavé nahlédnutí do této věci, a vůbec – člověk se dozví o celkovém pozadí, jež obklopuje historii i současnost jedněch z top fotbalových týmů této planety - Barcelony a Realu Madrid. Pro každého, kdo má kopanou rád, jistě dost dobrá příležitost si rozšířit obzory (a jistě i překvapit nějakým tím detailem své kámoše).... celý text

Jediný unikl 2007, Chris Ryan (p)

Popravdě, nechtěl bych zažít to, co musel hlavní aktér. Skutečné vítězství člověka nad sebou samým. Sepsané velmi dobře (a objektivně), přečetl jsem snad během dvou tří dnů. Někde jsem si přečetl, že se celá anabáze úniku neodehrála úplně tak, jak byla v knize nastíněna, nicméně těžko říct, kde je pravda. Já tomu nemám důvod nevěřit. Pokud bude příležitost, podívám se na to i očima jiných přímých svědků.... celý text

Usáma 2014, Chris Ryan (p)

Cca do poloviny knihy se jedná o parádní drama a je z něj cítit velice dobrou úroveň povědomí o fungování armády – i je to na dost objektivní úrovni. Nechci křivdit, ale je to překvapující, soudě podle toho, kdo je autorem – profesionální voják, bývalý člen SAS Chris Ryan (pod pseudonymem CA). Od něj, respektive o něm, jsem kdysi čet jednu knihu, v níž se popisoval jeho únik před iráckými jednotkami během války v Perském zálivu tuším... Opravdu mě tedy překvapilo, že se pustil na dráhu spisovatele a zrovna na tak vysoké úrovni. Když jsem pak dodatečně zjistil, jak moc už toho vydal, tak jenom zírám. V druhé polovině této knihy však nastává zvrat, hlavní hrdina (voják – veterán) se mění v Mika Scofielda (...) a následně v něco na způsob Jasona Bournea, v jehož kůži se v podstatě odehrává i celý zbytek knihy. Tedy proti prvotní velice vysoké laťce to klesá na úroveň dobrého thrilleru. Každopádně jedna věc mi v hlavně utkvěla – velmi brutální popsání scén vražd. S tak detailním humusem jsem se už dlouho nesetkal. Inu autor svou původní profesi (armádní) nezapře, leccos toho jistě viděl.... celý text

Stateční muži 1996, Ernie Pyle

Víceméně deníkovou formou sepsané zápisky a postřehy z operací americké armády v Itálii a Francii během 2WW. Řekl bych, že válečný korespondent psal velmi objektivně, standardně bych čekal daleko více glorifikace vlastních sil (možná je to ale dnešní pohled). Dozvíme se, jak to chodilo u různých složek armády a že to bylo ve většině případů skutečně nepředstavitelné. Dost mrazivě na mě působil určitý užívaný výraz, slovo „usmrtit“ (i když – přeci jen tato slova nám zprostředkoval překladatel). Např. na daném místě bylo usmrceno tolik a tolik Němců. Já bych tam dal slovo „zabito“. Přijde mi to adekvátnější. Usmrcuje se odsouzenec na popravišti. Anebo mi slovo „zabít“ přijde přijatelnější? Ve smyslu toho, co si lidé navzájem ne/dobrovolně provádějí? Hrůza.... celý text

Vyjednavač 2008, Frederick Forsyth

Snad až na to, že by se to v klidu obešlo bez klišáckého "a žili spolu až na věky" to je velice dobrá záležitost. Líbí se mi tenhle styl psaní, není to nepodobné mému oblíbenci Clancymu. Pokud se k tomu dostanu, přečtu si od Forsytha více. 8/10... celý text

Továrna na debilno 2017, Dominik Landsman

Knížku jsem dostal darem k Ježichovi a jelikož se mi činnost jejích autorů líbí - věnují se fakt kvalitním vtipným kolážím, jež vyvěšují na webu (nejsou jen jejich, svým talentem přispívá i zainteresovaná veřejnost) - tak jsem si ji hned projel. No, proti očekávání to až taková sranda nebyla. Ale určité části pobavily, to zas jako jo. Je to spíš k zapůjčení od kamaráda, než že by si to člověk vyloženě koupil, asi takhle.... celý text

