Radous přečtené 243

3x Rambo 2002, David Morrell

Kniha první: oproti mému očekávání od své filmové adaptace je zásadně odlišná (a to jsem nějaké rozdíly díky předešlým informacím čekal). Rambo a jeho protivník jsou zde vykresleni zcela jinak, než jak to známe z filmu, a tak je velkou otázkou, s kým z nich by měl čtenář sympatizovat spíše. Byl jsem skutečně překvapen - nicméně tím se román stal o to zajímavějším. Zároveň myslím, že je znát, že se jedná o prvotinu – třeba u hlavních postav mi chyběla ještě o něco větší psychologická hloubka. Ale to je asi tak všechno. Musím podotknout, že dojem z knihy mi hodně ovlivnil její český překlad, který podle mého mínění byl poněkud bídný (a to nekoukám na sem tam chybějící písmenka a podobně). Kniha druhá: zde se již opravdu jedná o převod z plátna do knihy, i když určité pasáže jsou pojaty trochu jinak (a snad je tam i něco navíc). Každopádně kniha trpí na hodně špatný překlad. To snad i já bych to udělal líp. Kniha třetí: z trilogie je to z hlediska kvality asi tak stříbrná příčka. Překlad je oproti dvojce na úrovni a příběh je (až na závěr) vůči filmové předloze odpovídající. Sranda je Rambova postupná inklinace k islámu a vůbec oslava mudžahedínů. Za to by ho dneska asi pěkně roznesli.... celý text

Poslední útočiště 2005, Patricia Cornwell

Těžko říct, jak tento díl ohodnotit. Musím ocenit, že popisovaný příběh je dost napínavý a propojený, takže člověk až téměř do konce neví. Každopádně zde neplatí, že předchozí romány nepotřebujete číst, jelikož tento přímo navazuje na předchozí události (a zřejmě tomu tak bude i v díle následujícím, jak odhaduju). Co je na druhou stranu v románu naprosto příšerné a iritující je postava Lucy. To, co z ní autorka postupem času udělala (charakter, vlastnosti, chování), přesahuje všechny meze. A vůbec – čím dál tím silnější zapojení vztahů, rodinných lapálií (to kolem kap. Marina je obzvlášť k blití) a až patetických (potažmo teatrálních) výlevů hlavních postav celou knihu shazuje někam na úroveň mexické telenovely. A sebepovedenější drama-thriller (jelikož s detektivkou má tato knižní řada díl od dílu čím dál tím méně společného) to nemůže vynahradit. Co mi ještě vadí je, jak moc „černobílé“ jsou jednotlivé postavy. Byly by tam ještě další věci, ale už mi to asi nestojí za zmínku. Je to každopádně škoda. Moc dobře nechápu, co z Cornwellové dělá v USA tak populární autorku. Tedy: příběh ***, omáčka kolem * .. výsledek **... celý text

Černý oběžník 2005, Patricia Cornwell

V ucelené postupce románů Scarpettová byl předchozí a tento díl za dlouhou dobu tím lepším. Vysokou úroveň si Černý oběžník drží až do konce své druhé třetiny. Nato se k mému nemilému překvapení autorka zcela nesmyslně - tedy v rámci žánru - vytasí s koňskou dávkou romantiky, načež příběh vezme rychlý spád a končí (opět za vydatně klišodního přispění otravné postavy sekundární superhrdinky) způsobem, který už jsme v kdesi v úvodních dílech knižní série viděli. Jako kdyby p. Cornwellové došla fantazie. Alespoň že ten Marino je stála jistota.... celý text

Zbabělci 1964, Josef Škvorecký

Přišlo mi, že Zbabělci jsou především knihou o vnitřním sporu člověka se sebou samým. Romantičnost, naivnost a fantazie hlavní postavy se v románu slévají v zajímavou směs, která vás v jednu chvíli zalévá sympatiemi, v druhé chvíli vás naopak zamrazí. Hrozně mě překvapilo, že takový román mohl v tehdejší době vůbec vyjít - a když už, tak že to Škvorecký nijak extra neodskákal (i když odskákal). Musím ocenit autorovu vynikající práci s atmosférou, také brilantní zpracování dialogů, monologů a stylu mluvené řeči. Jediné, co mi občas vadilo, byla vyčerpávající délka některých kapitol - nerad odcházím od neuzavřené části a když člověk potřebuje řešit i další věci, tak je to děs. A číst rychle na úkor vstřebávání dojmů, to taky není nejlepší. Každopádně to je velice zajímá četba a nedivím se, že je v povinné literatuře.... celý text

