petra.kosiky
přečtené 175
Romance o Závišovi
1947,
Jiří Mařánek
Jsem nadšená. Ten příběh je známý, i když mě pořád udivuje, jak se mohl tak dávný příběh zachovat v takové podrobnosti (v různých variantách se ty podrobnosti opakují, tak věřím, že jsou založeny na nějaké faktickém základě). Je známý a přesto tak neotřelý, vlastně tak neuvěřitelný, napínavý. A stále stále aktuální. Cit zde stojí vedle síly, opatrnost vedle touhy po moci, vypočítavost vedle moudrosti atp. atp.... Alespoň jeden citát: str. 143: "Václavovo překvapení se stupňovalo s každým jejím slovem. Napolo bázlivě, napolo nedůvěřivě k ní vzhlédl: "A což, matko, pan Záviš z Falkenštejna není vinen, že ty - královna --" " - dala ti bratra, jehož otcem není král...?" dopověděla se sklopenýma očima. Vzápětí však hrdě vztyčila hlavu: "Jsi dnes ještě příliš mlád, abys mohl pronášet vlastní soud o věcech, jejichž smysl ti zatím zůstává utajen. Jsi dosud odkázán na to, co ti řeknou zkušení, Ale i ve svém mladém věku si už můžeš položit otázku: mluví tito zkušení vždycky pravdu? Nemají někdy zájem na tom, aby byla oklamána tvá nezkušení důvěřivost? A nyní se ptám přímo, můj synu: chceš věřit spíš těm, kdož tě střeží jako záruku tvé moci - nebo vlastní matce?"... celý text
Zmizelá Šumava
2015,
Emil Kintzl
Krásné, smutné, dechberoucí, hned bych se na Šumavu zase vypravila, kdyby to jen nebylo tak daleko... Říkám si tak sama pro sebe, co si vlastně máme z těch všech příběhů odnést? Jak snadno a jak rychle může být všechno jinak? Jak šťastný může být člověk, když neví? Jak šťastný může být prostý život? Jak nelpět na ničem a žít??? Knížku jsem přečetla za dva večery, k fotografií se budu ještě často vracet. Ráda bych tu napsala alespoň jeden citát: str. 89: "A ještě něco mi utkvělo v paměti. Na konci tábora se s námi Vojta Scheinost, spolu s dalšími dvěma našimi vůdci, přišel poskautsku rozloučit. A pak, s batohy na zádech, tehdy /pozn.: 1948/ ještě snadno přes kopečky, opustili svou vlast. Dobře věděli, na rozdíl od nás kluků, co naši osvobozenou vlast od vlády bolševiků čeká."... celý text
Kočičí povídání aneb Jak nám kočky dovolily s nimi bydlet
2010,
Romana Junková
Dětem se knížka moc líbila. Řadíme se s našimi čtyřmi kočkami - chtě nechtě - mezi kočičí lidi, a tak nám jsou zkrátka všechny ty kočičí příběhy blízké. Jednu výtku ale mám: Text je psaný na můj vkus příliš rozvláčně. Knihu jsem četla dětem před spaním, tedy nahlas, a hodně jsem při četbě text zkracovala, upravovala. Možná by původní košatá verze děti ani tolik nenadchla. Ale abych také pochválila - třeba kapitola Kočičí Vánoce, ta se moc povedla. Průběžně hledám při svém čtení vánoční příběhy a často jsou smutné, nepoetické, prostě k vytvoření vánoční pohody nevhodné. Ale Kočičí Vánoce, ty se povedly. Zdar všem kočkám i jejich lidem!... celý text
Poselství andělů
2009,
Doreen Virtue
Alespoň jeden výpisek: str. 161: "... komunikování s anděly ... Děláte to, kdykoliv přemýšlíte, přejete si, chcete nebo jinak projevujete něco a modlíte se o to. Andělé vám určitě naslouchají. Proto je důležité sledovat své myšlenky, mějte stále na mysli to, co chcete. I když jsou andělé kolem vás, aby vám pomohli a ujistili se, že jdete po správné cestě, chápou také, že se každý učí a vyvíjí. Proto se vám snaží pomoci, přestože vaše myšlenky nejsou vždy v souladu s vašimi nejlepšími zájmy."... celý text
Chrt na vřesovišti
2005,
Lucy Daniels
Napínavé, tajemné, pěkně přeložené. Knížku jsem přečetla dětem před spaním a na konci každé kapitoly volaly: "Ještě, ještě!" a "To není možné, že to zrovna teď končí!!" Překvapivé, příjemné čtení.... celý text
Hovory s T. G. Masarykem
1969,
Karel Čapek
