PetraDamianova
přečtené 52
Amari a Noční bratři
2021,
B. B. Alston
Fantasy pro mládež, není snad žánr, který by mi byl vzdálenější. Přesto mě knížka chytla. Asi i tím, že se tu svět nadpřirozený prolíná se světem reálným a mnohé lidské vlastnosti a pocity jsou v obou úplně stejné. Ústřední zápletkou, tedy tím, jak se dítě dostane do nadpřirozeného světa a objeví v sobě dosud netušené schopnosti, se knížka podobá staršímu (a zatím, ale možná jen dočasně slavnějšímu) bráchovi jménem Sirotčinec slečny Peregrinové. Amari mi byla ještě o kousek sympatičtější.... celý text
Hendrixova kytara
2021,
Kateřina Dubská
Námět sám o sobě by byl atraktivní – šedesátá léta, muzika, revolta, vlasy, problémy s autoritami, později normalizace, emigrace… Jenže to všechno už bylo zpracováno mnohokrát a autor musí být dost invenční, aby se mu to podařilo uchopit originálně. Není každý Petr Šabach nebo Vlasta Třešňák. Kniha by na to potenciál měla, stačilo by rozvinout některé méně obvyklé motivy, třeba protagonistovy německé kořeny nebo regionální zakotvení na Ostravsku, styky s Polskem… Zajímavé by bylo použít i několik perspektiv, pohlédnout na věc např. ze strany Honzových spoluhráčů, rodinných příslušníků, žen, dětí… Takhle vše vidíme jen jeho optikou, zpočátku mladistvě sympatickou, postupně už jen sebestřednou a čím dál protivnější. V druhé části se kniha překlápí víceméně do popisu jeho avantýr, vztahů, rozchodů, až se čtenář ve všech těch ženských jménech pomalu nevyzná (divím se, že autorce vůbec stačil kalendář) a nemá daleko k tomu, aby začal řádky přeskakovat. Dvě hvězdičky dávám autorce za snahu a pracovitost, snad i za upřímnost (to je pro mě i v literatuře pořád cennější než rádoby postmoderní póza), ale je mi líto, že z tématu nevytěžila víc.... celý text
Tři kapitoly
2020,
Daniel Hradecký
Pozoruhodný, bohatý jazyk, originální formulace, místy ironie a hříčky, ale upřímně řečeno, takový styl bych uvítala spíš v poezii nebo ve slam poetry, v próze mi nesedí. Možná jsem staromódní, ale za základní prvek prózy pokládám příběh a ten tady poněkud postrádám.... celý text
Meky: Miro Žbirka Songbook
2020,
Miroslav Žbirka
Velké zklamání. Těšila jsem se, že konečně budu mít k dispozici autorizované Žbirkovy texty i akordy a nebudu odkázaná na různé nesmysly, které kolují na internetu. Bohužel publikace je jako zpěvník naprosto nevhodná. Malinkaté písmo, které zpěvák od kytary téměř nemůže přečíst; podivný font, kde G vypadá jako C (což je u akordů dost velký rozdíl); na můj vkus zbytečně těžký papír (ano, je to "repre", ale těžko si takový zpěvník někdo vezme s sebou k táboráku, kde se na písničky při kytaře obvykle hrají). Co mě dorazilo úplně, že doprovodné texty, vztahující se k jednotlivým albům, jsou otištěny ve slovenštině a paralelně v českém překladu. Nechci zabředávat do debat, nakolik dnes rozumíme slovenštině, ale proboha, jestliže si někdo koupí knihu slovenského zpěváka, se slovenskými písničkami, dá se snad předpokládat, že je schopen slovenský text akceptovat. Škoda. Snad se jednou dočkáme zpěvníku, který bude nejenom hezký napohled, ale především funkční.... celý text
Vazač vzpomínek
2021,
Bridget Collins