Poštovní úřad 1996, Charles Bukowski

Ke knize jsem přišel víceméně náhodou a to po zhlédnutí filmové verze jednoho z Bukowského zbylých próz. Náhodně jsem tedy zvolil Poštovní úřad a rozhodně to byl vynikající tah. Vskutku jedinečná věc. Extrémně čtivá a dost brutální (či by se hodilo napsat brutálně vtipná?) záležitost. Jak já bych si přál mít tu odvahu/povahu a mít celej svět tak hluboko v zádi. Věřím, že rozhodně ne všichni se s hlavním (anti?)hrdinou ztotožní, já jsem ale jeho styl žral. No zrovna ne nutně bych ale musel bejt alkáč. Určitě si najdu čas na další knihu od tohoto člověka.... celý text

Hvězdná pěchota 2002, Robert A. Heinlein

Knihu jsem si chtěl přečíst nejen kvůli žánrově-legendárnímu spisovateli, ale i díky filmovému zpracování, které jsem viděl xkrát a v určitém smyslu patří mezí mé nejoblíbenější kousky. Co mě překvapilo je, jak moc se kniha od filmu liší. Film je defakto o boji na konkrétním místě, kdežto kniha v podstatě popisuje život vojáka v mobilní (hvězdné) pěchotě a organizaci mobilní pěchoty jako takové. Kdo čeká román v právem slova smyslu, ten se moc nedočká. Skutečně se spíš jedné o popis fiktivního útvaru (včetně zajímavého filosofování o tom, co je pro svět/vesmír a člověka nejlepší, tedy jakým způsobem by v něm jeho civilizace měla fungovat) než o zpracování příběhu obyčejně-neobyčejného vojáka - ten je tu jen tak okrajově, alespoň mi to tak přijde. Kniha je napsaná velice čtivě a dost lidovým jazykem, což se mi moc líbilo a v tomto konkrétním universu mi to přišlo dost netradiční. Nicméně hlavní hrdina je mi tím bližší. Po přečtení většiny dosavadních komentářů mi nedá, abych se ještě dále nevyjádřil. Proč by měl být RH fascinován fašismem, popřípadě diktaturou? Není jeho styl náhodou jakýmsi varovným prstem, jakým způsobem se může vyvinout společenský systém? Vždyť podobně byste mohli Orwellovi vytýkat 1984 - a byla by to stejná blbost. Pokud by někdo chtěl diskutovat o nejlepším způsobu vládnutí (respektive jakým způsobem nejefektivněji vést civilizaci) – je to vše o tom, co po systému chcete, o vybalancování požadavku bezpečnosti (regulace) a svobody (deregulace). Osobně jsem si velice oblíbil (bohužel utopickou) teorii tzv. ANCAPu. Pro zájemce o pár informací ohledně této záležitosti si dovoluji připojit odkaz: http://ankap.urza.cz/ Rozhodně zajímavé počtení.... celý text

Ohnisko požáru 2003, Patricia Cornwell

Tento díl byl podle mého soudu nejlepším z předchozích čtyř či pěti. Sice jsem skřípal zuby během teatrálních citových výlevů dr.KS. (a stejně tak už standardně kvůli její super-klišé neteři), nicméně děj jako takový nebyl špatný. !SPOILER! Snad ještě na okraj – ač se snaží autorka vykreslit ústřední zápornou protagonistku jako samotného zplozence pekla, moc se jí to nedaří. Prostě to nefunguje. I když je sériovou vražedkyní, psychopatku (zkrátka šílence) bych si představil jinak.... celý text

Nakažlivá smrt 2002, Patricia Cornwell

Bohužel stejně jako posledních pár dílů se kniha ze začátku tváří jako skutečná detektivka (že to tentokrát vypadalo fakt dobře!), nicméně zhruba za polovinou se opět zvrhává v na můj vkus béčkový thriller (či v drama na podobné úrovni). A ten až nepochopitelně rychle rozřešený závěr, to mi hlava nebere. Takže když připočteme skutečně otravné vztahové záležitosti, genderové problémy a výskyt superhrdinky (mající snad všechny klišoidní konotace… přičemž nemám na mysli postavu Kay), tak se mi v této knižní sérii už nechce pokračovat. Jelikož jsem ale masochista, zkusím jet dál. Už jen pro zjištění, jestli to bude mít stále tak sestupnou tendenci.... celý text

