psychousek
přečtené 264
Nad Českými zeměmi slunce nezapadá
2016,
Jan Kotouč
V polovině 19. století se stala Velká bouře, která rozdělila svět dalšími moři. Některé státy v podstatě zmizely, zatímco jiné se začaly prosazovat a vzkvétat. A hlavní boje přestaly být o moc, ale o jídlo a zdroje. Do této situace jako čtenář vstupuji a snažím se zorientovat. To, že svět postihla katastrofa jsem zpracpvala rychle, že Rusko je carské taky nebyl problém, ale že Česko-Slovensko je království a navíc má loďstvo, to mi hlava dlouho odmítala. Zajímavé na knize je, že nesleduje žádný příběh člověka, hlavní postavou je království a jeho potřeby, kterým slouží kapitán lodi, pilot, i všichni ostatní. Autor se navíc nezaměřuje jen na české země (a jejich državy), ale dovoluje nám nahlédnout i do ruského carství a nabízí jejich perspektivu.... celý text
Dítě boží
2009,
Cormac McCarthy
Stála jsem v knihovně a přemýšlela, co si půjčím. Zaujala mne jiná kniha od stejného autora, a vedle ní bylo Dítě boží. No co, obálka je divná, ale je to hubené, zkusím to. Jenom nevím, zda to byla chyba či nikoli... Dítě boží je místy odporná kniha, kterou jsem musela jen číst. Nesnažila jsem se pochopit ani soucítit s hlavní postavou, ačkoli se celá kniha točila kolem něj, toužila jsem zjistit, jak to skončí a na příběh zapomenout. Musím ovšem podotknout, že autor píše skvěle. Jen nevim, zda jsem od něj měla číst jako prvotinu zrovna tohle.... celý text
Válka starého muže
2016,
John Scalzi
Bylo mu 75 a vstoupil někam, kam za mlada nechtěl, o čem nic nevěděl, a bez toho, s kým se tak domluvil. Najednou se mu otevřely oči dokořán, dveře do vesmíru, a možnosti, kterých se děsil. Kniha se četla velmi dobře, příběh zaujal, ačkoli tam nebyla pro mne ta důležitá kontinuální linka hlavního příběhu. Bitva od bitvy měly společné jen hlavní postavu, teda než přišel konec. Moc ráda bych věděla, zda autor od začátku plánoval udělat z toho knižní serii, nebo chtěl mít jen jeden příběh, který bude znít uceleně.... celý text
Šestá hlídka
2017,
Sergej Lukjaněnko
Svět se opět řítí do záhuby, a Anton se snaží tomu zabránit. Stejně je ale tento díl něčím jiným. Zavulon vypadá, jako by byl na tripu, Geser jakoby našel svědomí a mění přístup k Antonovi, z Nadi je mladá žena, alespoň Světlana zůstává stále stejná (a přiznávám, tu facku jsem si fakt užila). Kniha se vlastně četla sama. Jako vždy byla složena ze tří částí, měla spád a události na sebe krásně navazovaly. Jednotlivé řádky jsem hltala a na každé další slovo nedočkavě čekala. Když skončila poslední kapitola, věděla jsem, že je to konec. A v tu chvíli mi došlo, že autor se napříč knihou se všemi postavami loučil. Některé části se mi najednou ukázaly v jiných souvislostech, dostaly jiný význam. Z poutavého čtení se mi díky pár řádkům staly rozlučkové stránky. Kniha je naprosto úžasná, ale (pro mne neobvykle) ji musím i ohodnoti hvězdičkami. A dostává ode mne 4. Tu jednu hvězdičku strhávám za doslov poslední části, jelikož ta mne neuvěřitelně na****a. No co, každé hodnocení je subjektivní :)... celý text
Kdo šije u Podolské?
2019,
Lucie Hlavinková
Víte, co se dělo po válce? Jak se cítili lidé, kteří vybudovali svůj podnik z ničeho a najednou o něj přišli? Jak se lidé dostávali do problémů? Autorka knihy skrze tuto knihu ukazuje, jak to mohlo vypadat. Celý příběh postavila na pozadí módního domu paní Hany Podolské, kde, ač smyšleně, sleduje život švadlen a jejich rodin. Byl některý příběh založený na pravdě? Ano, sice jména (i pohlaví) byla změněna, ale dva příběhy jsou na motivy skutečných událostí. Stejně tak je pravdou to, co paní autorka píše o salonu paní Podolské. Kniha si nicméně nedává za cíl být studií o dané době, jen ji chce přiblížit. A to se jí daří více než velmi dobře, místy se mi chtělo vyloženě zvracet a brečet. Příběh je psaný z pohledu třetí osoby, která těkavě sleduje švadleny, "paní šéfovou" a nové vedení salonu. Jednotlivé příběhy jsou odděleny větši mezerou mezi odstavci, hvězdičkami nebo básničkou. I přesto, že to působí na jednu stranu velmi chaoticky, je úspořádání vyprávění dobře promyšleno. Životy jednotlivých postav jdou chronologicky od konce války po rok 1971, kdy každá kapitola (dá se tomu tak říkat?), je označena nadpisem období, kdy se zhruba odehrává. Knihu mohu jedině dále doporučit. Jak jsem již říkala, barvitě přibližuje dobu, kterou už snad nikdy nezažijeme a vciťuje se do lidí, kteří v ní museli žít. Za obrovské plus považuji i to, že autorka správně používá názvy materiálů a ví co je to sámek.... celý text
Počátek
2018,
Jamie Sawyer
Třetí díl trilogie, závěrečná část, která měla přinést rozuzlení a vyvrcholení příběhu. A vše se odehrávalo skvěle, kniha byla opět poutavá, čtivá, příběh dává smysl, ale potom se stalo bohužel to, co je poslední dobou problém všeho, co jsem četla - kniha byla velmi rychle utnuta, místo skvělého rozuzlení se mi dostalo krátkého závěru, který vyvolal reakci "to skutečně jenom tohle?" Jak to říct tak, abych nespoilovala - kdyby autor víc rozepsal část kolem planety a místo zapomenutelného závěru zkusil něco málo přidat, mohla být kniha stejně dobrá, jako druhý díl, možná dokonce lepší. Ale i přesto mám celou trilogii ráda a nelituji toho, že jsem ji přečetla.... celý text