Knížka má trochu smůlu v tom, že přichází s gay tematikou v době, kdy se to s ní často až přehání, a tak by na ni mohl někdo nahlížet tak, že se chce autorka jen lacině přiživit. Vůbec to tak není. Vztah mezi Emmetem a Lucianem tu má svoji funkci a bezprostředně souvisí s ústředním tématem vymazání ("svázání") vzpomínek. Styl vyprávění je vlídný, přitom nepodbízivý. Mě osobně knížka chytla za srdce a určitě k tomu přispěl i brilantní překlad paní Bronislavy Grygové (smekám!).... celý text
Touhy a úděl
2014,
Dina Štěrbová
Vzácná kombinace, kdy má autor s tématem bezprostřední osobní zkušenost, zároveň je schopen shromáždit a zpracovat velké množství faktografických materiálů a k tomu má ještě dar poutavě vyprávět. Kniha paní Štěrbové není jen strohým popisem, jak která výprava na kterou horu probíhala. Je prodchnutá humorem, vlastními postřehy, neobyčejnou laskavostí a citlivostí ve vztahu k lidem i horám. Knížka je vhodná i pro čtenáře, kteří se - stejně jako já - o horolezectví běžně nezajímají. Obsahuje celou řadu myšlenek platných obecně, na téma přátelství, zrady, závisti... Opravdu s chutí jsem si ji přečetla a ráda se pustím i do další, Tyrkysové hory Čo Oju.... celý text
Za svědky minulosti
1993,
Milan Švihálek
Líbí se mi autorova upřímnost, bezprostřednost, zaujetí tématem a přirozený vypravěčský talent. Je znát, že na počátku projektu (ať už někdejšího seriálu, nebo teď knihy) stála nikoliv touha uspět komerčně, ale snaha divákovi, resp. čtenáři něco důležitého, a přitom prchavého předat.... celý text
Džínová generace
2019,
Datho Turašvili
Autor jako by se nemohl rozhodnout, jestli bude psát román, nebo dokument. Tahle žánrová neujasněnost výsledku bohužel uškodila, nicméně touha vydat svědectví je mnohdy důležitější i cennější než umělecká přesvědčivost. Informací o tom, jak to vypadalo v jiných sovětských republikách než v Rusku, je u nás pořád poměrně málo; už kvůli tomu je užitečné si knížku přečíst.... celý text
14-14 Přátelství napříč staletími
2017,
Silène Edgar
Vynikající. Výborně napsané i přeložené (což vůbec není detail, protože špatný překlad dokáže i dobrou knížku totálně pohřbít). Pevně doufám, že takový příběh ocení i puberťáci, kteří nečtou buď vůbec, nebo nanejvýš fantasy. Propojení současnosti s minulostí může mladého čtenáře nenásilně posunout k tomu, aby v dějepisu začal vidět ne pouhou změť jmen a čísel, ale živé lidi. A aby přemýšlel víc i o světě kolem sebe, o tom, co pro něj sám může udělat.... celý text
Černý merkurit
2019,
Vojtěch Matocha
Dvojka podle mě za jedničkou nijak nepokulhává, naopak ji spíš ještě předčí. Vážím si toho, že i když má jít o knihu pro dětského, resp. dospívajícího čtenáře, kromě silného příběhu a napětí se tu objevuje také řada filozofických a psychologických otázek, nad kterými může pouvažovat každý, mladý i starší. Např. přátelství (mají si přátelé mezi sebou všechno říkat, nebo je malé tajemství tím, co jejich vztah stmeluje?); ospravedlnění existence Prašiny, kterou mají hrdinové ve svých rukou; problematika slibu a jeho (ne)porušení; možnost manipulace s fakty ve virtuální realitě aj. Velice bych si přála vidět Prašinu (ať už jedničku, nebo dvojku) zfilmovanou. Je to ideální předloha pro film, má nejen příběh, ale i atmosféru a vizuálně atraktivní prostředí. Při šikovné práci s kamerou by to byla opravdová lahůdka.... celý text