Nezapomeň na zlé časy 2010, Günter Koschorrek

K přečtení mě přivedl komentář k některému článku na internetu a rozhodně to byl dobrý tip. Jedná se o knihu napsanou řadovým německým vojákem o jeho frontovém nasazení za 2WW. Celé je to psané deníkovou formou, což čtenáři umožňuje číst jedním dechem. Moc zajímavý je i vývoj autorových myšlenek a názorů na válku a její aktéry od začátku jeho působení na ruských bojištích až do kapitulace Německa. Nicméně úvahám o tehdejší politice se autor vyhýbá. Celé mi to přijde dost objektivní, jelikož autor skutečně píše jen o tom, co sám viděl a prožil.... celý text

Kdo chytá v žitě 2010, J. D. Salinger (p)

Kniha má svým stylem (nebo minimálně překladem) blízko k Forrestu Gumpovi, nicméně v nehumorné rovině. Příběh na mě působil docela depresivně (nasranost na okolní svět a jak to v něm chodí), ani se člověk nemůže divit konspiračním teoretikům, kteří tuto knihu dávají ke spojitosti k určitým smutným událostem 20. století (atentáty). Nicméně se to četlo moc dobře, určitě to bylo zajímavé - včetně atmosféry, viz co už jsem zmínil výše.... celý text

Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách? 2004, Philip K. Dick

Knížku jsem si chtěl přečíst, abych ji mohl porovnat s filmem (ani vlastně nevím, jestli už jsem ho kdysi viděl, nebo ne). Spíš než román mi to celkově přišlo jako rozsáhlá povídka. Bylo zajímavé sledovat postupné proměny postav.... celý text

Kalné vody 2001, Patricia Cornwell

První poloviny knihy slibuje kvalitní detektivku, pak se to začne ubírat trochu nečekaným směrem. Finále je jak z tuctového béčkového thrilleru. Škoda, už jsem si říkal, že došlo konečně ke zlepšení. No nic, tenhl vlak jede dál.... celý text

Mrtvá beze jména 2001, Patricia Cornwell

I v tomto románu se objevuje zločinec z předchozících dílů a tak se vše točí kolem něho. Dost nečekaný je vývoj jeho charakteru (vzhledem k tomu, jak byl v předcházejících dílech uveden). Měl bych tam velké Proč? Stále mi také přijde poněkud nesympatická (až otravná) postava Kayiny neteře. Ale zase to vyvažuje můj oblíbený cap. Marino.... celý text

Cesta ke hvězdám 1962, Milan Codr

Po čase jsem dostal chuť na úplnou změnu žánru a v zapadlém koutě knihovničky mi do oka padl hodně zapadnutý a kdoví odkud získaný kousek, mapující cestu lidstva ke hvězdám. Pravdou je, že úplné novinky v ní člověk nalézt nemůže – kniha je dnes už více než půl století stará. O to víc mi to ale přišlo zajímavé, představy autora o tom, jak se budou věci v tomto oboru ubírat. A když uvážíme, že kniha vznikla v období tuhého socialismu… no, těšil jsem se, co se od poctivě okádrovaného soudruha spisovatele dozvím. Jelikož se jedná o populárně naučnou literaturu, není to psané nijak náročně, nicméně i tak jsem se s tím mořil snad dva týdny. Některé části jsou záživnější (popis událostí, jiné méně (statistiky, všemožné rozměry). Řekl bych, že je obecně dost znát omezený přístup k informacím – v té době však jednoduše nebylo možné se k nim ani lépe dostat. Nejenže byla data tohoto typu nepochybně utajovaná, ale neexistoval způsob, jak v přijatelném časovém rozpětí obsáhnout rozsáhle množství zdrojů. Odborných publikací na téma vesmír (veřejnosti přístupných) jistě i tehdy existovalo mnoho (a to mám na mysli pouze východní blok), jenže rešeršujte to všechno. Tedy obdiv autorovi. Co se týče průsaku politiky do této knihy - o vzletných oslavách jedinečné sovětské techniky a vůbec celého socialistického řádu (včetně symetricky povinného upozornění na neúspěšné pokusy zaoceánských imperialistů) asi nemá smysl mluvit. Dnes se tomu člověk snad leda pousměje. Tedy - pro výše uvedené porovnání znalostí dneška a minulosti to nějaký smysl číst má. Ale to je asi tak všechno. Je to zkrátka relikt.... celý text