Gladiátor 2004, Philipp Vandenberg

Román poskytuje náhled do života v římském impériu, konkrétně v jeho hlavním městě, v období prvního století po Kristu. Antiku jsem měl vždy moc rád, nicméně život v tomto období si člověk nesmí příliš romantizovat – jistě, rozkvět umění a věd, to se jí nemůže upřít (ve srovnání s temným středověkem). Jenže cena lidského života byla až pramalá a na vlastní kůži bych se mezi spodinou pohybovat nechtěl. Je vidět, že autor historii rozumí, a právě výše uvedené se mu povedlo moc pěkně ukázat na příkladu hlavního protagonisty – naprosto obyčejného člověka, který se ani nestačil v Římě rozkoukat a už se stal pouhou loutkou v rukách všemocných (byť jen na začátku jeho životní cesty). Co mi ve sledování jeho kariéry a krkolomných životních etap vadilo bylo to, že autor děj posouval dopředu vždycky tak nárazově a neurčitě, zkrátka mi tam chyběla jakási časová „intermezza“ či podobně. Jinak to bylo napínavé, v určitých momentech až těžko uvěřitelné (například rozsah her, které císaři pro lid nechávali připravovat) – a přesto je to založeno na skutečnosti.... celý text

Jako vrána na Beckhama 2009, Václav Chochola

Knihu jsem dostal darem, takže jsem nemohl vědět, do čeho jdu. Hned první stránky mě dost překvapily, ale poté, co jsem je prorazil, to nabralo solidní spád. Nutno říct, že mě silně dostal styl, jakým je román sepsán. Zpracované scény jsou hodně sugestivní, obzvláště vnitřní uvažování jednotlivých postav. Skutečně moc hezké hraní si se slovíčky. Co se týče děje, celé téma je podle mě docela psychologická záležitost. V některých momentech jsem se v knize sám našel. No obecně se mi to prostě líbilo. Jen konec románu mi přišel hůř stravitelný a míň uvěřitelný (když odmyslíme samotný prostředek, skrze nějž si hlavní postava zajistila svou pozici).... celý text

Dvě věže 2006, J. R. R. Tolkien

Souhrnný komentář v třetím díle trilogie - Návrat Krále

Společenstvo Prstenu 2006, J. R. R. Tolkien

Souhrnný komentář v třetím díle trilogie - Návrat Krále

Vetřelec - Peklo 2015, Christopher Golden

Po dočtení můžu říct, že Peklo je nejspíš nejlepším z dílů celé trilogie. Odehrává na staré dobré lokaci LV-426 a přestože je už dopředu jasné, jak to dopadne, k mému potěšení tam autor zakomponoval i něco navíc. Atmosféra je dobře vygradovaná, postavy sympatické.. skutečně moc se mi to líbilo. Pokud bych měl závěrem seřadit trilogii podle povedenosti, tak by to bylo asi takhle: na prvním místě třetí díl, na druhém první a jako poslední bych dal díl druhý – a mezi druhýma třetím místem by odstup nebyl úplně malý.... celý text

Vetřelec – Odplata 2015, James A. Moore

Stejně jako úvodní díl trilogie jsem i tento přelouskal snad během dvou dní. Nevím, jestli mě ovlivnila právě ona rychlost, nicméně první díl mi přišel lepší. Napínavější a snad i promyšlenější. Ačkoliv se ve dvojce děj posunul o nějakých pár set let dopředu, na využívané technice, výběvě lidí a obecně jejich přístupu k neznámému se moc nepodepsal, což mi přišlo divné. Stejně zvláštní mi přijde, jak dlouho dokáží postavy vzdorovat tak ohromné přesile alienů (vzhledem ke všem předchozím příběhům). Jsem tedy zvědavý, jak se to vyvine v závěru serie.... celý text

Vetřelec - Probuzení 2015, Tim Lebbon

Po vcelku dlouhé době jsem podrtil knížku o více než třech stech stranách za méně než čtyři dny, no v podstatě za tři večery. Měl jsem trochu obavu, co se dá očekávat, jelikož knižní adaptace filmových předloh (i když zde se jedná o nový příběh) zpravidla nebývají úplně top. Nicméně jsem se ku své potěše mýlil. Bylo to velice napínavé a to až do samotného konce. Bez zbytečných klišé (na druhou stranu závisí, co už se za klišé dá považovat a co ne). No, jsem zvědavej, jakým kvalitativním směrem se vyvine zbytek trilogie od jiných autorů. Po přečtení stávajících komentářů musím dát většině z nich za pravdu jedno: celý román popisoval již známé situace a scény, je to prostě taková variace. Ale podle mě povedená. Pro fanouška scifi (a alieního universa) je přečtení tohoto a souvisejících děl skoro povinností, už jen proto, aby se k tomu mohl nějako vyjádřit :) Každopádně zpětně přiznávám, že moje hodnocení plnou palbou je asi přeci jen dost subjektivní.... celý text