Nadějný iluze
2018,
Ivan Jemelka
Tomu říkám objev! Čekala jsem tisící padesátý odvar na téma "dospívání za socialismu", ale byla jsem velmi mile překvapená. Doba druhé poloviny 60. let, kdy se příběhy žáků jedné pražské školy odehrávají, neslouží jako zdroj laciné komiky (obligátní "humor" na téma tupost soudružek učitelek, stranických funkcionářů apod. tu nenajdeme, učitelky jsou naopak překvapivě normální). Jsou to přirozené kulisy, které někdy víc, jindy méně zasahují do životů postav. Protagonisté povídek zažívají stejné problémy jako jejich vrstevníci dnes; s hledáním sebe sama, s touhou něco dokázat a samozřejmě taky s probouzející se sexualitou. "Nadějný iluze", že společnost směřuje ke svobodnější budoucnosti, tím vším jen nenápadně prosvítají. Pomyslný vrchol tvoří povídka se špionážní zápletkou a hned po ní následující exkurz do žánru sci-fi. Největší pecka je ovšem styl. Povídky mají výrazně mluvený, místy záměrně neohrabaný charakter, jako kdyby autor zaznamenával něčí vyprávění se vším všudy, a specialitou je to, že namísto křestního jména nazývá všechny postavy (až na ojedinělé výjimky) příjmením, jak je to zkrátka zvykem ve školním prostředí. ("Novotná je teď Manový nejlepší kamarádka, takže Manová venčí s Novotnou Rexe, kterej je jezevčík.") Bod dolů bohužel musím strhnout za odbytou redakční přípravu knihy - velké množství překlepů a chyb zvlášť v interpunkci. Autor si takový přístup rozhodně nezaslouží. Mrzí mě, že se vydání jeho povídek neujalo nějaké větší nakladatelství, které by jim věnovalo důkladnější péči, lepší grafickou úpravu a nejspíš i propagaci, aby se o knížce vědělo. Já o ní ani o autorovi dosud neslyšela a narazila na ni úplně náhodou mezi novinkami v knihovně.... celý text
Hrobaříci a Hrobaři
2012,
Pavla Horáková
Závěrečný díl trilogie je rozhodně nejnapínavější a taky nejpromyšlenější, plný detailů, jejichž souvislost vyjde až postupně najevo. Bohužel je těch detailů někdy až příliš a čtenář z nich má v hlavě nepříjemnou tříšť. Taky asi úplně nedocením módu okultních nauk a tajných bratrstev, je toho splácáno dost dohromady a i tady platí, že méně by zřejmě bylo více. Za velké plus pokládám to, že Hrobaříci konečně přestali být takoví vzorňouši, nejmenovaná hrdinka nám začala sympaticky rebelovat, a i když jsou navzájem pořád kamarádi, přirozeně mezi nimi vznikají rozepře, tak jako je tomu v reálném životě.... celý text
Vytěženej kraj
2019,
Veronika Bendová
Severní Čechy jsou v módě - Pustina, Rapl, o Mostu! autorka nejspíš při psaní ještě ani nevěděla... ale velice elegantně a vtipně se s tímhle fenoménem v knize vypořádala, takže ji těžko může někdo nařknout, že jen sleduje módní vlnu. Ke kraji má evidentně vztah a dokáže ho do knihy promítnout. Vypráví přirozeným, uvěřitelným způsobem, v příběhu nechybí napětí. Po dlouhé době jsem měla při četbě pocit, že si autor na nic nehraje, neexhibuje, má potřebu něco sdělit. Bod dolů za trochu banální milostný příběh, bez kterého bych se asi obešla, bod nahoru za připomenutí mého miláčka Jana Procházky a jeho (a Kachyňova) filmu Závrať, který se odehrává na Moldavě.... celý text