Mám chuť napsat něco podobného jako martin č., naprosto s ním souhlasím (palec). Knihou pana Čapka jsem uchvácena! Vlastně už léta o ní vím a dlouho jsem se neodvažovala se do ní pustit. Není to v některých pasážích úplně jednoduché čtení. (A přiznávám se, že mě k přečtení tak trochu "dokopala" čtenářská výzva. Například u této knihy u mě zafungovala čtenářská výzva znamenitě!!) Mám v knize tolik zatržených míst, tolik zvýrazněných myšlenek, že vůbec nemá cenu je nikam opisovat. Snad jen si je čas od času zase a znovu přečíst. Zůstala jsem s ústy dokořán a s vírem myšlenek v hlavě, když jsem pochopila, co všechno pan prezident znal, přečetl, pochopil, promyslel, viděl, navštívil, objevil, domluvil, dokázal... Neznám v našich novodobých dějinách nikoho takového druhého. Jen alespoň malinko napíšu - k tématům v knize zmíněným (a pro mě nečekaným) (tušila jsem, že bude v knize popsáno dětství pana prezidenta, dospívání, rodinný život atp., ale to všechno ostatní?? co všechno dokáže jedna lidská bytost obsáhnout???): --- rovnost mužů a žen (str. 74), --- sebekritika (str. 95), --- kdo je státníkem? (str. 110), --- lež (str. 128), --- zahraniční politika (např. str. 155), --- růst na zdravém vzduchu (makrobiotika) (str. 158), --- poznání, pravda (např. str. 170, 176), --- duše a její nesmrtnost (např. str. 194, 237), --- duše, tělo i hmota (např. str. 197), --- náboženství Ježíšovo (např. str. 209, 212), --- konflikt rozumové filosofie a vědy s teologií (např. str. 226), --- řád světa vs. církev (např. str. 232), --- moderní kapitalismus a demokracie (např. str. 259, 263) a další a další... A přece alespoň jeden citát: str. 121: " Já mám i v zapomínání svou metodu; co už je odbyto, vyhodím z hlavy, abych ji měl volnou a čistou: jako když se dělá pořádek na psacím stole. A pak, abych byl upřímný, nemohu říci všechno: nejen kvůli lidem. Mám pochybnosti, má-li člověk dost vhodných slov, kterými by vyjádřil to nejvnitřnější. Kdo umí číst, najde mě v mých pracích mezi řádky."... celý text
Tulák po hvězdách
2001,
Jack London
Str. 255: "...lidská osobnost je růst, součet všech dřívějších životů dohromady, jak mohl vrchní dozorce Atherton zlomit mého ducha mučením v cele? Jsem život, který přetrval, stavba vybudovaná za minulé věky - jaká to byla minulost! Co pro mě znamenalo deset dní a deset nocí ve svěrací kazajce? ..." Str. 284: "Sedím teď ve své cele, mouchy bzučí v ospalém letním odpoledni a já vím, že můj čas se krátí. Brzy mě nastrojí do košile bez límečku... Ale tiše, mé srdce. Duch je nesmrtelný. Až přejde temnota, budu žít znovu a zase budou ženy. Budoucnost mi schovává roztomilé ženy v životech, které mám ještě prožít. A přestože hvězdy plynou a nebesa lhou, stále zůstává žena, skvoucí, věčná, jediná žena, tak jako já ve všech svých převlecích a při všech svých neblahých příhodách jsem jediný muž, její druh."... celý text
Princ z dřevěného hradu
1980,
Elek Benedek
Pohádky netradiční, i když některé motivy známé. Text se čte dobře, není třeba při přednesu nic upravovat, jako tomu často je u některých pestrobarevných dětských knížek vytištěných na křídovém papíře (a překládaných hodně horkou jehlou). A ilustrace jsou nádherné! (Jediná vada knížky, kterou jsme zrovna my měli doma, je špatná vazba. Tedy spíš špatné lepidlo. Knížka se mi prostě rozpadla v ruce, snad 30 listů mi z ní vypadlo. Škoda. Ani nevím, jak bych tolik listů vlepila zpátky.)... celý text
Záhada zamčeného pokoje
1976,
Per Wahlöö
Skvělá detektivka, z roku 1972, švédská, v reáliích doby a země, opravdová, napínavá, poutavě napsaná, místy vhodně komická, jinde naopak nekompromisně realistická. Přečteno jedním dechem. Doporučuji.... celý text