Ostrovní modř 1968, Magda Szabó

Částečně ze sentimentu, částečně namátkou jsem uzmul tuto knížku z domácí knihovny. Jelikož už je to velmi, velmi dlouho, co jsem ji četl, ani jsem nevěděl, do čeho se chystám. Příběh je na pomezí fantasy a pohádky, čišel na mě z něj takovej zvláštní, občas trochu melancholickej nádech. Ale to možná díky tomu, že jsem si skrze ni připomněl své dětství. Bylo to hezké, moc mě oslovilo autorčino slovo závěrem.... celý text

Tankový prapor 1990, Josef Škvorecký

Po dlouhých letech jsem se konečně dostal k literární předloze známého filmu. Kniha je detailnější a oproti filmové verzi je tam pár pasáží navíc. Problém je, že známé scénky si už člověk představí a tak o nějakém překvapení není moc řeč (až na ty nehrané části). Jinak jsem se nasmál ažaž, autor je genius přes hru se slovíčky.... celý text

Žádná mise není nemožná: Nejslavnější vojenské operace 2016, Michael Bar Zohar

Kniha je souborem vojenských operací provedených Izraelem od jeho počátku po (téměř) současnost. Jelikož je psána samotnými Izraelci (navíc lidmi, kteří měli k ozbrojeným složkám velice blízko), je tam dost znát značně subjektivní pohled na ony historické události (které mohou být otázkou nelehké diskuse), nemluvě o často skloňované „nejlepšjakosti“ těch či oněch vojáků a dalších účastníků – tím však určitě nechci říct, že by si tamní armáda určitá superlativa nezasloužila, se všemi jejími zkušenostmi a vynucenou permanentní pohotovostí. Kniha je velmi čtivá, jednotlivé části nejsou nijak dlouhé a celé je to z hlediska technicko-vojenské hantýrky nenáročné. Co jsem velmi postrádal, byla přítomnost byť jednoduchých mapek či náčrtů. Autoři zmiňují místa, pohyby vojsk či malých jednotek, a člověk si to nedokáže představit v reáliích. Myslím, že je to opravdu nedostatek. Kolem a kolem, z knihy jsem si udělal alespoň lepší (přestože stále jen základní) představu o pojmech jako organizace Černé září či OOP, šestidenní a jomkipurská válka, bitva na golanských výšinách apod. 7/10... celý text

Za řekou Styx 2000, Patricia Cornwell

Je to něco na způsob nepřímé úměry – čím vyšší díl, tím nižší kvalita. Nechci zrovna říct, že se tato kniha nelíbila, ale mi dost vadila následující věc: stále se ztenčuje význam (a propracovanost) hlavní dějové linie, tedy řešený případ, na úkor osobních peripetií Dr. Scarpettové. Už to není nefalšovaná detektivka, ale román říznutý detektivkou. Už i ta klišé se tam objevují, dokonce začínám přestávat k některým ústředním postavám ztrácet sympatie (snad až na toho řízka Marina). Je to škoda. Každopádně marně přemýšlím, jestli nejsem přečtením pěti dílů v řadě jaksi „překrmen“ a proto moje kritika narůstá, nebo na mě působí žena jako hlavní hrdinka (a žena jako spisovatelka), zkrátka jestli to není spíš „ženské čtení“. Už jsem to v jiném komentáři zmiňoval, nicméně zrovna tohle mi přijde trochu ujetý. Asi si dám od této série chvíli pauzu. Takže detektivní část knihy 3,5/5; balast 2/5... celý text

Výjimečný trest 2012, Patricia Cornwell

Příběh dobrý, nicméně v určitých aspektech jsem se trochu ztrácel. Dále se mi příliš nepozdává role (či spíš kompetence) neteře doktorky Scarpettové.

Příčina smrti 2011, Patricia Cornwell

Musím říct, že třetí díl mi přišel dějově nejzajímavější, nicméně rozřešení případu na základě (silně nepravděpodobného) štěstí mi přijde pro detektivku poněkud divné. Zároveň se mi zdá, že se do knihy - hodnotím třetí román v řadě - vkrádá o něco víc té romantiky a Boha, než bych si představoval. Nicméně se jedná o Ameriku, americkou spisovatelku a hlavní postavou románů je žena. Dá se to tedy pochopit. A na na kvalitu čtiva to také zásadní vliv nemá. Jsem zvědavý, jaký budu mít dojem, až budu o další tři díly dál.... celý text